Jeden z ekonomických poradců premiéra doporučuje českému spotřebiteli nakupovat v Polsku. Proč však českému spotřebiteli nedoporučuje polskou minimální mzdu?

Minimální mzda v lednu příštího roku vzroste v Polsku na 4242 zlotých (22 423 Kč) měsíčně, v červenci pak na 4300 zlotých. U nás je aktuálně 17 300 Kč. V roce 2022 byl výkon naší ekonomiky v přepočtu na hlavu (HDP na hlavu) na 91 % EU, v Polsku na 80 %. Zajímavé.

Dle polského ekonomického experta z bankovního sektoru, citovaného v článku iROZHLASU, zvýšení minimální mzdy posílí růst mezd, poptávku a též ale náklady firem a přinese tak tlak na ceny (a bohužel pro nás tak mohou zdražit i polské potraviny).

Vláda se doposud snažila ekonomický růst posilovat především krocením veřejných výdajů a konsolidací veřejných financí, aktuálně škrty v oblasti školství a vědeckého výzkumu. Posloucháme-li hlavního ekonomického experta nejsilnější vládní strany Jana Skopečka, který repetitivně opakuje poučky z třicet let starých učebnic ekonomie, těžko můžeme nabýt dojmu, že vládní koalice se vydá cestou posílení postavení zaměstnanců a tlaku na mzdy.

Nelze ani čekat, že by se tímto směrem vydal konkurent vlády Andrej Babiš a hledal inspiraci v Polsku (kde je též progresivní zdanění) a chtěl zvedat náklady zaměstnavatelů, především těch využívajících levnou práci. Bližší se mu z národně-konzervativních politiků zdá v poslední době být maďarský premiér Viktor Orbán, který na sebe v oblasti práv pracujících upoutal pozornost spíše než zvyšováním minimální mzdy tzv. otrockým zákonem, který navýšil možnost přesčasů na 400 hodin ročně.

Jistě nás čekají zajímavé roky a naštěstí pesimismus není našemu národu vlastní. Pokud zdraží obchody v Polsku, můžeme se třeba zapojit do typicky české vášně pro houbaření a sběr dalších plodin v lese. Dle odhadů v minulém roce si tím české domácnosti přišly na téměř 8 miliard Kč. Z Brna je to do Polska dvě hodiny cesty autem, raději trávím čas v lese než na dálnici.