Znáte tu scénku s Felixem Holzmannem ke statistice, jak předstírá údiv, že známý má hlad – přeci podle statistiky před chvilkou musel sníst půlku kuřete, když Holzmann snědl kuře celé. Podobně jsme na tom ve statistických ukazatelích, které se nám snaží vnucovat, jak se máme dobře.

Podle zpráv a OECD by všechny vyspělé státy světa měly závidět českým důchodcům, protože pouze 2,8 % z nich je relativně chudých. Podle OECD není co závidět Japoncům (19,4 %), Švýcarům (23,4 %), ukrutně špatně se mají rakouští důchodci (33,5 %), nebo nedej bože Jihokorejci (49,6 %).

Čím to? Práh chudoby totiž OECD stanovuje na úrovni 50 % mediánu příjmu v dané společnosti (v EU se práh chudoby podle Eurostatu stanovuje na úroveň 60 % mediánu, podle této statistiky je ohroženo příjmovou chudobou 7,4 % českých důchodců).

Vypovídá některé z těch čísel něco o skutečné chudobě našich důchodců? Jak by mohlo.

Úskalí je samozřejmě někde jinde a to v celkové úrovni příjmů a mezd většiny lidí. Pokud v ČR máme medián příjmů na osobu jen 12 250 Kč a průměrný důchod činí 11 400 Kč, pak jsou na tom důchodci opravdu relativně dobře vůči zbytku populace. Problém je jen v tom, že je na tom prachbídně podstatná část populace, vůči které se to měří. Což už nám ale tato statistika a novinové články neřeknou.

Stačí ale jen srovnat příjmy v České republice podle parity kupní síly s uvedenými zeměmi, kde se mají důchodci tak „špatně“,  a vyjde nám, že v ČR bude pod hranicí chudoby většina celkové populace.

Připustili bychom si před 26 lety, že i po této době budou příjmy pracujících lidí či důchodců stále násobně nižší než třeba v Rakousku?

Vyšla také „statistická“ zpráva, že průměrný věk aut v ČR se stále zvyšuje a překonal hranici 15 let, což je absolutně nejvyšší hodnota od vzniku samostatné ČR v roce 1993. To asi nebude tím, že Češi nevědí co s penězi, a tak investují do veteránů.

Spíše to bude způsobeno „zvyšováním“ naší životní úrovně, že nové auto si může dovolit koupit stále málo lidí. Poslední měsíce jsme totiž bombardováni zprávami o tom, jak se daří ekonomice, jak je málo nezaměstnaných, jak se zvyšují mzdy, životní úroveň a jak se rekordně zvýšilo HDP. Jaká je ale skutečnost? Samozřejmě, vše je relativní a v průměru… Ale o tom podrobněji v jiném článku.