„Myslím, tedy jsem“ anebo „Jsem a díky tomu můžu i myslet“?
V paragrafu 19 občanského zákoníku je vybroušená věta, kterou považuji za jeden z diamantů našeho právního řádu (vedle Preambule Ústavy a Preambule Listiny základních práv a svobod, které jsou trestí hodnotového směřování právního státu) a ta věta zní:
„Každý člověk má vrozená, již samotným rozumem a citem poznatelná přirozená práva, a tudíž se považuje za osobu.“
Krom toho, že se v té větě hovoří o vrozených lidských právech, tak je tato věta i jakousi popisnou definicí člověka (přesnější zatím nemáme, ani v rámci mezinárodního práva, pokud je mi známo). Jinými slovy se v ní říká, že člověk je něco, co má rozum a cit. Čili nikoliv jen rozum a nikoliv jen cit. Ale právě současně rozum a cit. Stejně jako když chceme chodit, potřebujeme obě nohy, levou i pravou. Z toho vyplývá, že pokud bychom používali jenom rozum a ne cit, budeme kulhat. Stejně tak, když budeme používat jenom cit a ne rozum, taky to bude kulhat (přesněji, budeme poskakovat po jedné noze).
Povolební okénko aneb účet z demokracie
Říká se, že zastupitelská demokracie funguje tak, že námi dočasně zvolení zástupci pro správu věcí veřejných po skončení mandátu skládají účty.
Ale jak to vlastně probíhá, takové skládání účtů z demokracie? Krom různých forem odpovědnosti (od morální až po trestně právní) se to například projeví při nových volbách.
K právu na odpor – chceme následovat myšlenky Husa nebo bouře husitství?
Definici práva na odpor v článku 23 Listiny základních práv a svobod (dále jen „čl. 23 Listiny“) musel psát zenový mistr.
Jak jinak si vysvětlit, že naplnění hypotézy, tj. splnění dvou podmínek k aktivaci práva na odpor (tedy jak znemožnění činnosti ústavních orgánů, tak zároveň nemožnost účinného použití zákonných prostředků) současně fakticky znamená již situaci totalitního státu, kdy už by aplikace práva na odpor byla když ne marná, tak značně ztížená?
V komentářové literatuře k čl. 23 Listiny se doslova píše, že „účel zakotvení čl. 23 pak lze v tomto kontextu spatřovat ve snaze zvýšit šance na to, aby tento článek nikdy použit nebyl, tedy aby nikdy nedošlo k naplnění jeho hypotézy.“
Samotný pojem odpor dle komentářové literatury vyjadřuje „jakoukoliv aktivitu, která může vést k zabránění odstranění demokratického řádu lidských práv.“ Za sebe bych v rámci této aktivity vnímal smysl a společenský přínos jedině v iniciativě inspirované Gándhím nebo Husem, tj. nenásilným odporem, nikoliv husitskými bouřemi.
Když se demokracie smrskne na volby, může se stát, že z Hadimršky bude autonomní vozítko, které neřídíme my.
Krásná futuristická vize na způsob kresleného seriálu Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka, kdy třeba člověk před nádražím nasedne do taxíku, co jako na zavolanou ladně a neslyšně připlul a který nikdo neřídí (řídí se sám), nevydává hluk, nečmoudí, plynule odfrčí, ví přesně kam… vlastně dneska už není zas až tak futuristická vize… Evropská unie se chystá zrušit auta se spalovacími motory a na autonomních vozidlech se dnem i nocí pracuje…
Je čas na změnu – volby maňásků anebo změna přístupu?
Co asi tak můžou změnit volby maňásků (promiňte mi ten výraz, ale nemůžu si pomoct) když naši stávající zvolení zástupci ve Sněmovně (napříč politickým spektrem, včetně stran které se hrdě hlásí ve svých programech ke svobodě?!?) odhlasovali (nebo nechali projít) zjevně protiústavní pandemický zákon a nijak účinně se nestavěli vůči protiústavním ministerským korona krokům, které restrikcemi zavalily základní hodnotu tohoto státu (lidskou důstojnost a svobodu).
Naše zastupitelská demokracie má 7 trnů v patě. Proto kulhá.
1/ virtuální peníze
2/ blahobyt
3/ volení zástupci
4/ masmédia
5/ chybička v Ústavě
6/ digitální doba
7/ odcizení od sebe sama
Občanská neposlušnost vs lidská přirozenost
Ve vztahu k vládním korona opatřením se v poslední době často hovoří o občanské neposlušnosti.
Co to ovšem ta občanská neposlušnost je? Jde o koncept, který logicky předpokládá, že jsem za běžných okolností vůči státu občansky poslušný, tj. akceptuji podřízenost vůči státním orgánům...
Ale jak ve skutečnosti mohu být podřízený vůči státním orgánům, když stát jsme my lidi (čl. 2 Ústavy), když Česká republika je vlast rovnoprávných a svobodných lidí a občanů (Preambule Ústavy) a demokratický právní stát založený na úctě k lidským právům (čl. 1 Ústavy) a když v Preambuli Ústavy máme závazek budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody a když lidská důstojnost coby autonomie vůle jednotlivce svobodně rozhodovat o svém životě je základem všech lidských práv...???
Demokracie je jako motorka, se kterou se člověk musí naučit jezdit, aby se jednak vůbec rozjel a pak v nejbližší zatáčce nerozsekal.
Aby mohla demokracie, tj. vládu lidu, lidem a pro lid, skutečně fungovat, je jaksi nezbytně nutné, aby byl naplněn základní předpoklad, a sice že podstatná část, ne-li většina obyvatel této země bude skutečně znát, jako člověk:
Naši ministerští zapomněli, že lidská důstojnost a svoboda je nadevše
Ministerstvo školství označuje iniciativu spolku Zdravého fóra pro otevření škol bez podmínek, tj. bez testování a respirátorů, za dezinformace. Proti tomu je potřeba se bránit, protože je čím dál tím víc zjevné, že naši ministerští zástupci (minister – lat. služebník) zapomněli na ústavně garantovanou hierarchii hodnot, kde na prvním místě je hodnota lidské důstojnosti a svobody.
Tak nám zabili Ústavu...
Parlament ve stavu tvrzené (ve skutečnosti nepodložené) legislativní nouze přijal tzv. pandemický zákon. Ačkoliv se poslanci vesměs dušovali, že tento zákon je v pohodě, protože stav pandemické pohotovosti bude vypínat a zapínat Sněmovna, trochu přehlédli, že věc je daleko obludnější. Když totiž Sněmovna pandemickou pohotovost jaksi náhodou zapomene vypnout, tak ji tady prostě máme a na jak dlouho, nikdo přesně neví...
Politická komedie zemi vede do další uzávěry. Boj s covidem potřebuje nového lídra
Díky Miloši Vystrčilovi známe pravdu o prezidentově stavu. I o podlosti jeho okolí
Nebude Fialova vláda po propadu Pirátů sociálně tvrdá, lhostejná? Uvidíme záhy
V energetické krizi stát selhal. A chystá se v tom pokračovat
Jen počkej, zajíci. Vrať se zpátky
