Je vůbec rozumné kritizovat zasahující jednotku pořádkové policie, když tito muži tak jako vojáci poslouchají rozkaz, který jim přijde do vysílačky? Je možné a slušné kritizovat velícího důstojníka, který se řídí pokyny jenž obdržel na předběžné poradě velení Krajského ředitelství PČR v Ústí nad Labem? Je evidentní, že bylo naplánováno již v předstihu. Na místě již například pan náměstek PČR z Krajského ředitelství při komunikaci se mnou volil rétoriku, která evidentně směřovala k mému pochopení právního rozboru a analýzy jejich právníků. I tento člověk operoval jen a pouze s tím co měl k dispozici.





Takže pojďme k výkladu práva:

Zákon o právu shromažďovacím se 84/1990 Sb. v § 4) odstavec 1. písmeno b) jasně definuje ta shromáždění, která mají výjimku z povinnosti oznamovat úřadům. Takové shromáždění proběhlo v Krupce a dostalo se do kolize s ohlášeným shromážděním na trase. A teď babo raď, kdo by měl mít přednost. Obě shromáždění mají řádný právní status o čemž nepochybovala ani PČR. Jenže církevní shromáždění bylo považováno za to, které nemá přednostní právo. Tato argumentace vychází z právní analýzy expertů PČR:

Zákon č. 84/1990 Sb. v § 10) odstavec 2. písmeno b) :

„Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění…….“

To znamená, že ten kdo doručí dříve má přednost. To je logické, ale co když je ve hře ten co doručovat nemusí což bylo popsáno výše. Jak to ti experti vyhodnotili, když neměli dvě tzv. ohlášky s patřičným datem? Kdo byl dříve a kdo později? Kdo má přednost, když jeden doručovat musí a druhý nikoliv?


Tohle si žádá jistý právní rozbor a tak by mě zajímalo jestli to nějaký fundovaný odborník uchopí. Jsou vůbec kvalitní právníci k dispozici ta tomto serveru a jsou ochotní se vyjádřit? Děkuji předem za věcnou diskuzi.