Nejsem sice klimatolog, ale neodpustím si upozornit na pár zajímavostí roku 2007 z hlediska klimatu a především klimatické změny.
Na začátek několik údajů. Rok 2007 byl podle odhadů Hadleyho centra sedmý nejteplejší za dobu pozorování globální teploty, zároveň však byl nejchladnějším rokem od 2001. Proč tomu tak bylo? Na začátku roku klimatologové předpovídali, že rok 2007 může být vůbec nejteplejším rokem v historii . Jenže pak byl slabý jev El Ňino nahrazen svým „opakem“ La Niňa, a proto prý globální teplota nebyla tak vysoká. Pravdou je, že zatím nejteplejším rokem vůbec zůstává rok 1998 s výskytem silného El Ňina. Regionálně samozřejmě výsledky byly poněkud jiné: Německo hlásí druhý nejteplejší rok za 100 let, Nizozemí vůbec nejteplejší rok v historii pozorování.


Mimochodem předpověď Hadleyho centra předpokládá, že rok 2008 bude mezi deseti nejteplejšími roky, ale pravděpodobně nejchladnější od roku 2001 . Uvidíme za rok, jak se tento odhad povedl.
Rok 2007 byl ale hlavně rokem klimatické změny. Konala se konference na Bali, vyšla nová zpráva IPCC a Al Gore spolu s IPCC dostali Nobelovu cenu míru. Ale hlavně klimatická změna se už asi definitivně stala tématem snad úplně všech. Co se týče počtu „odborníků“ na toto téma řekla bych, že už pomalu šlape na paty fotbalu:-). Naprosto jednoznačně se uplatňuje teorie kaskády dostupnosti (Availability cascade – T. Kuran a C.R. Sunstein), která zjednodušeně předpokládá, že čím více prostoru ve zprávách a informačních zdrojích je nějaké otázce věnováno, tím více se zapisuje do paměti lidí, kteří pak její významnost relativně nadhodnocují a vyžadují o ní stále více informací. A média je rádi poskytují.
Jenže... je to tak dobře?

Klimatická změna se stala výnosným (z hlediska přidělených grantů) výzkumným tématem i mimo vlastní klimatologii a vůbec přírodní vědy. Bohužel často mi připadá, že vědci bádají za každou cenu a cítí se být fundovaní o klimatické změně hovořit i když jsou třeba odborníky na tepelné chování kovů, nebo analytickou chemii. Jak si pak vysvětlit, že o větším nebezpečí výskytu povodní neslyšíme od hydrologů, ale od experta na teoretickou a aplikovanou mechaniku. Mimochodem neodpustím si připomenout nářky horlivých zastánců klimatické změny nad „neodborností“ Václava Klause typu „je přece ekonom, tak jak se může vyjadřovat ke klimatu?“. Zdá se ale, že neodborná vyjádření podporující „katastrofické dopady“ změny klimatu už nevadí:-)

Meteorologové Nobelovu cenu míru za své předpovědi určitě nikdy nedostanou. Máme prostě smůlu v tom, že se vždy příliš brzy ukáže, zda předpověď byla správná, nebo ne (a lidi si samozřejmě pamatují spíše ten druhý případ). Dokud nebudeme mít k dispozici alespoň částečnou verifikaci výstupů modelů klimatických změn, bude budoucí vývoj klimatu otázkou osobní víry a přesvědčení. (Mimochodem koukněte na první pokus o takové jednoduché vyhodnocení na který jsem zatím narazila: R. Pielke Jr.).

Jaký bude rok 2008? Všem doporučuji i přečíst článek uveřejněný v New York Times (J. Thierney).

Jak jsem již řekla nejsem klimatolog a snažila jsem se vyhnout jakékoli interpretaci klimatických změn, to přenechám povolanějším. Podle mne ale není pochyb o tom, že rok 2008 bude v trendu klimatických změn pokračovat (doplňte podle Vašeho vlastního názoru, zda v ohledu růstu globální teploty, nebo spíše v růstu debaty a množství senzací).