Už od konce března si kladu otázku, proč byla zamítnuta žaloba města Kolín proti jejich bývalému místostarostovi, který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin přijímání úplatku. Odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Kolíně však zní vcelku rozumně. Převládly při podání žaloby emoce?

Územně samosprávné celky jsou dle zákona o obcích (krajích, hlavním městě Praze) povinny vymáhat škodu, která na jejich majetku vznikla. Určit okamžik, kdy vznikla škoda a kdo je za ní odpovědný, však není vždy snadné. Příkladem je kauza města Kolín.

Na konci roku 2012 byl pravomocně odsouzen bývalý místostarosta města Kolín za trestný čin přijímání úplatku.

Místostarosta dle zjištění trestního soudu požádal zájemce o koupi souboru městských pozemků o úplatek ve výši 1 mil. Kč výměnou za to, že zařídí prodej pozemků za nižší kupní cenu. Obchod byl skutečně realizován. Místostarosta dle dohody zařídil prodej pozemků za cenu výrazně nižší, než byla cena v místě a čase obvyklá a převod vlastnického práva byl zapsán do katastru nemovitostí. Místostarosta byl odsouzen k trestu odnětí svobody ve výši 5 let (a tento vykonává). Město Kolín bylo se svým nárokem na náhradu škody odkázáno na občanskoprávní řízení.

V květnu 2014 podalo město Kolín na bývalého místostarostu žalobu a domáhalo se zaplacení náhrady škody ve výši 26 milionů korun. Škoda byla vyčíslena jako rozdíl mezi kupní cenou za pozemky skutečně zaplacenou a kupní cenou v místě a čase obvyklou.

V březnu 2015 Okresní soud v Kolíně žalobu na náhradu škody zamítl, neboť dospěl k závěru, že městu škoda nevznikla.

Dle posouzení soudu byla totiž uzavřená kupní smlouva neplatná. Obec své vlastnické právo k pozemkům z tohoto důvodu nikdy nepozbyla a může se žalobou na určení vlastnického práva domáhat, aby jeho vlastnické právo k pozemkům bylo opět zapsáno do katastru nemovitostí.

Zároveň soud městu Kolín uložil povinnost uhradit protistraně (tj. bývalému místostarostovi) náhradu nákladů řízení ve výši půl milionu korun za prohraný soudní spor. Rozsudek není pravomocný, neboť město Kolín podalo opravný prostředek (z veřejně dostupných informací však není zřejmé, zda opravný prostředek byl podán vůči meritornímu rozhodnutí soudu, či pouze do rozhodnutí o nákladech řízení).

Z jakých důvodů měla být kupní smlouva neplatná?

a) Smlouva je neplatná dle § 39 občanského zákoníku (z roku 1964), neboť odporuje zákonu. Důvodem je skutečnost, že kupní smlouva byla uzavřena v souvislosti se spáchaným trestným činem uplácení / přijímání úplatku.

b) Smlouva je neplatná, protože kupní cena nebyla sjednána jako cena v místě a čase obvyklá a nebyla ani nijak odůvodněna odchylka od této zásady (tedy byl porušen příkaz stanovený v zákoně § 39 odst. 2 zákona o obcích).

c) Smlouva je neplatná, protože obec nezveřejnila záměr na prodej pozemků v souladu se zákonem o obcích. Zde soud konkrétně městu vyčítal, že záměr na prodej pozemků oznamoval prodej části několika pozemků, nakonec však byly pozemky prodány jako celky (a nikoli pouze jejich části). Jeden z prodávaných pozemků pak záměr na prodej neobsahoval vůbec. Dalším nedostatek je skutečnost, že mezi zveřejněním záměru na prodej pozemků a rozhodnutím o prodeji pozemků uplynuly více jak tři roky, což je dle judikatury Nejvyššího soudu (26 Cdo 4198/2011) nepřiměřeně dlouhá doba.

Zdroj informací: rozsudek Okresního soudu v Kolíně, březen 2015. Rozsudek naleznete na webových stránkách spolku Právo ve veřejném zájmu.