Sněhu bylo v zimě 2006/2007 opravdu nedostatek, což nepotěšilo lyžaře, a možná, vás napadne, že ještě nyní uprostřed léta, se tento fakt částečně podepisuje také na tom, že máme sucho. Významnou součástí cyklu režimu podzemních vod je totiž sněhová pokrývka. Právě po jejím jarním tání dochází k největšímu doplnění podzemních zásob vody, a jak vydatnost pramenů, tak výška hladin podzemních vod dosahuje ročních maxim právě v březnu, či dubnu. Je třeba ale zmínit, že sucho může nastat i po zimě s velkým množstvím sněhu a velkých jarních povodních. Příkladem je loňský rok s extrémním množstvím sněhu ještě v březnu a naopak se suchem v červenci.

Pokud jste se procházeli v březnu podél řeky, či potoka, který znáte, bylo poznat, že vody v nich bylo více, než je běžné. Srážky, které v lednu a únoru vypadávaly, totiž byly pro toto období spíše nadprůměrné a i když byly ve formě deště, hladiny podzemních vod doplnily tak jak je pro jaro běžné. V zimě je oproti jarním a letním měsícům téměř zanedbatelná evapotranspirace (výpar a výdej vody rostlinami), a to v důsledku relativně nízkých teplot. Veškerá voda, která ve formě deště tedy v zimě spadne, odteče do vodních toků, nebo se vsakuje do půdy a doplňuje zásoby podzemní vody. Problém nastal v dubnu, kdy začalo v řekách vody ubývat, a to hlavně proto, že spadlo pouze 6 mm srážek, což je asi okolo 15 % běžných srážkových úhrnů pro duben. A ačkoliv ostatní měsíce již byly srážkově normální, nedošlo již k zastavení poklesů vodních toků i podzemních vod. Bylo totiž velmi teplo, což se projevilo vysokým výparem, a také srážky, které vypadávaly byly často bouřkové, které rychle odtečou, aniž by se intenzivně vsakovaly do půdy.

Když se můj otec vrátil z chalupy neopomněl mne informovat o tom, že tam je „pořád strašný sucho“. Myslel přitom na brambory a salát. Proč to říkám? Proto, že existují různá sucha, podle vašeho pohledu. Meteorologické nebo klimatické sucho je jasně spjato s množstvím srážek. A z tohoto pohledu vlastně ani sucho nemáme (s výjimkou východu našeho území). Hydrologové pokud hovoří o suchu sledují stav povrchových a podzemních vod a porovnávají jej s historickými záznamy. Například pro vodní toky platí, že sucho je pokud průtok poklesne pod úroveň Q355. Tato hydrologická „šifra“ znamená, že průtok patří zhruba k 5 % nejmenších historických průtoků pozorovaných v daném místě. Hydrologické sucho je například na Lužnici, Bečvě, Sázavě aj.
Existuje také zemědělské sucho, které je závislé na množství vody v půdě dostupné pro rostliny. Udává se jako podíl využitelné vodní kapacity, tedy hodnoty maximálního množství vody, které je schopna rostlina z půdy využít. Z tohoto pohledu je aktuální situace nejhorší na jižní Moravě.
Mimochodem letos se u nás krásně projevuje vliv kontinentality. Tedy vláha přinášená frontálními systémy od Atlantiku, proniká poměrně snadno do Čech, ale postupem dále na východ slábne, nebo se zcela rozpadá, a proto na Moravě srážkové úhrny dosahují výrazně menších hodnot než třeba na západě Čech.
Tolik tedy blog o suchu, musím končit, právě jsem si totiž vzpomněla, že bych měla zalít muškáty v truhlíku za oknem, jak tak na ně koukám, tak trpí zemědělským suchem.