Dagmar Honsová

20. 01.

Sněhová pokrývka minimálně do konce ledna úplně neroztaje

Dagmar Honsová Přečteno 4609 krát

Z hlediska počasí se v novém roce zatím opravdu asi nikdo „nenudíme“. Nejen, že většinou jeden ledový den střídá druhý, sluneční paprsky jsme skoro neviděli, rozptylové podmínky jsou mírně zhoršené, střídavě se tvoří ledovka a náledí, ale hlavně je celé území Česka už skoro 14 dní pod sněhovou „peřinou“, která ne a ne odtát. Místy, zejména v Praze a Středočeském kraji, ještě počátkem tohoto týdne stále leželo nejvíce sněhu od roku 1993. Podle dlouhodobé předpovědi počasí to vypadá, že sníh úplně odtávat nebude ani do konce ledna, a tak možná budeme přepisovat i tabulky s délkou souvislé sněhové pokrývky v nížinách v posledních letech. Teplota vzduchu totiž bude ještě nejméně 14 dnů zůstávat většinou pod bodem mrazu. Navíc to vypadá, že se oproti minulým dnům ještě ochladí a to zejména v ranních hodinách, a teploměry nám už v druhé polovině tohoto týdne ukáží ojediněle až -18 °C. Pokud také parkujete nebo jen bydlíte (stejně jako já) v odlehlejší městské ulici, kde z obou stran parkují auta a silničáři se k vám dodnes nedostali, nemusím připomínat denní odhazování sněhu při parkování ani brodění se ve sněhu k věčně přeplněným popelnicím.
Tato sněhová situace ale není z pohledu meteorologické historie nic tak výjimečného – v padesátých až sedmdesátých letech 20. století byl takový průběh ledna klasikou. To jsme si jen v posledních „letních“ zimách odvykli.
Zejména z hydrologického hlediska nejde jen o výšku sněhové pokrývky, která se nyní pohybuje od 7 do 35 cm sněhu, v horských oblastech až kolem 100 cm (více než polovinu tvoří umělý sníh), ale také o vodní hodnotu sněhu, která nyní podle vodohospodářů činí v průměru 42,1 litru vody na jeden metr čtvereční. Tím už se dostávám k tolik frekventované otázce posledních dnů: “A co povodně z odtávání sněhu? Nehrozí nám?“ Z hlediska meteorologa na to mohu odpovědět pouze předpovědí teplot pod bodem mrazu v nejbližších dnech a očekávanými slabými sněhovými srážkami. Ale do konce ledna tuto otázku nebudou muset řešit ani hydrologové. Povodně z odtávajícího sněhu nám i poté budou hrozit pouze za předpokladu, že se výrazně oteplí – odpolední teploty vystoupí přes 10 °C, noční se budou držet nad 4 °C a do sněhu bude výrazněji pršet.

12. 01.

Vy tu předpověď počasí nevíte přesně?! Jak to?

Dagmar Honsová Přečteno 79440 krát

Možná byste čekali dnešní blog “v číslech” o sněhové kalamitě, která postihla, nejen Česko, v posledních dnech. Já se ale v následujících řádcích budu snažit vysvětlit a obhájit, jak je možné, že ještě dnes, v 21. století, není předpověď počasí se stoprocentní přesností pro jakékoliv místo na světě (tedy včetně ČR). I když popravdě řečeno přívaly sněhu v minulých dnech s "nedostatky" předpovědi souvisí velmi úzce. Toto téma byl nápad vedoucího domácí rubriky aktuálně pana Bronislava Pavlíka, kterému touto cestou děkuji. Po on-line rozhovoru v minulém týdnu, na téma zda a kolik sněhu v Česku v nejbližších dnech napadne, mě totiž čtenáři aktuálně doslova "zasypali" dotazy kolik přesně centimetrů sněhu napadne v následujících 24, 48, 36 atd. hodinách v jejich městě, obci, vesnici....Ale chtěli to vědět naprosto přesně!

Obecně předpověď počasí dnes stojí na výstupech numerických modelů, které mají za "úkol" co nejrychleji zpracovat naměřená data z pozemních meteorologických stanic, družic, radarů, balónových sond a na jejich základě simulovat budoucí vývoj atmosféry. Na meteorologovi pak je vzájemné porovnání a posouzení výstupů jednotlivých numerických modelů – čili interpretace jejich výstupů, které se často velmi významně navzájem liší.
První vysvětlení, proč tato předpověď nemůže být 100% přesná, vychází hned ze samotné definice atmosféry jako velmi složitého a komplexního systému. Jde o systém, jehož přesný stav nejsme schopni nikdy zcela přesně změřit. Měříme jen ve vybraných několika bodech (stanicích), a/nebo jen vybrané veličiny a prvky (například družice změří teplotu povrchu a oblaku, ale teplotu „uprostřed atmosféry ne). Zejména údajů z vyšších vrstev atmosféry je poskrovnu. Měření se také většinou provádí pouze v určitých časech intervalech a ne spojitě v čase.
Modely tedy svůj výpočet nestartují z přesně známých počátečních podmínek. Bohužel, atmosféra je velmi citlivá i na malé odchylky počátečních podmínek, z nichž mohou vzniknout ohromné rozdíly mezi simulovaným budoucím vývojem. I proto se některé modely snaží eliminovat tento problém perturbací počátečních podmínek (vytvoření sady různých počátečních podmínek) a simulovat více variant budoucího vývoje formou takzvaného ansámblu. Bohužel takový ansámbl může znamenat, že za tři dny model v podstatě udává, že může být -5 °C, ale taky +10 °C a meteorolog si musí vybrat, k čemu se přikloní. Předpokládám, že předpověď, že bude od -5 do 10 °C by vás jako její uživatele neuspokojila:-).
Další problém je fyzikální popsání procesů v atmosféře. Sice známe řadu exaktních rovnic, které popisují procesy v atmosféře, ale modely operují v rozměru kilometrů (2 až 50 km) a co přesně se děje mezi atomy v atmosféře opravdu postihnout nedokáží. Některé simulované procesy proto musí být poněkud schematizovány a zjednodušeny, což samozřejmě vede k další nejistotě výsledků.

....na druhou stranu, kdyby měla předpověď počasí 100% úspěšnost, už by to nebyla předpověď o počasí ale jistota v počasí.

06. 01.

Bilance počasí v roce 2009

Dagmar Honsová Přečteno 6701 krát

Ráda plánuji a ještě raději bilancuji. A právě přelom roku je k těmto činnostem jako stvořený. Jenže...doma už nikdo moje plány moc neposlouchá a už vůbec se mnou nechtějí bilancovat! Jednotlivé dny v roce mám totiž dobře uložené v hlavě a při datu v měsíci se mi hned vybaví co bylo za den, hlavní činnost dne, (někdy i to, co jsem měla na sobě), ale hlavně jaké ten den bylo počasí. Z bilance počasí roku 2009 mi vyšlo, že počasí bylo dost náročné, jedním dechem ale dodávám, že meteorologicky krásné.

Hned leden odstartoval teplotami pod bodem mrazu, které v nížinách vydržely až do 16. ledna. Mám v paměti ukotvenou nejvyšší naměřenou lednovou teplotu z 12. ledna +9,4 °C na Churáňově a naopak nejnižší teplotu z osady Jizerka na -32 °C. V únoru jsem si pak velmi často opakovala pranostiku - únor bílí pole sílí - v průměru napadlo 61 mm, tj. 161 % dlouhodobého normálu. Na Lysé hoře leželo na konci měsíce přes 2 metry sněhu. Mimochodem na Lysé hoře byla naměřena nejvyšší sněhové pokrývka až 25. března 271 cm. Slovo pozor! (před silným větrem, intenzivním sněžením v horských oblastech, tvorbou sněhových jazyků) během první poloviny února, doplňovalo snad každou předpověď.
Také ještě první jarní den jsme vítali velkou oblačností a na většině území se sněhovými přeháňkami, ranními teplotami jen na -7 °C a odpoledními do 5 °C. Duben nám ale vše vynahradil - připomínal více než apríl spíše květen. Nejtepleji bylo 10. dubna, kdy se odpolední teploty dostaly až na 24°C. Odtávání sněhu z hor bylo, díky beze srážkovému počasí, pozvolné – maximálně jsme se setkávali s 2. SPA. Květnové počasí už bylo více proměnlivé a deštivě a tak jsme si na první tropický den roku 2009 museli počkat do 26. května. Konec měsíce také přinesl intenzivní bouřky doprovázené přívalovým deštěm. Červen odstartoval teplotně podprůměrnými dny a teprve 14. června se na teploměru objevily letní teploty. Všem ale určitě zůstali v paměti tzv. přívalové (bleskové) povodně, kdy od 24. června počasí nad střední Evropou ovlivňovala tlaková níže se středem nad Balkánem, přinášející velmi vlhký vzduch. Na našem území se vytvářely intenzivní bouřky, doprovázené přívalovým deštěm, silným větrem a krupobitím. Nejvíce srážek, 124 mm, spadlo během noci ze 24. na 25. června v Bělotíně. Intenzivní bouřky se na našem území ale vyskytovaly až do 13. července.
Celkem byly v Praze-Libuši v červenci zaznamenány 3 tropické dny. Sv. Anna se ale také přihlásila o slovo a 26. července ráno teplota vzduchu klesla už jen na 3,9 °C ve Světlé Hoře u Pradědu. Oproti "probouřenému" červnu a červenci byl srpen poměrně klidný a v počasí stálý měsíc. Už 1. srpen odstartoval slunečnou oblohou a 29 °C, 2. srpna už bylo 33 °C. Další vlna tropických veder udeřila od 16. srpna.
Září bylo ve znamení babího léta. Až do 25.9. bylo zářijové počasí teplotně výrazně nadprůměrné a suché. V Praze-Libuši se v 17 dnech zastavila odpolední teplota přes 20 °C, z toho v 11 dnech vystoupila přes 25 °C.
2. října se na horách objevily první sněhové vločky. 7. října bylo v Kuchařovicích na jižní Moravě 27,6 °C. 13. října nastalo obrovské ochlazení - jako bychom podzim úplně přeskočili a nastala hned zima - na většině území začalo sněžit. Za několik dnů výška sněhové pokrývky odpovídala zimním měsícům v Beskydech - na Lysé hoře leželo 100 cm sněhu, Šerák hlásil 64 cm, Pec pod Sněžkou 51 cm a Churáňov 11 cm. Oteplovat se začalo až 22.10.
Asi málo kdo čekal tak teplou druhou polovinu listopadu. Ještě 30. listopadu se odpolední teplota zastavila na 15 °C. 12. prosince začal do střední Evropy proudit studený vzduch od severovýchodu, který přinesl velké ochlazení a místy sněžení. Na řadě míst padaly 19. a 20. prosince minimální teplotní rekordy a denní teploty zůstávaly pod -10 °C. Těsně před Vánoci 22. prosince přišlo oteplení a 23.12. se na většině území vytvořila ledovka. 25.12. na Moravě a ve Slezsku padaly teplotní rekordy – v Ostravě Porubě naměřili 15,2 °C.

Tak, to byl rok 2009 v takových střípcích - prvních postřezích, co se mi vybaví v souvislosti s jednotlivými dny. Už teď se ale moc těším na počasí roku 2010!

Archiv článků: leden 2010

Sněhová pokrývka minimálně do konce ledna úplně neroztaje

Vy tu předpověď počasí nevíte přesně?! Jak to?

Bilance počasí v roce 2009

Blogeři abecedně