Dlouhé listopadové večery mají také něco do sebe. Vždycky, když mi to čas dovolí, brouzdám na internetu ve zprávách světových agentur. Čas od času se tam vyskytnou zprávy o tzv. týdenním cyklu počasí založeném na lidské aktivitě. Ta je nejvyšší v městském prostředí, kde roli hraje produkce tepla spojená s ekonomickou aktivitou - vyšší spotřebou elektrické energie a většími emisemi prachu a dalších látek do atmosféry během všedních dnů oproti víkendu. Prachové částice ve formě aerosolů ve vzduchu fungují jako kondenzační jádra na nichž se sráží vodní pára a vznikají tak vodní kapky - oblačnost. Pevné částice ve vzduchu jsou pak také schopny částečně odrážet sluneční záření, čímž snižují přísun sluneční energie. Výsledkem pak může být, jak bylo v některých městských aglomeracích prokázáno, více srážek a průměrně nižší teplota vzduchu o víkendu.

Projevuje se také u nás týdenní cyklus počasí?

Tak jsem to zkusila, jak to vypadá u nás. Statistické vyhodnocení z hlediska průměrné teploty vzduchu a jejích denních maxim za posledních 8 let z osmi meteorologických stanic, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly rozdílné oblasti ČR a odlišné klimatické podmínky, neprokázalo odlišnost mezi pracovními dny a víkendy. Jako nejchladnější den v týdnu vycházel čtvrtek. Z těchto výsledků, které jsou ale zřejmě zkresleny krátkou datovou časovou řadou (a dobře vím, že by byla zapotřebí alespoň dvěstěletá datová řada) vyplývá, že v našich městech se týdenní cyklus počasí nejspíše neprojevuje, což lze vysvětlit tím, že na rozdíl například od amerických či čínských vnitrozemských měst u nás počasí ovlivňují zejména fronty, které týdenní chod ekonomiky ve městech pochopitelně nijak neovlivňuje.