Jen ztěží bychom hledali evropský stát, kde během letošního července meteorologové nenaměřili tropickou třicítku. U nás jsme si největších veder v kuse “užívali” od 9. do 16. července. Nutno dodat, že v tomto období u nás nebyla nouze o teplotní rekordy s hodnotami přes 36 °C ani tropické noci. V Berlíně se dokonce 11. července odpolední teplota zastavila přes 38 °C a padl tak 121 let starý teplotní rekord. Na přelomu července a srpna se extrémně vysoké teploty “přesunuly” do východní Evropy, zejména pak do Moskvy a jejího okolí. Podle numerických modelů navíc extrémní vedra (a s nimi také sucho a požáry) vydrží v Moskvě a okolí nejméně do poloviny příštího pracovního týdne. Méně se už ale hovoří o tom, že zatímco v Moskvě se odpolední teploty šplhají až ke 40 °C, na Sibiři nebo v Kazachstánu jsou naopak teploty podprůměrné oproti dlouhodobému normálu. Zajímavostí rovněž je, že dle měření prováděných a vyhodnocovaných dánským institutem DMI jsou podprůměrné i teploty v oblasti severního pólu (severně od osmdesáté rovnoběžky). Přitom sezóna tání kdy zde teplota vystupuje nad 0 °C se zdá chýlit letos již ke svému konci.

Zato srpnové počasí je v Česku prozatím poměrně proměnlivé a s dostatkem srážek. Na ranních teplotách je už znát, že se pomalu blíží podzim - ve čtvrtek tj. 5.8. klesla v osadě Jizerka teplota ke 2 °C, na Luční boudě ke 4 °C a na Šindelové k 6 °C. Na žádné teplotní rekordy to prozatím opravdu nevypadá. A to se o srpnovém počasí občas říká, že je daleko stabilnější než to červencové. Pokud se nad střední Evropu ustálí mohutná tlaková výše, která přinese slunečnou oblohu beze srážek a k tomu se přidá teplé jihozápadní nebo jižní proudění jako tomu bylo v srpnu 2003, potom toto rčení platí. Srpnové počasí ale také může být pořádně deštivé bez jediného tropického dne - jako tomu bylo v roce 2006, viz tabulka, která ukazuje, že srpnové počasí v 21. století bylo velmi rozmanité. A já se už moc těším až do tabulky přibude nějaká ta srpnová zajímavost roku 2010!