Projednávali jsme jeden z mnoha zákonů, co prý opět vše zjednoduší. No, z původních 70 srozumitelných paragrafů zákona před dvaceti lety bylo o deset let později 130 paragrafů už složitých, o pár let později 170 a přílohy.

A tento nový "zjednodušený" má 280 paragrafů, k tomu přílohy a následovat budou prováděcí vyhlášky. A pak mnoho metodik. Hurá!

No nic, já jsem hloupej a nevyznám se v tom. Jiní asi jo, když pro to hlasovali.

Při projednávání ve Výboru jsme se domluvili, že upozorníme ministra na problém, který je sice obecnější , děje se často, ale u tohoto zákona byl patrný z poslední doby nejvíce. Úředníci ministerstva půl roku před schválením zákona (!) už školili tu verzi, kterou sepsali a poslali do sněmovny. Školili to ve všední dny, v pracovní době. A přihláška na školení pro jednoho účastníka stála od nejlevnější 1.950 Kč po nejdražší 6.500 Kč bez DPH.

Čekal jsem vysvětlování, jako že to dělají ve své dovolené a že oni za tu přednášku nic nedostávají atp. Odpověď ministra byla stručná a zarážející: "To není v mé kompetenci. Úředníci spadají pod služební zákon, a tak je to věc státního tajemníka. Já s tím nemohu nic dělat". Na opakované upozornění se o věcí odmítl bavit. No, to jsme to dopracovali…

O dva dny později jsme mohli vidět komentář o tom, jak ministerstvo dopravy vydalo vyhlášku, kde mj. nařizuje lidem jedoucím po řece na raftu mít hasící přístroj, z vnějšku odrazky, osvětlení "lodě"… Výjimka neplatí ani pro závodní rychlostní kajak, který tak musí mít např. odrazky, lékárničku atp. To se budou zahraniční závodníci divit, až přijedou závodit do Česka. A vlítne na ně kontrola… No, nevlítne.

To máme často – hloupé předpisy – které nikdo nevymáhá. Kolik odpovědných lidí zpracovávalo, četlo a podepisovalo takovouto blbost a kde nechali mozek?

Vydat i upravit ministerskou vyhlášku není jen tak, je to už složitý legislativní proces postupného schvalování, takže "opravy" se prý dožijeme nejdříve v létě. Vzpomeňte, co každou chvíli na raftu uhoří lidí…!

Co si tak asi musí myslet v tomto případě ministr dopravy, když přijde večer domů a vidí, co úředníci jeho resortu zase udělali. Raději nic, bude si říkat, že to není v jeho kompetenci.

A tak ministr může řečnit, schůzovat, vyprávět na kamery, zadávat analýzy, schvalovat strategie atp. a nechají ho chvilku žít. Ale jinak agendu a její naplňování provádějí nezávislí úředníci, kteří mají definitivu. A zatímco ministr za dva roky nebude, oni na svých židlích budou pohodlně dál.