Rád bych se ještě jednou dotkl nikoliv svého působení, ale postavy papeže Pia XI., kdy si musíme uvědomit, jak obrovský kus práce vykonal tento velký muž církve po skončení I. světové války pro církev ve střední Evropě a pro vznik nových států. Ty vznikly na rozpadlé evropské mapě po skončení I. světové války. Proto si papež Pius XI. zaslouží spíše opravdový respekt než nestrukturální kritiku v některých krocích. Ty jsou nutné vykonat v rámci politické činnosti, která je vždycky uměním možného. A toto umění možného není také možné bez potřebných kompromisů. Ale jsou kompromisy, které jsou přijatelné a kompromisy, které jsou morálně nepřijatelné. A zde na rozdíl od mnoha politiků a různých osobností Pius XI. nezklamal.