Každý, kdo delší dobu sleduje Miloše Zemana s ohledem k jeho zdraví (proč ho jinak sledovat?), si musel všimnout jeho tvrzení z 10. března, že máme kupovat neprověřené vakcíny z Ruska i Číny, a to, že se tak neděje znamená, že současný ministr zdravotnictví Blatný ponese zodpovědnost za to, že u nás prý „budou zbytečně umírat další lidé“.
Pro jasnější pohled na dnešní „krizovou situaci“ s covidem-19 je zajímavé podívat se na poslední „velkou epidemii“ lidstva – tzv. španělskou chřipku z roku 1918.
Bylo to sice jen před sto lety, ale od té doby se svět skutečně diametrálně proměnil, hlavně v oblasti nových technologií. Když vybereme, co má největší význam a vliv na současnou covidovou krizi, tak je to zdravotnictví, digitalizace dat a překvapivě i zemědělství.
Na rozdíl od roku 1918 dnes jsme vyrobili efektivní vakcínu (ne jednu) proti covidu-19, a to do roka. Na rozdíl od roku 1918 dnes je kdokoliv na světě schopen dozvědět se veškerá fakta týkající se šíření a léčby nemoci okamžitě (kde, kolik, trendy atd.). Oproti roku 1918 dnes pracuje v zemědělství méně než 2 % světové populace, přičemž tato malá část je schopna zásobit celou planetu jídlem (vč. pomocí digitálně řízeného farmářství), což znamená, že téměř celá populace může zůstat doma bez fatálních důsledků.