Vážení cyklisté, dovoluji si – také otevřenou cestou – reagovat na Váš otevřený dopis.

Jsem si vědom toho, že cyklisté jsou velmi zranitelnými účastníky silničního provozu. Sám patřím mezi aktivní cyklisty, a proto moc dobře vím, jak se člověk na kole cítí, když jej předjíždí bezohledný řidič bez dostatečného odstupu.

Změna zákona, která umožní řidičům motorových vozidel předjet cyklistu v nižší rychlosti než 30 km/h bez dodržení fixního odstupu 1,5 metru, ale za dodržení všech pravidel pro bezpečné předjíždění, rozhodně není namířena proti cyklistům a jejich bezpečnosti na silnicích. Limit 30 km/h je uplatňován například pro zklidnění dopravy ve městech právě proto, že zaručuje velmi bezpečný prostor pro tzv. zranitelné účastníky silničního provozu – chodce a cyklisty. Jsem přesvědčen, že při tomto snížení rychlosti je možné bezpečně předjet i bez paušálního 1,5 metru.

Dovolte mi shrnout důvody, které nás vedly k přípravě návrhu na změnu legislativy. Zároveň zareaguji na některé výtky otevřeného dopisu.

Ad Bezpečnost – životy a zdraví:

Podle policejních statistik došlo v loňském roce k 4 163 nehodám cyklistů šetřeným ze strany Policie ČR. V předcházejícím roce, kdy vrcholila tzv. covidová cyklistika, to bylo 4 306 nehod. Podle webu portalnehod.cz, který nehody eviduje na základě policejních statistik od roku 2010, byl předminulý rok na počet nehod spolu s rokem 2018 vůbec nejhorší. Podle Policie ČR 67 procent nehod zavinili sami cyklisté. Pokud nehodu způsobili motoristé, pak nejčastěji proto, že cyklistovi nedali přednost v jízdě, dále pak nevěnováním se řízení nebo nezvládnutím řízení.

Předjížděním bez dostatečného bočního odstupu v uplynulých 12 letech podle policejních statistik způsobili motoristé 370 nehod cyklistů a v dalších 668 případech nehodu cyklistů ohrožením při předjíždění způsobili, aniž by bylo v protokolech uvedeno, zda se jednalo o nedostatečný boční odstup. V posledních 12 letech tedy došlo v průměru k 86 nehodám ročně, které byly nebo mohly být způsobeny předjížděním cyklisty bez dostatečného bočního odstupu. Od roku 2014 se přitom počet nehod s účastí cyklistů stabilně drží nad 4 tisíci ročně.

Je pravda, že statistika jsou jen čísla, za každou nehodou je skutečný člověk a nehodu může způsobit kombinace více rizikových faktorů. Přesto je možné spolehlivě konstatovat, že nedodržení bezpečného odstupu při předjíždění není nejvýznamnějším problémem ve vztahu k bezpečnosti cyklistů, a to i v případě, že odečteme tzv. samonehody. Těch bylo za loňský rok zhruba 1300. Vycházím přitom z důvěryhodných statistik, aniž bych je jakkoli překrucoval či účelově zpochybňoval.

Ad Nedostatečné zhodnocení:

Návrh na spojení 1,5metrového odstupu s rychlostí vyšší než 30 km/h zdaleka nesouvisí jen s případnými problémy na úzkých lesních cestách, kde cyklistu nelze s požadovaným odstupem 1,5 metru předjet. K dopravním komplikacím dochází rovněž na úzkých silnicích II. a III. třídy, pokud cyklista nejede u kraje. Sám jako cyklista vím, že jezdit po krajnici, jak si představují někteří řidiči, není v mnoha případech možné – například kvůli nesprávně uloženým kanálovým vpustím, výtlukům či ulámaným krajnicím. Řidič, který nechce cyklistu ohrozit, pak musí při předjíždění výrazně vybočit ze svého pruhu a v nepřehledných úsecích riskuje střet s protijedoucími vozidly, a to zejména v případě spěšného předjíždění, o které se řidiči při předjíždění cyklistů často snaží.

Ad Vymahatelnost a výchovný aspekt:

Základním předpokladem bezpečného silničního provozu všech, motoristů, cyklistů i chodců, je vzájemná tolerance a respekt. Teprve pak přichází na řadu zákon a jeho vymáhání. Už v době projednávání návrhu na zavedení povinného 1,5metrového odstupu policie upozorňovala, že dodržení tohoto pravidla bude náročné jak pro řidiče, tak pro policii, která nemá jak tento přestupek přesně změřit a dokázat. Ve výsledku tak může sankcionovat až zjevné porušení zákona, což mohla i dříve. Změřit a zaznamenat okamžitou rychlost vozidla je naopak běžnou a rozšířenou praxí státní, městské i obecní policie.

Souhlasím s názorem, že intenzivní debata a medializace před přijetím zákona napomohla k povědomí o potřebě dostatečného odstupu při předjíždění pro bezpečnost cyklistů. Nemyslím si ale, že by navržená úprava měla ochranu cyklistů jakkoliv oslabit. Nehrozí ani žádné zmatení veřejnosti, neboť je zcela zřejmé, že při zpomalení vozidla na 30 km/h nebo méně lze boční vzdálenost přiměřeně snížit bez ohrožení chodce nebo cyklisty.

Zároveň chci zdůraznit, že pro dlouhodobé dodržování každého pravidla je důležité, aby jej bylo možné v praxi naplnit. Pokud to v některých situacích i přes dobrou vůli nejde, dostavuje se místo respektu spíše rozpačité pokrčení ramen. Přiměřenost zákona je tak základním příspěvkem k jeho naplnění a dobrému přijetí. Záleží mi na tom, aby se na českých silnicích v mnohem větší míře uplatňoval vzájemně ohleduplný přístup. K němu může významně přispět i zklidnění zbytečného a často vyhroceného odporu mezi motoristy a cyklisty.

Ad Dobrá praxe:

Závěrem mi dovolte Vás ubezpečit, že zákon rozhodně nehodláme měnit urychleně. Příslušnou novelu zákona o silničním provozu teprve předkládáme do meziresortního připomínkového řízení, následovat bude projednání vládou a samozřejmě parlamentem. Návrh nyní čeká několik měsíců diskusí, v nichž nepochybně dojde i na zkušenosti ze zahraničí, kde se objevují různé modely bezpečného odstupu od cyklisty. Platnost zákona navrhujeme od roku 2024. Věřím, že nás čeká otevřená expertní debata a že ji povedeme způsobem, který bude přát vzájemnému respektu a ve výsledku pomůže k větší bezpečnosti na silnicích i cyklistických stezkách.

Děkuji Vám za zvážení těchto argumentů a věcnou diskusi.

A jako aktivní cyklista Vám přeji mnoho příjemných kilometrů v sedle.

Martin Kupka, ministr dopravy