...teplý! V řeči meteorologa teplotně výrazně nadprůměrný. Slovo výrazně bych podtrhla. Vstávat 25. listopadu při teplotách kolem 10 °C je opravdu příjemné. Musím ještě dodat, že nejtepleji měli dnes po ránu za okny Pražáci, konkrétně v Praze-Karlově 11,1 °C. Při takových ranních minimech není ani divu, že první teplotní rekordy začaly padat už v 10 hodin dopoledne. Ve 13 hodin se už na většině území teplota vzduchu pohybovala přes 13 °C, v Českých Budějovicích na 14,7 °C. Kulminační teploty očekáme až na 16 °C. Počasí nám servíruje teploty odpovídající konci září. Jinými slovy, konečně je počasí na jarní nebo pozimní kabátek, který člověk může vytáhnout tak po po dvou letech. Protože jinak zažíváme zjednodušený model ročních období – z léta do zimy a ze zimy do léta. Nadprůměrné teploty způsobuje teplé jihozápadní proudění do střední Evropy.
Nadprůměrné teploty očekáváme i na přelomu listopadu a prosince. Rána ale už budou přece jen chladnější – nejnižší ranní teploty budou klesat k 7 až 1 °C, odpolední teploty budou i nadále stoupat na 7 až 12 °C. A sněhu se zřejmě do 10. prosince ani v horských oblastech nedočkáme.
Dnešní blog jsem sice původně chtěla věnovat říjnovému počasí v Americe, ale teploty těchto dnů u nás mi to prostě nedovolí... 20,6 °C v druhé polovině listopadu to přece za změnu tématu stojí! Po říjnové sněhové nadílce a teplotně podprůměrné první listopadové dekádě, asi málo kdo z nás očekával dvacet stupňů ve druhé polovině listopadu a nadprůměrné teploty až o 8 °C oproti dlouhodobému teplotnímu normálu.
Na tom, že třetí listopadový týden přinese nadprůměrné teploty, se shodovaly snad všechny numerické modely už od sv. Martina. O víkendu to vypadalo, že se v těchto dnech odpolední teploty zastaví až na 13 °C, ale že vystoupí až na dvacet stupňů?!, to si opravdu "netipnul" žádný z meteorologických modelů.
Už úterní ráno bylo velmi teplé - nejnižší ranní teploty se pohybovaly v intervalu 10,2 až 5 °C. Odpolední teploty připomínaly konec září - nejtepleji bylo v Jihočeském, Plzeňském Středočeském kraji a v Praze. Nejvyšší teplota byla naměřena v Byňově 20,6 °C a v Českých Budějovicích 20,4 °C, v Praze-Libuši se teplota zastavila na 16,8 °C a v Plzni naměřili 15,8 °C. Na oslavy 17. listopadu tak stačilo vyrazit jen v mikině nebo slabším svetru:-).
Teplé jihozápadní až jižní proudění, které přináší tyto nadprůměrné teploty potrvá nejméně do soboty. Konec pracovního týdne bude navíc převážně slunečný, pouze místy se po celý den udrží nízká oblačnost a mlhy. Odpolední teploty se ale nejčastěji zastaví do 14 °C a také rána už nebudou tak teplá. Máme se ale zatím na co těšit, protože i v posledním listopadovém týdnu by se odpolední teploty měly zastavovat až na 12 °C.
P.s. K té Americe - letošní říjen tam byl třetím nejchladnějším od počátku tamního měření a vůbec tím nejvlhčí.
Dlouhé listopadové večery mají také něco do sebe. Vždycky, když mi to čas dovolí, brouzdám na internetu ve zprávách světových agentur. Čas od času se tam vyskytnou zprávy o tzv. týdenním cyklu počasí založeném na lidské aktivitě. Ta je nejvyšší v městském prostředí, kde roli hraje produkce tepla spojená s ekonomickou aktivitou - vyšší spotřebou elektrické energie a většími emisemi prachu a dalších látek do atmosféry během všedních dnů oproti víkendu. Prachové částice ve formě aerosolů ve vzduchu fungují jako kondenzační jádra na nichž se sráží vodní pára a vznikají tak vodní kapky - oblačnost. Pevné částice ve vzduchu jsou pak také schopny částečně odrážet sluneční záření, čímž snižují přísun sluneční energie. Výsledkem pak může být, jak bylo v některých městských aglomeracích prokázáno, více srážek a průměrně nižší teplota vzduchu o víkendu.
Projevuje se také u nás týdenní cyklus počasí?
Tak jsem to zkusila, jak to vypadá u nás. Statistické vyhodnocení z hlediska průměrné teploty vzduchu a jejích denních maxim za posledních 8 let z osmi meteorologických stanic, které byly vybrány tak, aby reprezentovaly rozdílné oblasti ČR a odlišné klimatické podmínky, neprokázalo odlišnost mezi pracovními dny a víkendy. Jako nejchladnější den v týdnu vycházel čtvrtek. Z těchto výsledků, které jsou ale zřejmě zkresleny krátkou datovou časovou řadou (a dobře vím, že by byla zapotřebí alespoň dvěstěletá datová řada) vyplývá, že v našich městech se týdenní cyklus počasí nejspíše neprojevuje, což lze vysvětlit tím, že na rozdíl například od amerických či čínských vnitrozemských měst u nás počasí ovlivňují zejména fronty, které týdenní chod ekonomiky ve městech pochopitelně nijak neovlivňuje.
To nevím! Moje odpověď v posledních dnech asi překvapila spoustu těch, kteří mi tuto otázku položili. Mne zas poněkud překvapuje jejich překvapení, neboť se jedná již o pátou zimu, kterou odpovídám stejně. Většinou ještě dodávám, že jasná charakteristika zimy 2009/2010 bude k dispozici až zima skončí, ne před jejím začátkem, tedy tak na začátku března....
Za posledních pět let, které jsem strávila v pozici meteorologa jsem vypozorovala, že dotazy na počasí v zimě se začínají vždy objevovat s první vánoční či mikulášskou výzdobou v nákupních centrech, a pak jejich frekvence narůstá k blížícím se Vánočním svátkům.
Mimochodem za těch posledních pět let jsme zažili docela extrémní (výjimečné) zimy:
Hned tu první - 2004/2005 v prosinci napadlo jen málo sněhu, v polovině ledna maximální teploty šplhaly i přes 10 °C a sníh ležel jen ve výškách nad 1000 m, byl zledovatělý nebo velmi mokrý a odtával. Následně však v únoru a na počátku března došlo k přechodu několika frontálních systémů, které přinesly vydatné sněžení i do nižších poloh. Celkové množství sněhu pak místy dosáhlo do té doby rekordních hodnot za posledních cca 40 let.
Zima 2005/2006 byla vůbec tou nejdelší a na sníh nejbohatší za posledních 60 let. Mimořádné bylo především dlouhodobé setrvání sněhu právě až do druhé poloviny března. Podle měření na stanici Praha-Ruzyně byl březen 2006 s průměrnou měsíční teplotou 1,2 °C v pořadí desátým nejchladnějším od roku 1961. Zároveň byl březen na našem území velmi vlhký, přičemž bylo zaznamenáno na většině území 150 až 250 % běžného měsíčního srážkového úhrnu.
Další zimu 2006/2007 byly všechny tři zimní měsíce teplotně nadprůměrné a průměrná teplota za zimní období prosinec až únor byla nejvyšší za posledních 85 let. To, jak to vypadalo se sněhem myslím netřeba rozvíjet.
Ze zimy 2007/2008 vyzdvihnu měsíc leden. Ten sice začal se silným chladným severozápadním prouděním a větrně (4. ledna dosáhl vítr na Svratouchu rychlosti 118 km/h), ale od 9. ledna k nám naopak proudil teplý jižní vzduch a leden 2008 díky tomu byl o +4,1 °C teplejší než dlouhodobý normál, tedy nejvíce z celého roku.
No a loňská zima s sebou přinesla v lednu pořádné mrazy. Sice se dostavily až 26. prosince, ale poté vydržely až do 10. ledna. Výjimečná byla také minimem slunečního svitu, kdy převládalo zataženo a slunce jsme zahlédly až na jaře.
Ale zpátky do současnosti. Přiznám se, že já otázku „jaká bude letošní zima“ mám každý rok chuť položit (a často to i dělám) znalcům přírody a „starých mouder“ – myslivcům, či a pěstitelům cibule... Důvěra v jejich pozorování však nemůže být velká a vždy si vzpomenu na starý „meteorologický“ vtip na toto téma, který však má naprostou pravdu, určitě ho znáte:
Indiáni v rezervaci přijdou za svým novým šamanem a ptají se ho jaká bude zima. Šaman se ptá duchů předků avšak ti mlčí, tak řekne indiánům ať raději už začnou štípat dříví. Po čtrnácti dnech se situace opakuje se stejným šamanovým doporučením. Po dalších dvou týdnech a dalším dotazu šaman už raději vyhledá „odbornou“ pomoc, odejde do města a telefonuje meteorologům „jaká bude zima?“. Odpovědí je: „No zatím nevíme, ale asi pěkně tuhá, indiáni už měsíc štípou dříví.“
Kromě sledování cibulí a indiánů se meteorolog může opřít pouze o klimatologické modely zpracovávané ve velkých světových meteorologických službách a centrech, které se rámcově snaží předpovědět převládající ráz počasí i na několik měsíců dopředu. Jejich aktuální výstupy se přiklání k tomu, že prosinec bude ve střední Evropě spíše teplejší než normálně (že by tedy další Vánoce na blátě?), zato pro únor to vypadá spíše na podprůměrnou teplotu.