Evropští lídři jsou unavení bojem s krizí a vytvářejí pro své zaměstnance demotivující pracovní klima
Z nového průzkumu globální poradenské společnosti Hay Group vyplývá, že evropští zaměstnanci jsou demotivovaní vzestupem přístupu ‘prostě to udělejte’. Byla to krize eurozóny, která odstartovala v Evropě vzestup direktivního stylu vedení. Více než polovina lídrů vytváří podle průzkumu demotivující pracovní prostředí.
Zatímco dobré vedení je charakterizováno flexibilním přístupem šitým na míru dané situaci, více než třetina (39%) evropských lídrů si osvojila maximálně jeden dominantní styl vedení. Zhruba jen čtvrtina z nich (23%) je schopná použít čtyři nebo více stylů vedení.
Navíc s přetrvávající ekonomickou nejistotou v Evropě se místní lídři začínají stále více spoléhat na direktivní styl vedení. Ten je charakterizován přístupem ‘prostě to udělejte’, kdy direktivní lídr přebírá kontrolu, instruuje zaměstnance a vede je s kritickým okem.
Dříve to v tomto regionu býval spíše výjimečně používaný styl, ale nyní se stal dominantním přístupem pro více než jednu třetinu (38%) evropských lídrů. Ještě v roce 2005 přitom převažoval jen u 18 % z nich. V Severní Americe převažuje u 23% lídrů a v pacifickém regionu u 24%.
Není tedy překvapením, že pouze 17% lídrů v Evropě dokáže pro své zaměstnance vytvořit klima podporující vysokou výkonnost a 13% klima povzbuzující. Více než polovina (56%) evropských lídrů vytváří demotivující pracovní atmosféru.
Pavla Helclová, konzultantka Hay Group, říká: “Direktivní styl je velmi efektivní v krizové situaci, protože zaměřuje pozornost na jedinou alternativu a zajišťuje rychlou akci. Je však důležité si uvědomit, že krizová situace je událost nikoli dlouhotrvající stav. Dlouhodobé spoléhání se na direktivní styl vedení má negativní dopad na inovaci, flexibilitu a na kreativitu zaměstnanců.“ K tomu dodává „Ekonomické prostředí v Evropě je stale těkavé a nejednoznačné. Pro přežití a dosažení výsledků v takovém prostředí je klíčové, aby se manažeři zaměřili na používání kombinace vizionářského, demokratického, harmonizačního a koučovacího stylu.”
Při pohledu na náš region je zřejmé, že výsledky kopírují výsledky evropské. 30% lídrů v České republice, Slovensku a Maďarsku vytváří pozitivní klima (klima vysoké výkonnosti, anebo klima povzbuzující) a 53% vytváří demotivující klima. Rozdíl mezi naším regionem a Evropou je zřetelný v dominanci direktivního stylu, který preferuje 55% lokálních lídrů. V celé Evropě mu přitom dává přednost „jen“ 38% lídrů.
Přílišné spoléhání se na pouze jeden styl vedení může mít negativní dopady. Výzkumy Hay Group ukázaly korelaci mezi počtem používaných stylů vedení a klimatem – lídři, vytvářející klima vysoké výkonnosti, zpravidla používají více stylů. Vzhledem k tomu, že pouze 15% lídrů v našem regionu ovládá škálu čtyř a více stylů vedení a celých 41% ovládá jen jeden styl, není překvapivé, že pouze 16% manažerů vytváří klima vysoké výkonnosti.
“Vhodné vedení dokáže zvýšit angažovanost zaměstnanců, motivovat je a dodává jim chuť jít o krok dále než je nezbytně nutné. Nevhodné vedení má opačný vliv, vytváří totiž demotivující atmosféru, která může vést například k vyššímu obratu lidí i častějšímu absentérství“ říká Helcová, a doplňuje: „Firmy u nás i po celém světě hledají způsoby, jak zvýšit výkonnost a dostat ze svých lidí to nejlepší. Chování lídra je faktor, který nejvíce ovlivňuje atmosféru v daném týmu a nelze proto přehlédnout potenciál skrytý právě v dopadu samotných manažerů na klima, které pro své týmy vytváří.”
Zatímco dobré vedení je charakterizováno flexibilním přístupem šitým na míru dané situaci, více než třetina (39%) evropských lídrů si osvojila maximálně jeden dominantní styl vedení. Zhruba jen čtvrtina z nich (23%) je schopná použít čtyři nebo více stylů vedení.
Navíc s přetrvávající ekonomickou nejistotou v Evropě se místní lídři začínají stále více spoléhat na direktivní styl vedení. Ten je charakterizován přístupem ‘prostě to udělejte’, kdy direktivní lídr přebírá kontrolu, instruuje zaměstnance a vede je s kritickým okem.
Dříve to v tomto regionu býval spíše výjimečně používaný styl, ale nyní se stal dominantním přístupem pro více než jednu třetinu (38%) evropských lídrů. Ještě v roce 2005 přitom převažoval jen u 18 % z nich. V Severní Americe převažuje u 23% lídrů a v pacifickém regionu u 24%.
Není tedy překvapením, že pouze 17% lídrů v Evropě dokáže pro své zaměstnance vytvořit klima podporující vysokou výkonnost a 13% klima povzbuzující. Více než polovina (56%) evropských lídrů vytváří demotivující pracovní atmosféru.
Pavla Helclová, konzultantka Hay Group, říká: “Direktivní styl je velmi efektivní v krizové situaci, protože zaměřuje pozornost na jedinou alternativu a zajišťuje rychlou akci. Je však důležité si uvědomit, že krizová situace je událost nikoli dlouhotrvající stav. Dlouhodobé spoléhání se na direktivní styl vedení má negativní dopad na inovaci, flexibilitu a na kreativitu zaměstnanců.“ K tomu dodává „Ekonomické prostředí v Evropě je stale těkavé a nejednoznačné. Pro přežití a dosažení výsledků v takovém prostředí je klíčové, aby se manažeři zaměřili na používání kombinace vizionářského, demokratického, harmonizačního a koučovacího stylu.”
Při pohledu na náš region je zřejmé, že výsledky kopírují výsledky evropské. 30% lídrů v České republice, Slovensku a Maďarsku vytváří pozitivní klima (klima vysoké výkonnosti, anebo klima povzbuzující) a 53% vytváří demotivující klima. Rozdíl mezi naším regionem a Evropou je zřetelný v dominanci direktivního stylu, který preferuje 55% lokálních lídrů. V celé Evropě mu přitom dává přednost „jen“ 38% lídrů.
Přílišné spoléhání se na pouze jeden styl vedení může mít negativní dopady. Výzkumy Hay Group ukázaly korelaci mezi počtem používaných stylů vedení a klimatem – lídři, vytvářející klima vysoké výkonnosti, zpravidla používají více stylů. Vzhledem k tomu, že pouze 15% lídrů v našem regionu ovládá škálu čtyř a více stylů vedení a celých 41% ovládá jen jeden styl, není překvapivé, že pouze 16% manažerů vytváří klima vysoké výkonnosti.
“Vhodné vedení dokáže zvýšit angažovanost zaměstnanců, motivovat je a dodává jim chuť jít o krok dále než je nezbytně nutné. Nevhodné vedení má opačný vliv, vytváří totiž demotivující atmosféru, která může vést například k vyššímu obratu lidí i častějšímu absentérství“ říká Helcová, a doplňuje: „Firmy u nás i po celém světě hledají způsoby, jak zvýšit výkonnost a dostat ze svých lidí to nejlepší. Chování lídra je faktor, který nejvíce ovlivňuje atmosféru v daném týmu a nelze proto přehlédnout potenciál skrytý právě v dopadu samotných manažerů na klima, které pro své týmy vytváří.”