Pamatujete si ještě, jaké to bylo, když jste poprvé museli se svým malým dítětem k doktorovi? A jaký to byl zvláštní stres, i když šlo pravděpodobně jen o kašel, rýmu, lehce zvýšenou teplotu nebo vyrážku na tvářích? Směs strachu o dítě a odpovědnosti, kterou za něj najednou máte. Hlavou se vám honí myšlenky na to, že ho musíte chránit před vším, co by mu mohlo ublížit a před každým, kdo by se k němu nechoval dobře. Chvíli zápasíte s tím, jestli s rýmou lékaře vůbec obtěžovat, za chvíli si zase sami sobě kladete na srdce, že nesmíte nic podcenit a kvůli své dceři nebo synovi vydržet i nějaký ten špatný pohled.

Řekla bych, že si tyto pocity vybavuje většina z nás. A jelikož mám tu zkušenost také za sebou a vzhledem k mé práci na ministerstvu zdravotnictví, už v minulosti jsem o tématu práv a povinností rodičů u lékaře často přemýšlela. A k čemu jsem došla?

Jako rodič máte při návštěvě lékaře směs práv i povinností. Jedno z těch nejpodstatnějších práv laicky řečeno zní:

Ať už je vašemu dítěti cokoliv a má jakékoliv problémy, i když je to „jen“ kašel nebo rýma, vždy máte právo navštívit svého dětského lékaře a požádat ho o prohlídku.

Za sebe bych doporučila, pokud si nejste jistí, zda lékaře „obtěžovat“ s nějakou menší komplikací, kterou u dítěte pozorujete, zkuste nejprve do ordinace zavolat a co nejlépe popsat symptomy. Pokud sami vidíte, že se nejedná o nic mimořádného, a lékař nebude mít žádné podezření například ve vztahu k minulým chorobám, můžete tím ušetřit. Ale nemyslím ušetřit čas lékaře, který je sice drahocenný, ale je tu pro vás. Myslím tím ušetřit stres, kterým určitě návštěva lékaře pro malé dítě (pokud to již není školák na druhém stupni základní školy), je.

A zde se dostáváme k určitým povinnostem vás jako rodiče. Rozumějte, nemyslím povinnosti napsané někde v zákoně, ale spíše o doporučení, jak dítě připravit na návštěvu lékaře. Hysterické scény s dětmi při obyčejném vyšetření krku asi také známe všichni. Malé dítě totiž příliš nerozlišuje, o jaký úkon v ordinaci jde. Především děti jesličkového nebo předškolního věku mají hrůzu z neznámého. Nezastupitelnou úlohou nás rodičů je, abychom dítě na návštěvu lékaře co nejlépe připravili. Ne vždy se to samozřejmě povede, ale to riziko nezvladatelného záchvatu v ordinaci můžete snížit tím, že:

▪ půjdete dítěti příkladem, tedy nebudete doma před vlastní návštěvou zubaře projevovat strach, nebudete o lékařích mluvit nijak pejorativně;

▪ budete pěstovat v dítěti důvěru k lékařům, budete jim vyprávět, jak vám pomohli, že pomáhají jiným dětem;

▪ nebudete nikdy děti strašit lékaři, což se v některých rodinách stále děje;

▪ nebudete děti klamat, říkat jim, že jim paní doktorka nebude nic dělat, když jdete například na odběry krve. Takové rozčarování může dítě do budoucna poznamenat;

▪ budete dítě pozitivně motivovat a co nejvíce uklidňovat před samotnou návštěvou ordinace.

Pak, když už budete u lékaře, se toho moc ovlivnit nedá. Jakmile jednou dítě dostane strach a začne u něj záchvat, těžko jej přímo v ordinaci nebo čekárně uklidníte. V tu chvíli přichází na řadu opět povinnost lékaře. Ten by se měl za všech okolností chovat tak, aby ke stresové situaci dítěte ještě nepřidával stres větší. Úsměv, milé vystupování, přátelský přístup, komunikace s dítětem. Ani pro nás dospělé není nic příjemného, když lékař směrem k nám toto chování nemá, natož pro vystresované dítě.

Co dalšího byste měli o svých právech a povinnostech vědět?

Je velmi důležité věnovat náležitou pozornost výběru lékaře pro vaše dítě. Ve vztahu mezi lékařem a pacientem, resp. lékařem a rodičem malého pacienta by se mělo vždy jednat o vzájemnou důvěru.

Respektujte a dodržujte příslušná doporučení lékaře. V případě, že máte pochybnosti o správnosti léčby, ale nezapomeňte, že máte právo na druhý názor jiného lékaře.

Neuchylujte se směrem k lékaři k argumentaci založené na neodborných informacích z internetu. Pamatujte, že lékař je vždy odborníkem s patřičnými znalostmi, a určitě je lépe obeznámen se zdravotní problematikou než většina diskutujících na nejrůznějších internetových fórech.

Některé nekomplikované nemoci lze zvládnout i bez návštěvy lékaře. Je proto lepší svému lékaři nejprve zavolat, než jej neohlášeně navštívit.
Mnohé problémy lze totiž skutečně vyřešit telefonickou konzultací. Navíc v případě problémů, které po telefonu vyřešit nelze, vás lékař objedná na takový termín, abyste s nemocným dítětem čekali co nejkratší dobu. Není také dobré chodit k lékaři bez objednání na konci ordinační doby s neakutními obtížemi, které trvají mnoho dnů.

V případě, že máte dotazy nebo stížnosti související s péčí lékaře o vaše dítě, můžete je emailovou formou zaslat na adresu propacienty@mzcr.cz.