Může za to jet stream?!
To, že jsou prázdniny za námi, není poznat jen na přeplněných obchodech, zácpách na silnicích, ulicích plných žáků s aktovkami, ale i na teplotách - a to nejen na ranních přízemních mrazících, ale i na nejvyšších odpoledních teplotách, které se pohybují jen do 18 °C :-(. Letošní prázdniny byly z pohledu meteorologických anomálií a extrémů velmi “výživné ”. A to nejen v Česku.
Jen ve zkratce si připomeňme, co se za pouhé dva měsíce u nás událo: extrémní vysoké teploty (12.7. Řež u Prahy 37 °C, 16.7. Hradec Králové 36,2 °C), teplotní rekordy (10.7. padlo celkem 38 teplotních rekordů), tropické dny (v Praze osm), mrazivá rána (7.7. Jizerka -2,5 °C), sucho s nebezpečím požáru, velké územní teplotní rozdíly (17.7. Chebsko 21 °C x Ostravsko 33 °C), výrazná ochlazení (za 48 hodin Praha-Ruzyně ze 16. na 18.7. se ochladilo ze 34 °C na 19 °C), tornáda (23.7. Rakovnicko, 13.8. Mladoboleslavsko 24.8. Olešnice), povodně na Liberecku, trvalé extrémní srážky (7.8. v Hejnicích 166 mm, v Míšku 160 mm, v Novém Městě pod Smrkem 151 mm, v Bílém potoku 132 mm), silné bouřky a přívalové deště (noc 17/18.7. bouře Olivia - Prášily 82 mm, Radostín 86 mm), krupobití (15. srpna Praha), sněhové přeháňky (31. srpna Šumava, Krušné hory). Trochu zjednodušeně by se také dalo říci, že ten, kdo se letos v létě v Čechách opálil měl dovolenou už v první polovině července, v srpnu jsme hodně mokli a z venkovních aktivit vedlo houbaření.
Na co svést letošní “šílené” počasí? Srpnové deštivé počasí hodně připomínalo průběh léta let 1997 a 2002. Tehdy se také hodně hovořilo o “zamrzlém” tryskovém proudění neboli jet streamu. Ten, kdo letěl z Evropy do USA si jistě všiml, že cesta na východ trvá kratší dobu než na západ a to právě díky silným výškovým proudům ve výšce 7000 až 12000 metrů s rychlostí až 400 km/h. Jeho poloha během roku mění - posouvá se více na sever (obvykle v letním půlroce) nebo naopak na jih. Jet stream nemá vliv pouze na zrychlení letecké přepravy ale “popohání” i tlakové útvary, které tak nemají šanci se nad stejným územím příliš dlouho zdržovat a nemohou tedy na jenom místě způsobit dlouhodobé panování extrémních srážek (to v případě výskytu hluboké tlakové níže), nebo naopak horka, sucha a lesních požárů (v oblasti vysokého tlaku vzduchu). Pokud se, ale na rozhraní chladného polárního vzduchu a teplého tropického vzduchu, vytvoří opačné proudění, tzv. Rossbyho vlny směřující proti jet streamu, jako letos, tlakové útvary častěji setrvávají na stejném území a nepostupují dále k východu. A pokud se podíváme na letošní prázdninovou situaci dlouhodobé stagnování tlakových útvarů na severní polokoulí (monzunové deště v Pákistánu, tlaková výše v Rusku i pomalu pohybující se tlakové níže nad střední Evropou), může být právě toto tou správnou odpovědí.
Jen ve zkratce si připomeňme, co se za pouhé dva měsíce u nás událo: extrémní vysoké teploty (12.7. Řež u Prahy 37 °C, 16.7. Hradec Králové 36,2 °C), teplotní rekordy (10.7. padlo celkem 38 teplotních rekordů), tropické dny (v Praze osm), mrazivá rána (7.7. Jizerka -2,5 °C), sucho s nebezpečím požáru, velké územní teplotní rozdíly (17.7. Chebsko 21 °C x Ostravsko 33 °C), výrazná ochlazení (za 48 hodin Praha-Ruzyně ze 16. na 18.7. se ochladilo ze 34 °C na 19 °C), tornáda (23.7. Rakovnicko, 13.8. Mladoboleslavsko 24.8. Olešnice), povodně na Liberecku, trvalé extrémní srážky (7.8. v Hejnicích 166 mm, v Míšku 160 mm, v Novém Městě pod Smrkem 151 mm, v Bílém potoku 132 mm), silné bouřky a přívalové deště (noc 17/18.7. bouře Olivia - Prášily 82 mm, Radostín 86 mm), krupobití (15. srpna Praha), sněhové přeháňky (31. srpna Šumava, Krušné hory). Trochu zjednodušeně by se také dalo říci, že ten, kdo se letos v létě v Čechách opálil měl dovolenou už v první polovině července, v srpnu jsme hodně mokli a z venkovních aktivit vedlo houbaření.
Na co svést letošní “šílené” počasí? Srpnové deštivé počasí hodně připomínalo průběh léta let 1997 a 2002. Tehdy se také hodně hovořilo o “zamrzlém” tryskovém proudění neboli jet streamu. Ten, kdo letěl z Evropy do USA si jistě všiml, že cesta na východ trvá kratší dobu než na západ a to právě díky silným výškovým proudům ve výšce 7000 až 12000 metrů s rychlostí až 400 km/h. Jeho poloha během roku mění - posouvá se více na sever (obvykle v letním půlroce) nebo naopak na jih. Jet stream nemá vliv pouze na zrychlení letecké přepravy ale “popohání” i tlakové útvary, které tak nemají šanci se nad stejným územím příliš dlouho zdržovat a nemohou tedy na jenom místě způsobit dlouhodobé panování extrémních srážek (to v případě výskytu hluboké tlakové níže), nebo naopak horka, sucha a lesních požárů (v oblasti vysokého tlaku vzduchu). Pokud se, ale na rozhraní chladného polárního vzduchu a teplého tropického vzduchu, vytvoří opačné proudění, tzv. Rossbyho vlny směřující proti jet streamu, jako letos, tlakové útvary častěji setrvávají na stejném území a nepostupují dále k východu. A pokud se podíváme na letošní prázdninovou situaci dlouhodobé stagnování tlakových útvarů na severní polokoulí (monzunové deště v Pákistánu, tlaková výše v Rusku i pomalu pohybující se tlakové níže nad střední Evropou), může být právě toto tou správnou odpovědí.