Meteorolog by měl být flegmatik, když se počasí mění a fronty se nepředvídatelně vlní, je to jediná obrana, jak nezešílet z toho, že se počasí nechová přesně podle modelů. Tolik jeden názor z mého okolí. Je pravda, že když se ráno podívám na výstupu různých modelů, které se od sebe liší jako noc a den, tak je potřeba zhluboka dýchat a napočítat do deseti.
Až mi bude někdo tvrdit, že jsme malá země, budu nesouhlasně kroutit hlavou. Po tomto létě tedy rozhodně. Abych hned vysvětlila proč: jde samozřejmě o meteorologii, jak také v mém případě jinak:-). Udělat předpověď pro celou naší „malou“ republiku bylo letos často nemožné a reakce lidí tomu často odpovídali: „Jakýpak častý bouřky, u nás ani nekáplo.“ a „Předpovídáte 30 °C a já tu zatím drkotám zubama a moknu.“
Dnešní „blogování“ bude o symbióze klimatu a papíru. O tom, že něco takového je nejen možné, ale i užitečné a krásné, vás určitě na první prohlédnutí přesvědčí Atlas podnebí Česka, který byl vydán Českým hydrometeorologický ústavem (ČHMÚ) v koedici s Univerzitou Palackého v Olomouci letošního roku a který přináší přehledné a vzevrubné informace o rozmanitých aspektech a prvcích klimatu na území České republiky za období let 1961-2000.
Úspěšnost předpovědi počasí hodně záleží na rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Tento týden nám předpovědi opravdu dávaly zabrat – mělká brázda nízkého tlaku a v ní se vlnící fronta, vysoká vlhkost vzduchu, proudění teplého vzduchu od východu….a každých 12 hodin naprosto odlišný výstup modelů než ten předchozí.
Sněhu bylo v zimě 2006/2007 opravdu nedostatek, což nepotěšilo lyžaře, a možná, vás napadne, že ještě nyní uprostřed léta, se tento fakt částečně podepisuje také na tom, že máme sucho. Významnou součástí cyklu režimu podzemních vod je totiž sněhová pokrývka. Právě po jejím jarním tání dochází k největšímu doplnění podzemních zásob vody, a jak vydatnost pramenů, tak výška hladin podzemních vod dosahuje ročních maxim právě v březnu, či dubnu. Je třeba ale zmínit, že sucho může nastat i po zimě s velkým množstvím sněhu a velkých jarních povodních. Příkladem je loňský rok s extrémním množstvím sněhu ještě v březnu a naopak se suchem v červenci.