Když meteorologické modely už minulý pátek předpovídaly znovu silný vítr na středu a čtvrtek 12. a 13. března, problesklo mi hlavou, kdo si asi v Německu koupil a pojmenoval tlakovou níži, která bude postupovat přes jižní Skandinávii a zvyšovat tím tlakový gradient nad střední Evropou?! A je to Kirsten.


Na univerzitě v Berlíně – konkrétně Ústavu meteorologie měli vůbec skvělý nápad – kdokoliv si tady může za úplatu „pronajmout” buď oblast vysokého nebo nízkého tlaku vzduchu a potom už jenom pozorovat její pohyb v atmosféře. Pokud je nějaký z tlakových útvarů spojem ještě s vichřicí nebo orkánem, stane se celoevropsky známým. Vybrané peníze jdou navíc na bohulibý účel, tedy z pohledu meteorologů a klimatologů bezpochyby. Peníze jsou použity pro pokračování více než 100letého pozorování univerzitní meteorologické stanice, která by jinak musela být zrušena.

Mít svou níži je vlastně určitá čest. Narozdíl od amerických hurikánů. U nich platí čistě administrativní přidělování jmen. Původně šlo pouze o jména ženská, ale v rámci rovnosti pohlaví bylo později přistoupeno ke střídání se jmény mužskými a to proto, že hurikány vždy vyvolávaly jednoznačně negativní konotace. A není divu.

Vraťme se však zpět do Evropy. Zimní vichřice, myšleno vichřice v zimní polovině roku, jsou vlastně vždy stejného původu. Zatímco v létě jsou častější krátkodobé větrné smrště spojené s konvektivními bouřemi, Kyrril, Emma a Kirsten jsou vlastně takovými sourozenci, jejichž matkou je Islandská tlaková níže a otcem Atlantský oceán, kteří vysílají svá dítka do světa na zkušenou.

Určitě si řeknete, jestli nefouká nějak často? No letošní březen nám větrnou statistiku určitě poněkud zdvihne. Trochu statistiky: na území ČR průměrná rychlost větru v nížinách pohybuje okolo 2 m.s-1, a s výškou rychlost roste. V nížinách je u nás asi 15 dnů s bouřlivým větrem (rychlost 62-74 km.h-1), ve výšce kolem 400 m n m. již 25 a nad 700 m n. m. více než 100 ročně.

Frontální systémy spojené s tlakovými nížemi - ať už Emmou nebo Kirsten jsou navíc doprovázeny i intenzivními srážkami a to zejména na návětří horských oblastí Šumavy, Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor. Škody způsobené povodněmi však v případě Emmy i Kyrrila byly výrazně menší i díky relativně malému množství sněhu. Emmin mladší bratříček Kirsten, který nás navštíví by měl být, co se týče síly větru i množství srážek, slabší.