Jakým způsobem dále komunikovat problém plýtvání potravinami směrem k české veřejnosti? Jaká je role firem v tomto směru a jak jim v tom mohou pomoci neziskové organizace? Jak omezit plýtvání v průběhu celého životního cyklu produktů? Tyto otázky si kladli účastníci diskusní snídaně „90 minut CSR fóra“, která proběhla 7. listopadu v hotelu Holiday Inn KCP. Partnerem akce byla společnost Tesco Stores ČR a Nadační fond Tesco.



Téma Food Waste se v posledních měsících dostává do povědomí české veřejnosti stále více. Přibývají akce, které na tuto problematiku upozorňují. Jmenujme červnovou konferenci Food Waste/udržitelný cyklus potravin, kterou pořádalo CSR fórum ve spolupráci s IC OSN, mediálně úspěšnou Hostinu pro tisíc iniciativy Zachraň jídlo, nebo aktuální Národní potravinovou sbírku, kterou koordinuje Byznys pro společnost.
Jakým způsobem ale dále pokračovat v řešení problému plýtvání potravinami v Česku? Všichni se shodují na tom, že zásadní nyní bude shromáždit tvrdá data, která budou vypovídat o reálném stavu plýtvání v průběhu celého životního cyklu potravin. Důležité bude také pokračovat ve snaze ovlivnit stávající legislativu, která firmám ukládá platit 15% DPH z potravinových darů. Snídaně se zúčastnili zástupci firem, které potravinovou pomoc nabízejí, i neziskové organizace, které ji dále distribuují mezi potřebné. Vybíráme z diskuse:

Relevantní data o Food Waste ČR chybí

Martina Šilhánová, Tesco Stores ČR a.s.
Naše mateřská organizace sídlí v Anglii, když porovnáme tamější úroveň s tou naší místní, je zde obrovský rozdíl. Jsou o několik kroků před námi. Mají studie, výzkumy a data, která nám hodně pomáhají. Výzkumů a čísel, které máme k dispozici my zde, je opravdu strašně málo a v podstatě velmi intuitivně odvozujeme od toho, co víme z okolních zemí. V Anglii jsou dále i v tom, že jednají se všemi stakeholdery, jednají s dodavateli. S farmáři hovoří o tom, jak nastavit procesy v dodavatelském řetězci tak, aby vznikalo co nejméně odpadu. Zabýváme se tím, jaké kroky může udělat Tesco, aby se výrobky, které prodává, na regály dostaly v co nejkratší době a jejich životnost byla co nejdelší. Mnohem propracovanější je v zahraničí i aktivita směrem k zákazníkům. Před dvěma týdny proběhlo v britských novinách, že pokud se kupuje balení dvou salátů, ten jeden kus se v 60-70 % vyhodí. Tesco proto oslovilo své dodavatele, aby s tím něco udělali, a zavázalo se, že tato balení prodávat nebude. Z dostupných studií vyplývá, že v rámci celého životního cyklu výrobku k největšímu plýtvání dochází na začátku u výrobců a na konci u spotřebitelů, plýtvání v obchodních řetězcích činí zhruba jen něco kolem 1%.

Romana Nýdrle, MAKRO Cash and Carry ČR
Podle naší zkušenosti nedochází k velkému plýtvání v rámci obchodních řetězců. Systém fungování je velmi přesně a efektivně nastavený a obchody jsou motivovány k tomu, aby to tak bylo. Když se zboží blíží k expiraci, v první fázi ho zlevníme a obvykle se nám velmi dobře daří ho vyprodat. Cílem nastavení procesů v řetězcích je samozřejmě to, aby byly co nejmenší ztráty, což vede k efektivitě v nakládání s potravinami. My spolupracujeme i s malými a středními podnikateli, je s podivem, jak málo například někteří vedoucí restaurací vědí o tom, jak efektivně nakládat s potravinami. Tady by byl určitě velký prostor pro jejich vzdělávání.

Martina Janebová, Unilever ČR
Jsem velmi ráda, že proběhne Národní potravinová sbírka, stejně jako jsem byla ráda za Hostinu pro tisíc, i když jsme na ní nijak neparticipovali. Jsou to dílčí projevy, nic ohromného, co by naši zákazníci a spotřebitelé obecně viděli úplně všude, ale jsou to kroky, které vedou k tomu, že až se o tomto tématu budeme bavit třeba za pět let, budeme podstatně někde jinde. A nějak se začít musí. Tyto aktivity mohou upozornit právě i na daňovou problematiku a povedou k tomu, že lidé o tomto problému začnou více přemýšlet. Je celá řada řetězců, které mají v tomto směru velmi odpovědný přístup, ale nejsou to samozřejmě bohužel všechny.

Martin Walter, Nestlé Česko, s.r.o
Vidím, že se v České republice poslední dobou objevují jakési osvětové aktivity, povědomí o problematice roste a možná je doplněno i o určitý prvek módní vlny, ale to samo o sobě nevadí. Může to stimulovat i ty firmy, které v tomto tématu zatím nerozpoznaly téma, aby dělaly něco nad rámec vlastního obchodu. Existuje rozvinutý trend osvěty o výživě a výživových vlastnostech, který probíhá už několik let. Téma Food Waste zatím ve společnosti rezonuje relativně krátce, takže zde je určitě prostor i pro firmy v oblasti osvěty

Současná legislativa komplikuje život dárcům i příjemcům pomoci

Jakub Vopelák, Armáda spásy
Armáda spásy vydává každý den zhruba patnáct set porcí jídla, potravinovou pomoc zpracováváme od Potravinových bank i přímo od řetězců. Ze zkušenosti víme, že preventivní působení na naši cílovou skupinu je sedmkrát levnější, než když provádíme péči jako takovou. Laicky řečeno to znamená, že práce v terénu, která je prevencí proti tomu, aby lidé dopadli na samotné dno, a která může zahrnovat právě i potravinovou pomoc, by dokázala snížit počet lidí, kteří se ocitnou například v azylových domech a dalších zařízeních. Obrovským problémem jsou přísná hygienická opatření. Nedaří se nám nalézt cestu jak naplnit potřeby těch, kteří to potřebují v souladu s platnou legislativou. Kdybychom mohli efektivněji využívat pomoc bez legislativních překážek, ušetřilo by to peníze, které bychom pak mohli investovat do prevence. My jsme jednali například se Sodexo, které vaří v ČSOB zhruba pro tři tisíce zaměstnanců. Zhruba pět procent porcí se běžně nevydá a likviduje se. Jde tedy plus minus o sto padesát porcí, což by pokrylo téměř celou potřebu v Praze. Ale protože zákony jsou nastaveny tak, jak jsou, jedinou cestou je toto jídlo zlikvidovat.

Martina Šilhánová, Tesco Stores ČR a.s.
Kromě přísných pravidel hygieny, která nám leccos zakazují, je zde legislativa, která je pro nás značně zatěžující nejen z hlediska finančního, ale i administrativního. Žádná firma dnes nemá nazbyt lidi, které by mohla platit za administraci těchto záležitostí. Problém je také s výkladem zákona a jeho uplatňováním finančními úřady v praxi. Ministerstvo financí v nějakém rozhovoru pro média doporučilo stanovit symbolickou cenu 1Kč. V tu chvíli by na nás přišla kontrola finančního úřadu, kde by toto podle jejich vyjádření posuzovali jako skrytý dar.


Martin Walter
Opakovaně odpovídám na otázku, zda by pro nás bylo stimulem pro darování, kdyby neexistovala žádná daň z daru, že nebylo. Tento motiv není hybatelem rozhodnutí. Nicméně určitě obecně platí, že bylo dobré, aby se Česká republika srovnala s ostatními zeměmi EU, které to osvobození od DPH mají.