Od politiků doma i v zahraničí, případně z médií zaznívá, že jsme ve válce. Ve válce s koronavirem. Jako člověk, který měl příležitost poznat válku zblízka, bych doporučil s tímto označením šetřit. Válečná rétorika a příval mnoha negativních informací ze všech stran vyvolávají jen strach a nejistotu.

Jistě, jsme v extrémně složité situaci, jakou většina z nás nikdy nezažila, a ani zdaleka nemáme vyhráno. Tím spíš je ale potřeba slyšet slova rozvahy, klidu a sebedůvěry. Protože současná situace je sice významnou výzvou s mnoha dosud nedohlédnutelnými důsledky, ale nakonec si s ní poradíme, stejně jako se všemi výzvami v minulosti.

Teď se musíme soustředit na to, aby každý z nás svým dílem přispěl k tomu, abychom koronavirovou krizí prošli co nejrychleji a s co možná nejmenšími ztrátami. To neznamená, že bychom měli ignorovat zjevné chyby a přešlapy. Stejně tak bychom měli zůstat pozorní, abychom nikoho nenechali zneužívat situace, ve které je společnost oslabena. Ale na vyhodnocení ještě bude čas. Teď táhněme všichni za jeden provaz!

Na rozdíl od války současná celosvětová zdravotní krize nerozlišuje mezi ideologiemi, systémy vládnutí, náboženstvími nebo etniky. Díky tomu máme unikátní příležitost pro spolupráci, solidaritu a vzájemnou pomoc. Co se teď děje, není soutěž v tom, která země bude první, případně úspěšnější v přijímaných opatřeních. Teď se hraje o to, jestli celé lidstvo bude schopné přenést se na nezbytnou dobu a ve vlastním zájmu přes rozdíly a protiklady a hledat společně řešení.

Zodpovědnost, solidarita a spolupráce budou klíčové pro úspěch na všech úrovních: individuální, národní i mezinárodní. S velkým respektem a uznáním sleduji obdivuhodné nasazení všech lidí ve zdravotnictví, kteří navzdory všem problémům ve dne v noci pomáhají svým spoluobčanům nejen s aktuální virovou pandemií, ale i s dalšími akutními problémy. Stejně tak sleduji práci příslušníků policie, armády, hasičů, záchranářů a všech dalších lidí zajišťujících chod základních služeb a zásobování.

Je velmi povzbudivé pozorovat, jak se rychle zvedá vlna solidarity mezi lidmi a kolik dobrovolníků už začalo pomáhat v mnoha oblastech napříč republikou. Týká se to nejen rychlého vytvoření funkční webové stránky s informacemi o viru, ale také vyplnění nedostatku základních potřeb pověstnou vynalézavostí a šikovností při výrobě roušek, respirátorů nebo dezinfekčního roztoku či poskytováním asistence seniorům nebo zaměstnaným rodičům s hlídáním dětí. Sympatická je iniciativa vietnamské komunity k poskytování občerstvení zdarma příslušníkům integrovaného záchranného systému. Jednoznačně pozitivně a inovativně pak zapůsobila aktivita veřejnoprávní televize k zajištění kontinuity vzdělávání prostřednictvím pořadu UčíTelka.

Teď je hlavní epidemii zpomalit, aby nedošlo ke kolapsu zdravotního systému. Proto prosím všechny, aby respektovali doporučení odborníků a opatření vyhlášená vládou. Jako naprosté minimum ohleduplnosti k ostatním je nošení roušek, omezení společenských kontaktů, dodržování pravidel karantény a omezení pohybu.

Spolupráci, solidaritu a vzájemnou pomoc nebudeme potřebovat jenom teď v době virové pandemie. Tu časem společně zvládneme. Po této krizi však nevyhnutelně přijdou problémy ekonomické, finanční a sociální. Jejich řešení bude vyžadovat minimálně stejné úsilí, čas a náklady jako samotná pandemie koronaviru. A předpokladem jejich úspěšného zvládnutí bude soudržnost národní a alespoň i evropská, když ne globální. Pozitivní rysy přístupu ke zdravotní krizi přináší jistý optimismus, že budeme schopní se vypořádat i s budoucími výzvami.

Na závěr si dovolím jeden apel na všechny. Pokusme se každý podle svých schopností a možností poučit ze stávající situace, abychom na další podobnou krizi, která dříve či později přijde, byli lépe připraveni. Různá ohrožení vyžadují různé reakce. Ale při jakémkoli ohrožení bychom měli být solidární s těmi zranitelnějšími a táhnout za jeden provaz. V minulosti jsme to mnohokrát dokázali. A dokážeme to i dnes.