V souvislosti s posledními politickými událostmi, které hýbou naším kontinentem se hodně hovoří o evropských hodnotách. Někteří pisatelé jsou skeptičtí, říkají, že Evropa v podstatě umírá a že hovoříme o evropských hodnotách, které chceme hájit, ale ani je neznáme, ani jimi nežijeme.



Jiní pisatelé upozorňují,že Evropa přece nestojí jen na křesťanských základech, ale že velká diskuse kolem „evropské ústavy“, kam se nakonec slova o Bohu a křesťanství vůbec nedostala, svědčí o tom, že Evropa není postavena jen na žido-křesťanských základech, ale i na kultuře a náboženství arabském, tedy na islámu. Staletí bojů mezi mohamedány a křesťany na iberském poloostrově, Turci před Vídní a boj polského krále Jana Sobieskeho ukazují na snahy islámu, ale pokojné soužití všech tří náboženství na některých místech Španělska i Balkánu mohou být svědectvím, že se lze navzájem i obohacovat. V komentářích a článcích tedy můžeme číst poměrně široké spektrum názorů, reagujících na islám v Evropě, na příchozí imigranty a uprchlíky a veškeré problémy s tím spojené.

V naší zemi můžeme minimálně hovořit o zcela zvláštním soužití našich předků, kteří po padesát generací hovořili česky, německy i hebrejsky a žili pospolu, i když ne vždy snadno a bez potíží. Chceme-li ty dobré hodnoty, které takto vznikly, zachránit, pak musíme usilovat především o nastolení míru. Na jedné straně stojí záslužná charitativní pomoc uprchlíkům z válkou zmítaných zemí, na druhé rozumná snaha odstranit právě příčiny, které tamní obyvatele vyhánějí z domovů.

Proč právě kolem svátku svatého Václava zmiňuji toto téma? Je tu den české státnosti. Do velkého společenství křesťanské Evropy jsme vstoupili křtem knížete Bořivoje. Paladium země české - onen reliéf Panny Marie s Ježíškem, které měl dát sv. Metoděj kněžně Ludmile při jejím křtu je symbolem spolupráce mezi Čechami a Moravou. Tradice svatováclavská spolu s tradicí cyrilometodějskou je prvkem, který sjednocuje právě postava Panny Marie, naše úcta k ní. Chránit matku a dítě je základem právě toho, co nazýváme evropskými hodnotami. Bájeslová krásná dívka řecké mytologie Evropa je v jistém smyslu souputnicí Matky Boží Panny Marie. Jednu bez druhé si těžko lze představit. Křesťanství a mariánská úcta do Evropy patří zcela neoddělitelně.

Svatý Václav je pak prototypem evropského panovníka, který stát staví na spravedlnosti, soucitu a mírovém soužití. Jeho helmice je symbolem obrany země i rozumné diplomacie. Základem české státnosti je úcta k tomuto vévodovi země české, k jeho kopí i praporu, ke korunovačním klenotům. Svatováclavská kaple v katedrále na Hradě je hrobem- nejsvětějším místem našich dějin.
V této vážné chvíli bychom měli zanechat planých sporů a přemýšlet spíše o společenském dialogu. Ten ovšem není možné bez úcty a vážnosti k druhému. Namísto reklam a propagandy bychom měli spíše mluvit o pravdě a podstatě věcí. Prapor pravdy zdvihl svatý Václav. Má-li nás pravda skutečně osvobodit, má-li skutečně zvítězit ona pravda Páně, nejde to bez úcty k druhým, bez otevřenosti a schopnosti naslouchat.



Národní svatováclavská pouť do Staré Boleslavi a svatováclavské oslavy v místech, které se dotýkají díla a života sv. Václava, je duchovní obnovou nejenom jednotlivce, ale můžeme říci, celého národního společenství. Letošní pouti se účastní také arcibiskupové Minska a Kyjeva, ze zemí, které jsou s námi spojeny nejenom cyrilometodějským odkazem, ale bezprostředně i úctou a kultem sv. Ludmily a sv. Václava. Jejich přítomnost je tak pro nás i výzvou, abychom neztráceli svou hrdost a byli věrni historickému odkazu jak Velké Moravy, tak Staré Boleslavi. Těším se na setkání!