Téma dnešního blogu je průhledné - kroupy a krupobití v Praze. Což byl snad poslední nebezpečný “letní” meteorologický jev, který letošním prázdninám ještě chyběl. V červenci jsme zažili několik tropických dnů a nocí, v srpnu trvalé vydatné deště a následné povodně na Liberecku, silné bouřky s přívalovým deštěm a přívalové povodně, tornádo na Mladoboleslavsku a nyní kroupy v Praze.
Zatímco u nás v Břevnově se bouřka obešla bez krup a nevzpomínám si, že by se tady za posledních 7 let, co tu bydlím kroupy vůbec vyskytly, na Jižním Městě, v Písnici a na Libuši se lidé nestačili před kropibitím ukrývat. Navíc mám pocit, že tato část Prahy kroupy nějak “přitahuje”. To mě přivedlo na malý test, zda není výskyt krupobití v nějakých částech Prahy častější?!

Podle statistiky z klimtologického atlasu podnebí Česka se s krupobitím v Praze nejčastěji setkáme v květnu, následují duben, červen a červenec. Měsíc srpen je, co se četnosti výskytu krupobití týče, s průměrem 0,3 dnů za měsíc, až na pátém místě. Nutno ale dodat, že v jednotlivých letech počet dnů s krupobitím hodně liší. Za posledních 10 let byl na kroupy bohatý rok 2005, na stanici Praha-Karlov a Praha-Ruzyně bylo krupobití pozorováno hned 3x. Zkusmo jsem prohledala internet abych našla zprávy o výskytu krup v Praze. Dozvěděla jsem se, že pokud se nad Prahou od roku 2000 přehnala velmi silná bouřky, která byla doporvázena krupobitím, potom byl jejich výskyt hlášen nejčastěji z Jižního Města, Řep, Podolí, Újezdu, Anděla, Písnice, Libuše, Modřan nebo Letňan. Pokud si k jednotlivým výskytům krupobití přiřadíme synoptickou situaci, tedy odkud frontální systém, na kterém se tvořily bouřky, přecházel, ve většině případů souhlasí výskyt krupobití s postupem fronty. Pokud fronta postupovala od západu, kroupy se vyskytly v Řepích nebo na Andělu, pokud od jihu tak na Jižním Městě nebo Libuši, od severu potom v Letňanech.
Ačkoliv analyzovaných případů je příliš málo na to, aby se nějaká pravidelnost dala prokázat, přeci jen skutečnost, že kroupy se vyskytují na té straně Prahy odkud přichází proudění, umožňuje formaovat hypotézu, že tepelný ostrov Prahy nebo charakter zástavby má vliv na tvorbu krup v bouřce.
Už vidím, že možná někteří meteorologové tuto hypotézu odmítají a ťukají si přitom na čelo. Já také v žádném případě nejsem přesvědčená o tom, že takto tvorba krup funguje, ale určitě by taková shoda náhod a hypotéza stála za důkladné ověření.

P.s. Pokud jste zažili v Praze intenzivní krupobití a pamatujete si jeho přesné datum, budu ráda pokud ho uvedete v komentáři blogu i s identifikací postižené městské části.