Proč se to neví?
Nejvíce mne (nejen jako neurologa) zajímá to, jak myslí lidský mozek.
Na základě naší dlouhé evoluce se přirozeně nejvíc bojíme nejen toho, co nám může ublížit, ale také toho, co si MYSLÍME, že nám ublíží. Mozek si smyšlené riziko a skutečné riziko vyhodnocuje stejně – je to jakási evoluční pojistka.
Právě proto jsou naše představy mnohokrát silnější a přitažlivější než fakta. To pak vysvětluje, proč tak zabírají tzv. „fake news“ a sociální sítě – obojí jsou k ničemu, jenomže pro náš mozek jsou doslova návykové: je to tím, že jakékoliv vzrušení dodá našemu mozku malou dávku dopaminu, což je pro něj ta „feel good“ látka. Funguje to stejně, jako když jdete do kasina: víte, že nevyhrajete, ale sem tam vám padne malá výhra (dopamin), a tak se dříve či později přece jenom nakonec ke stolu posadíte.
Uvedu příklad toho, jak si falešné představy tvoříme a jak nás ovlivňují: Kolik si myslíte, že v roce 2017 zemřelo ve světě lidí sebevraždou? Kolik ve všech válečných konfliktech? A kolik jako oběti terorismu?
Odpověď vás překvapí: v daném pořadí je to 800.000, 120.000 a 35.000 lidí.*
Utrácíme miliardy za boj proti terorismu, vedeme drahá, sáhodlouhá a zbytečná jednání v rámci válečných konfliktů (Sýrie), zatímco na prevenci sebevraždy, v důsledku níž zemře o 645.000 lidí víc než v důsledku války a terorismu dohromady, nedáme téměř nic. Je nám jedno, jestli se soused pověsí, hlavně ať je všude mír a ať naše letadlo nevybouchne.
Éra moderní telekomunikace vytvořila na komunikačních sítích zázemí pro nerelevantní šum a blábolení. To nás, ve spojení s nevídaným blahem a upřednostňováním konzumu před fakty a racionálním uvažováním, vykolejuje z našich neurologicky evolučních schopností a přirozené dráhy řešení problémů vlastními silami a schopnostmi. Dostáváme se tak do nové, falešné a zkreslující reality, kdy nám moderní komunikační technologie a touha společnosti po konzumu „pomáhají“ akorát tak v tom, že se jak neurologicky, tak i morálně postupně deformujeme.
To prosím není názor, ale fakt. Nejnovější studie jasně dokládají, že míra používání „technologie pro společnost“ (jakou je internet), resp. používání společenských sítí, přímo souvisí s nárůstem úzkostí a depresí, a navíc, dokonce vede i k úbytku neurologických tras a mozkových schopností.
*data z roku 2016
Publikováno: www.pritomnost.cz dne 31.7.2018