Musíme znovu bojovat za svobodu a demokracii. Neodradí nás ani proruští trollové, ani populisté

25. 03. 2019 | 13:00
Přečteno 2481 krát
Zklamu všechny, kteří čekají, že budu psát „o Klausovi“. Václav Klaus (zde podstatné jméno hromadné) je pro mě minulost. Ponechám toto téma skupině komentátorů, které posedla zběsilost, jejíž vyléčení by vyžadovalo buďto pokropení svěcenou vodou nebo psychiatra.

Připouštím i variantu, že k takové proklausovské vášni vede výše žoldu, ať už přichází odkudkoli. (Omlouvám se samozřejmě těm, kteří si vážně myslí, že demokratickou pravici spasí podpora extrémistických hnutí, populismus zjednodušující svět tak, až zůstane jen prázdno, východní despocie, nějaký nový oligarcha a nenávist k Západu. Myslí to asi upřímně. Jenomže, jak víme, hloupost bývá někdy nebezpečnější než zlý úmysl.) V každém případě si vystačí sami a téma Klaus budou ještě nějakou dobu živit. Já ne.

Nyní k podstatnějším věcem. Žijeme v době, kdy se mnohým lidem zdá, že se všechno změnilo. Mezi chytrými telefony, internetem, svobodou a životem v jedné z nejbezpečnějších zemí světa se staré boje zdají být zapomenuty, tradiční politika nadbytečná a normální politické strany působí přinejlepším jako impresionistický obraz na výstavě abstraktního umění. Problémy jsou prý jinde. Jenže kde?

Když jsem uvažoval nad svým projevem pro nedávnou programovou konferenci ODS, uvědomil jsem si, že nečelíme primárně novým výzvám. Musíme svádět boje o stejné hodnoty, jako když ODS vznikla. Bitevní pole se možná rozšířilo, ale nezměnilo se.

ODS vznikla proto, aby v naší zemi hájila a prosazovala především tři věci: svobodu a demokracii, politickou příslušnost k Západu a kapitalismus. A to jsou základní bojové linie i dnes. Jsem přesvědčen, že svádět tento zápas je stálým a aktuálním úkolem moderní konzervativně liberální strany.

Nebudeme schopni hájit svobodu a demokracii, když se vzdáme naší příslušnosti k Západu. Euroamerická civilizace je jediná, kde jsou tyto hodnoty autenticky žity a rozvíjeny. Nikde jinde nedosáhla práva, svobody a důstojnost člověka takové úrovně, jako zde. Proto také ve Stanovách ODS je mezi hlavními cíli uvedeno, že ODS má „být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokracií“.

Mnozí z nás mohou mít oprávněně pocit, že Západ je v krizi, protože nás ohrožují různé -ismy, staré i nové. Jenže jediné místo, kde se s nimi lze utkat, je právě západní civilizace.

Nenamlouvejme si, že zápas o svobodu, zdravý rozum a přirozený svět, který nyní vedeme, tu nikdy nebyl. Stačí se podívat do historie. Dnes kupříkladu čelí některé západoevropské vysoké školy autocenzuře na základě politické korektnosti, ale před čtyřiceti lety tam nemohli přenášet lidé, kteří smýšleli pravicově a nelíbili se levicovým aktivistům. Třeba nyní vyznamenávaný filozof Sir Roger Scruton, ale příkladů je bezpočet. Krajně levicová ideologie vedla až k vlnám násilí, vzpomeňme teroristické útoky té doby. Část západních levicových politiků ze strachu a zmatenosti podlézala komunistické Moskvě. Ano, to se taky dělo na tom Západě, ke kterému jsme se po roce 1989 přihlásili.

Jenomže jsme věřili v to, že západní civilizace a demokracie jsou jediné, které si s tím mohou poradit. Kde je prostor tyto zápasy vést. Kde můžeme bojovat za svou představu „přirozeného světa“, za tradiční hodnoty, za normální rodinu. A tak je to pořád. Kdo tvrdí, že nás v tomto spasí Rusko nebo Čína, tak nejspíše k nám spadl v lepším případě z Marsu, v horším z Moskvy. Ať už je to ale jakkoli, rozhodně nemůže tvrdit, že má něco společného s politickou pravicí.

Přitom o příslušnost k Západu se dnes hraje velmi silně v symbolickém, politickém i ekonomickém smyslu. Prezident Zeman vcelku nezakrývá, že naši zemi táhne jinam. Premiérovi Babišovi by skoro šlo uvěřit, že všechny jeho ekonomické zájmy jsou na západě, a proto bude i jeho politika taková. Jenže když chce ochránit svého syna, tak najme rodilého Rusa a s ním pošle syna na Ruskem okupovaný Krym. To se jeden musí mít na pozoru. Politické extrémy zleva a zprava (ale to je vždy zleva) by zase nejraději rychle vypsaly referenda, ať z Unie i Aliance odejdeme.

V tomto zmatku je základní úlohou české pravice být pevným pojítkem České republiky k Západu. Přinášet argumenty, svádět boje s proruskou propagandou, se všemi relativizátory minulosti, s těmi, kteří nevěří v západ, protože nevěří v důstojnost jednotlivce, ve svobodu, demokracii a právní stát.

Boj za kapitalismus s tím souvisí. Socialismus je sice méně slyšet, zato se stal modlou různých populistů. Roste stát, zvyšují se kontroly, regulace, vláda podporuje nedůvěru v podnikatele a trh. Kdekdo by zavíral hranice. Regulovat, kontrolovat, etatizovat – to jsou hesla dnešní doby. Podpora velkých proti malým, nedůvěra v inovace, byrokracie, která vše zadusí. To je charakteristika dnešní ekonomické politiky v ČR. Nepřipomíná vám to něco? Mně ano.

Nebojme se postavit na stranu odpovědnosti, trhu a kapitalismu. Nebojme se chtít navzdory současné politické většině malý, levný a přívětivý stát. Nebojme se věřit lidem. Nebojme se podpořit jejich aktivitu a ochotu riskovat. Jen tak něco vzniká.

A nebojme se být reformní stranou. Jinak neobnovíme ambice ČR ani nedokážeme uskutečnit naše hodnoty. Na programové konferenci jsme představili pět klíčových reformních priorit: nízké a jednoduché daně, malý a přívětivý stát, kvalitní vzdělání, odpovědnou důchodovou reformu a dobré životní prostředí. To je reformní cesta pro moderní českou pravici.

Musíme znovu a s novou energií svést zápas za svobodu a demokracii, příslušnost k západu a kapitalismus. Ani levice, ani populisté, ani proruští trollové, ani žádné páté kolony nás od této cesty neodvrátí.


Publikováno na webu Forum24 dne 25. března 2019.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy