Krásná futuristická vize na způsob kresleného seriálu Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka, kdy třeba člověk před nádražím nasedne do taxíku, co jako na zavolanou ladně a neslyšně připlul a který nikdo neřídí (řídí se sám), nevydává hluk, nečmoudí, plynule odfrčí, ví přesně kam… vlastně dneska už není zas až tak futuristická vize… Evropská unie se chystá zrušit auta se spalovacími motory a na autonomních vozidlech se dnem i nocí pracuje…

Nevím přesně proč, ale v této souvislosti mi naskakuje na mysli příměr s demokracií. Demokracii si představuju jako Hadimršku, rozuměj T 57, čili starou dobrou šviháckou tatrovku, to máme motor, karburátor, válce, nápravy, svíčky, chladič, výfuk a tak dál. Do takového auta je třeba benzín, olej, voda, vercajk na výměnu kola…no a co teprve řídit Hadimršku, to se musí umět. Dobrý řidič, krom toho, že proleze autoškolu, potřebuje zkušenosti, předvídavost, přehled, trpělivost, neztrácet pozornost. To máme zatáčky, tu zákazy vjezdu, stádo krav, nepozorné řidiče, traktory, cyklisty, chodce…

No a když se to auto smrskne pouze na vozítko, ve kterém neděláte nic a pro jehož údržbu není potřeba dělat nic, tak člověk holt nezískává žádné zkušenosti a znalosti a pomalu ztrácí přehled, předvídavost a pozornost…

Stejně jako s autem jdeme na pravidelnou výměnu oleje, tak v demokracii chodíme jednou za čas k volbám… a krom toho v ní taky máme právo se svobodně vzdělávat, svobodně cestovat (díky tomu mít rozhled, zkušenosti odjinud a porovnání) svobodně z očí do očí se sousedsky třeba v hospodě potkávat, radit, spolčovat (nejen myslivci, hasiči a fotbalisti, vlastně spolky všemožného zaměření, např. spolek vody a zeleně), vytvářet místní komunity čili činorodou občanskou společnost (vč. účasti na zastupitelstvech), aktivně komunikovat s úřady (máme tu „106“, čili zákon o svobodném přístupu k informacím) podávat petice, dotazovat pravidelně své dočasně zvolené zástupce pro věci veřejné, shromažďovat se v neomezeném počtu, svobodně se veřejně vyjadřovat (bez cenzury a nálepkování „ala hoax“), vyhledávat a šířit informace atd.

Čili demokracii je potřeba žít a její uhlíky rozdmýchávat dennodenně v běžné realitě, v každé hospodě, kuchyni, ložnici, kavárně, třídě, v každém úřadě, náměstí, parku…

Když se výkon demokracie smrskne pouze na volby, může se stát, že se z ní postupně stane autonomní vozítko, které neřídíme my a pak už nebudou platit slova Abrahama Lincolna, že „demokracie je vládu lidu, lidem a pro lid".