...tak nějak by se v krátkosti mohly shrnout hydrologické a meteorologické zážitky prvního zářijového týdne.

Na začátek letošního září totiž bylo dlouho v předstihu naplánované protipovodňové cvičení na celostátní úrovni nazvané Vltava a Labe 2007. Do cvičení bylo zapojeno celkem 7 ze 14 krajů: Hradecký, Pardubický, Jihočeský, Středočeský, Liberecký, Ústecký a hlavní město Praha. Rozsahem šlo o dosud největší cvičení od projektu HEXAGRAN z konce devadesátých let 20. století.


Proč něco takového? Když se řekne protipovodňová ochrana, každý si asi vybaví ochranné hráze podél řek, vodní nádrže, nebo takzvané poldry (suché nádrže, které jsou zaplňovány pouze v případě povodní). Velmi důležitá je ale také prevence a připravenost na povodně – vypracování povodňových plánů obcí, měst a krajů, předpovědní služba a správná součinnost všech účastníků systému ochrany před povodněmi. Říká se, že opakování je matka moudrosti. Proto je systém protipovodňové ochrany prověřován i mimo vlastní povodně povodňovými cvičeními, které jsou pořádány na různé úrovni. Možná si vzpomenete na cvičné postavení nově vybudovaných protipovodňových stěn v Praze na Kampě v roce 2005, nebo na severomoravské cvičení Příval 2004.
Co naplánováno s tak dlouhým předstihem nebylo, je reálná povodeň. Naštěstí měla příroda “tolik slušnosti”, že se vyhnula téměř zcela cvičícím oblastem a zasáhla kraje, které necvičily. Výjimkou byly jižní Čechy a Hradecký kraj, ale také celostátní organizace zapojené do cvičení – dovedu si představit, že v těchto případech asi hydrologové, vodohospodáři, a povodňové komise levou rukou cvičili, zatímco jejich pravá ruka byla vyčleněna na skutečnou povodeň. Jestli docházelo k rozdělení funkcí i mezi mozkové hemisféry cvičících, to asi nevědí ani oni sami. Každopádně je všechny obdivuju, už proto, že cvičení nezrušili.
Povodně přinesla oblast nízkého tlaku vzduchu spojená s výrazným frontálním systémem, který přinášel na Moravu a ve Slezsko intenzivní srážky po více než 50 hodin? I přes to, že Morava a Slezsko trpěly suchem s nebezpečím požárů už od poloviny července a průtoky v řekách byly nízké, srážkové úhrny převyšující místy až 200 mm (rekord až 350 mm) během 50 hodin nemohly skončit jinak než vzestupem hladin řek. Takže zatím co na Vltavě a Labi byla povodeň pouze virtuální, na Odře, Opavě, Olši, Bečvě a dalších menších tocích byla povodeň skutečná. Na Malši v jižních Čechách byla povodeň virtuální i skutečná:-)
“Horší ve smyslu velikosti povodně” byla naštěstí ta virtuální, kde došlo k fiktivním až 100letým povodním. Ve skutečnosti došlo dle zprávy ČHMÚ v Jeseníkách ke kulminacím na 10leté až cca 50leté povodni, v Beskydech a na Odře pak jen do 5-leté až 10leté povodně.
Doufejme, že až bude někdy v budoucnu naplánováno cvičení třeba na Moravu a Odru, nedojde k povodním naopak v Čechách, protože i když “menší” jsou vždy ty reálné povodně horší než ty na papíře.
Všem vám přeju co nejméně katastrof a problémů, a když už přijdou, tak jen ty virtuální:-)