Šok dvakrát za den mi nenavozujte prosím
Strana Zelených se dlouhodobě profiluje jako pro romská a proto jako Rom tento politický subjekt sleduji celkem pozorně již léta. Strana Rovných Příležitostí je vnímána celospolečensky jako romská. Předseda je Rom, jeho místo předsedové jsou Romové, Výkonný výbor je podle posledních informací stále z valné většiny tvořen Romy. Jejich aktivity, sic omezené na každoroční projevy v Letech u Písku a přítomnost na, proti romských demonstracích, jsou více méně etnicky vyprofilované. Takže chápu ten náhled společnosti na SRP, jako na politickou stranu romskou. No, a jak jsem již uvedl, já, jako Rom musím, chtě/nechtě, zaměřit svou pozornost na spolupráci těchto dvou subjektů. Tím se nechci dotknout konkrétních lidí a to zejména Romů. Považuji totiž za přínos, když se Romové v této zemi angažují ve všech sférách politiky. Od komunálu po parlament. Všude bychom se měli snažit vypracovat a mít své zastoupení.
V první řadě jsem překvapen, že SZ nejdou do voleb s hnutím Změna. Vyjádření na oficiálním webu strany je takové, že přes intenzivní jednání obou stran se bohužel nepodařilo dosáhnout dohody. Hlavním důvodem je časová tíseň do předčasných voleb a blížící se termín podání kandidátek. Pro zástupce Změny bylo údajně obtížné nabídnout kandidáty ve všech krajích. Takže dedukuji, v důsledku oznámené spolupráce se SRP, že tato romská politická strana dodala včas kandidáty ve všech krajích. Informaci o této spolupráci jsem dostal v sobotu a byl jsem hodně překvapen. Navíc někde ten den (myslím na tom brněnském zasedání strany SZ) padlo oznámení o dlouhodobém vyjednávání mezi SRP a SZ, takže časový pres nemohl být v tomto případě důvodem k nějakému podivně vyhlížejícímu výstupu z této dohody. To mě potěšilo, a nechal jsem se na chvíli unést. Představoval jsem si jak bude předjednáno, budou místa volitelná, nebo bude dostatek míst na vykroužkování, prostě hlavou se mi před dvěma dny honila spousta věcí. Paritní zastoupení na kandidátkách v divokých regionech (Ústí, Ostrava). V Ústí nad Labem volitelná místa do trojky atp.
Těch krajů je 14 včetně Prahy. Kandidátka má mezi dvaceti, až třiceti místy. Takže od pasu střelím 300 - 350 míst na všech kandidátních listinách Strany zelených dohromady. Tahle předvolební koalice nejspíš nebude v duchu paritního zastoupení (nevím proč by nemohla být, ale jsem již předem skeptický). Ačkoliv mám dojem, že hnutí Změna, šlo do vyjednávání o předvolební koalici se Stranou zelených nejméně se 100 – 150 potencionálními kandidáty. Neočekávám zázraky do SRP, ale člověk nikdy neví.Tak doufám, že snad i s tou stovkou začali vyjednávači SRPu lavírovat, hned od začátku. Sto z celkového počtu? To není moc, jedna třetina, ale nejspíš to vyjednávání nebylo dostatečně asertivní ze strany SRP, vzhledem k tomu, že mám celkem vhled dovnitř tohoto subjektu, tak na vyjednavače nesázím a spokojím se s 30 kandidáty (2 na každou kandidátku) a předem nadávám na neschopnost. Dohodu o spolupráci vnímám jako závazek k určité formě partnerství a v takovém případě očekávám férové jednání na jedné straně, schopnosti a důraz na skutečnou participaci na straně druhé. Jsem já to, ale dilino, moje vystřízlivění přichází velice záhy.
V pondělí to dostává zásadní a ostrý rys, už po ránu mám několik telefonátů. Zasvěcení jsou tajemní, ale kuloárově sdělený počet členů SRP na kandidátkách SZ, mě dostává do strnulého stavu. Mnou odhadovaná a znechucením poplivaná třicítka kandidátů je zbožné přání. Ono jich nebude, ani 14, ačkoliv volebních krajů 14 je. Hnutí Změna dojelo na to, že ty své kandidáty, Straně zelených nedodalo včas do všech 14 krajů. No nic, to co zlomilo vaz hnutí Změna, se u spolupráce SZ a SRP nijak neřeší. Takže 7 míst maximálně z 350 pro SRP, všechna nevolitelná. To znamená, že nebude ani polovina všech kandidátek disponovat jménem straníka SRP. Nevím, jak by se k tomuto postavil jiný předvolebně koaliční partner, ale mám pocit, že spolupráce vypadá jinak.
Nehodlám tímto svým komentářem nějak osočovat Stranu zelených, mám tam spoustu přátel a vnímám tento politický subjekt jako jediný, který má k Romům konzistentně kladný vztah již léta letoucí. Romové jsou pravidelně na kandidátních listinách této strany a jsou to pochopitelně straníci, kteří něco dokázali a jsou pro stranu přínosem. Jejich romská národnost je tak nějak třešničkou na dortu. Nejsem proto nijak odvázaný z toho, že je letos těch Romů na kandidátce Strany zelených víc než obvykle. Považuji to za normální. Chování a přístup k Romům, tak jak to předvádí tato politická strana, považuji prostě za normální. A pokud to je unikát na tuzemské politické scéně, tak to svědčí o politické kultuře obecně a dává to spíš vizitku nenormálnosti těm ostatním. Pro mě jsou Zelení prostě takový, mám je zafixované takto a tak se nedivím. Navíc si myslím, že ti“Zelení“ které znám osobně, nejsou žádní pokrytci a tím, že bych jejich přístup k Romům celkově, označil za nenormální, bych je spíše urazil, než potěšil.
Takže, nemám orgasmus z toho, že letos je těch Romů na kandidátce Strany zelených o něco více, ačkoliv mi spousta lidí říká, že bych ho mít asi měl. Paradoxně mě totiž šokuje ta skutečnost, že ačkoliv těch Romů, je na kandidátkách SZ víc než kdy jindy, tak jich je ve skutečnosti méně, než by se slušelo za těchto okolností.
Co je, ale nejvíce alarmující, právě v souvislosti s touto situací je skutečnost, že mi je doporučeno, abych byl navíc vděčný za to, že Romové dostali takový prostor a nekritizoval něco tak zásadního. Vděk a blažený úsměv mi je nejspíš zapotřebí. Za tím jak to dopadlo, bych měl prý vidět historický úspěch a velkou poctu. Pardon, ale to prostě nemohu. Nemohu v záchvatu nemístné euforie tančit a zpívat z plných plic. Spíše se zamýšlím nad tím proč být vděčný a proč se radovat z neschopnosti.
Nepochybně právě tento vděk, ruku v ruce s neschopností vyjednávat, stojín za výsledkem, který mě netěší.
Nemůžu v tom, že Romové ze SRP, jsou na nevolitelných místech a v nehorázně tristním počtu zastoupeni na kandidátních listinách hrstky krajů, vidět úspěch. Romové si v této zemi navykli být vděční za vstřícnost, být vděční za rovnoprávný přístup, být vděční za poskytnutou příležitost atd. Zvykli jsme si na to dokazovat svému okolí, že zrovna my konkrétně máme právo na to, mít práva. Všichni jsme šokováni z toho, když nás někdo zvedne nahoru a dává nám to, co nám jako občanům této země a partnerům náleží. Šok z příležitosti námi zacloumá a my nemáme najednou dech na to, vzpřímit se. Ono se to snad jednou změní. Věřím tomu, že:
Dříve, či později začnou Romové v průběhu podobných vyjednávání, po sdělení čísla vyjadřujícího místa na kandidátkách, místo úslužné a „poťouchlé“ variace na Pepka Vyskoče, zvedat hrdě bradu. Pak teprve budu jásat nad spoluprací romských politických subjektů a Hnutí s těmi ostatními. Pak teprve budu mít ty správné pocity. Do té doby nechtějte, abych tleskal něčemu, co nepovažuji za dobrý výsledek.
Aktuální dodatek:
Ještě v pátek 13. září na plno běžela jednání o spolupráci mezi SZ a hnutím Změna. Tato potencionální spolupráce byla avizována již několik měsíců dopředu. Krach ve vyjednávání (SZ + Změna) nastal před třema dny. Druhý den v sobotu, přišlo v Brně na zasedání SZ oznámení tohoto nezdaru a zároveň velice šokující informace, že budou spolupracovat se SRP. Do té doby nic nenasvědčovalo jejich potencionálnímu partnerství. Takže názor může být i ten, že Korytářovi a spol. chtěla po neustálém osekávání SZ hodit těch 7 nevolitelných míst. Nečekali (a možná ano, vzhledem k vyjádření Stropnického), že se v pátek postaví Změna na zadní a když k tomu došlo tak ty kandidátky bylo potřeba honem narychlo, na těch sedmi nevolitelných místech zaplnit. Odevzdávalo se dneska, takže tu hovoříme o událostech v termínu šibeničním, odehrávajících se během 3 dnů, přičemž dva z nich byli víkend.
Většina politických stran má uvnitř, nějaké ty "hybatele" , no a ti uvnitř SZ se možná vylekali spolupráce s neúplatnými a čestnými lidmi jako Korytář a Fišerová, že se raději vzdali možnosti zasednout ve sněmovně a rozhodli se, že další 4 roky budou přežívat z příspěvků. Je prostě divné, že slušní a neúplatní lidé, kteří se spojili ve Změně a kteří mají skutečný potenciál, jsou odmítnuti a spolupráce se slavnostně oznámí se SRP, neprůhledným subjektem u kterého nedohledám účetnictví, nedohledám počet členské základny, nedohledám městské a regionální organizace a jejich sídla, nedohledám nic zásadního, ani nic co by se třeba jen podobalo výroční zprávě, kde by se bilancovala činnost. Ale třeba jenom nesvedu řádně googlovat. Nic proti, ale v porovnání s hnutím Změna je to hodně jiná liga. A nesejde na tom, že tuto politickou stranu tvoří Romové. Etnicita, není v politice to hlavní. A tak se prostě nedivte lidi, že se člověk zamyslí nad tím, proč to takhle je......proč to takhle dopadlo. Zdůvodnit to "STATEČNOSTÍ" Strany zelených je pro mě osobně trochu mimo mísu.
V první řadě jsem překvapen, že SZ nejdou do voleb s hnutím Změna. Vyjádření na oficiálním webu strany je takové, že přes intenzivní jednání obou stran se bohužel nepodařilo dosáhnout dohody. Hlavním důvodem je časová tíseň do předčasných voleb a blížící se termín podání kandidátek. Pro zástupce Změny bylo údajně obtížné nabídnout kandidáty ve všech krajích. Takže dedukuji, v důsledku oznámené spolupráce se SRP, že tato romská politická strana dodala včas kandidáty ve všech krajích. Informaci o této spolupráci jsem dostal v sobotu a byl jsem hodně překvapen. Navíc někde ten den (myslím na tom brněnském zasedání strany SZ) padlo oznámení o dlouhodobém vyjednávání mezi SRP a SZ, takže časový pres nemohl být v tomto případě důvodem k nějakému podivně vyhlížejícímu výstupu z této dohody. To mě potěšilo, a nechal jsem se na chvíli unést. Představoval jsem si jak bude předjednáno, budou místa volitelná, nebo bude dostatek míst na vykroužkování, prostě hlavou se mi před dvěma dny honila spousta věcí. Paritní zastoupení na kandidátkách v divokých regionech (Ústí, Ostrava). V Ústí nad Labem volitelná místa do trojky atp.
Těch krajů je 14 včetně Prahy. Kandidátka má mezi dvaceti, až třiceti místy. Takže od pasu střelím 300 - 350 míst na všech kandidátních listinách Strany zelených dohromady. Tahle předvolební koalice nejspíš nebude v duchu paritního zastoupení (nevím proč by nemohla být, ale jsem již předem skeptický). Ačkoliv mám dojem, že hnutí Změna, šlo do vyjednávání o předvolební koalici se Stranou zelených nejméně se 100 – 150 potencionálními kandidáty. Neočekávám zázraky do SRP, ale člověk nikdy neví.Tak doufám, že snad i s tou stovkou začali vyjednávači SRPu lavírovat, hned od začátku. Sto z celkového počtu? To není moc, jedna třetina, ale nejspíš to vyjednávání nebylo dostatečně asertivní ze strany SRP, vzhledem k tomu, že mám celkem vhled dovnitř tohoto subjektu, tak na vyjednavače nesázím a spokojím se s 30 kandidáty (2 na každou kandidátku) a předem nadávám na neschopnost. Dohodu o spolupráci vnímám jako závazek k určité formě partnerství a v takovém případě očekávám férové jednání na jedné straně, schopnosti a důraz na skutečnou participaci na straně druhé. Jsem já to, ale dilino, moje vystřízlivění přichází velice záhy.
V pondělí to dostává zásadní a ostrý rys, už po ránu mám několik telefonátů. Zasvěcení jsou tajemní, ale kuloárově sdělený počet členů SRP na kandidátkách SZ, mě dostává do strnulého stavu. Mnou odhadovaná a znechucením poplivaná třicítka kandidátů je zbožné přání. Ono jich nebude, ani 14, ačkoliv volebních krajů 14 je. Hnutí Změna dojelo na to, že ty své kandidáty, Straně zelených nedodalo včas do všech 14 krajů. No nic, to co zlomilo vaz hnutí Změna, se u spolupráce SZ a SRP nijak neřeší. Takže 7 míst maximálně z 350 pro SRP, všechna nevolitelná. To znamená, že nebude ani polovina všech kandidátek disponovat jménem straníka SRP. Nevím, jak by se k tomuto postavil jiný předvolebně koaliční partner, ale mám pocit, že spolupráce vypadá jinak.
Nehodlám tímto svým komentářem nějak osočovat Stranu zelených, mám tam spoustu přátel a vnímám tento politický subjekt jako jediný, který má k Romům konzistentně kladný vztah již léta letoucí. Romové jsou pravidelně na kandidátních listinách této strany a jsou to pochopitelně straníci, kteří něco dokázali a jsou pro stranu přínosem. Jejich romská národnost je tak nějak třešničkou na dortu. Nejsem proto nijak odvázaný z toho, že je letos těch Romů na kandidátce Strany zelených víc než obvykle. Považuji to za normální. Chování a přístup k Romům, tak jak to předvádí tato politická strana, považuji prostě za normální. A pokud to je unikát na tuzemské politické scéně, tak to svědčí o politické kultuře obecně a dává to spíš vizitku nenormálnosti těm ostatním. Pro mě jsou Zelení prostě takový, mám je zafixované takto a tak se nedivím. Navíc si myslím, že ti“Zelení“ které znám osobně, nejsou žádní pokrytci a tím, že bych jejich přístup k Romům celkově, označil za nenormální, bych je spíše urazil, než potěšil.
Takže, nemám orgasmus z toho, že letos je těch Romů na kandidátce Strany zelených o něco více, ačkoliv mi spousta lidí říká, že bych ho mít asi měl. Paradoxně mě totiž šokuje ta skutečnost, že ačkoliv těch Romů, je na kandidátkách SZ víc než kdy jindy, tak jich je ve skutečnosti méně, než by se slušelo za těchto okolností.
Co je, ale nejvíce alarmující, právě v souvislosti s touto situací je skutečnost, že mi je doporučeno, abych byl navíc vděčný za to, že Romové dostali takový prostor a nekritizoval něco tak zásadního. Vděk a blažený úsměv mi je nejspíš zapotřebí. Za tím jak to dopadlo, bych měl prý vidět historický úspěch a velkou poctu. Pardon, ale to prostě nemohu. Nemohu v záchvatu nemístné euforie tančit a zpívat z plných plic. Spíše se zamýšlím nad tím proč být vděčný a proč se radovat z neschopnosti.
Nepochybně právě tento vděk, ruku v ruce s neschopností vyjednávat, stojín za výsledkem, který mě netěší.
Nemůžu v tom, že Romové ze SRP, jsou na nevolitelných místech a v nehorázně tristním počtu zastoupeni na kandidátních listinách hrstky krajů, vidět úspěch. Romové si v této zemi navykli být vděční za vstřícnost, být vděční za rovnoprávný přístup, být vděční za poskytnutou příležitost atd. Zvykli jsme si na to dokazovat svému okolí, že zrovna my konkrétně máme právo na to, mít práva. Všichni jsme šokováni z toho, když nás někdo zvedne nahoru a dává nám to, co nám jako občanům této země a partnerům náleží. Šok z příležitosti námi zacloumá a my nemáme najednou dech na to, vzpřímit se. Ono se to snad jednou změní. Věřím tomu, že:
Dříve, či později začnou Romové v průběhu podobných vyjednávání, po sdělení čísla vyjadřujícího místa na kandidátkách, místo úslužné a „poťouchlé“ variace na Pepka Vyskoče, zvedat hrdě bradu. Pak teprve budu jásat nad spoluprací romských politických subjektů a Hnutí s těmi ostatními. Pak teprve budu mít ty správné pocity. Do té doby nechtějte, abych tleskal něčemu, co nepovažuji za dobrý výsledek.
Aktuální dodatek:
Ještě v pátek 13. září na plno běžela jednání o spolupráci mezi SZ a hnutím Změna. Tato potencionální spolupráce byla avizována již několik měsíců dopředu. Krach ve vyjednávání (SZ + Změna) nastal před třema dny. Druhý den v sobotu, přišlo v Brně na zasedání SZ oznámení tohoto nezdaru a zároveň velice šokující informace, že budou spolupracovat se SRP. Do té doby nic nenasvědčovalo jejich potencionálnímu partnerství. Takže názor může být i ten, že Korytářovi a spol. chtěla po neustálém osekávání SZ hodit těch 7 nevolitelných míst. Nečekali (a možná ano, vzhledem k vyjádření Stropnického), že se v pátek postaví Změna na zadní a když k tomu došlo tak ty kandidátky bylo potřeba honem narychlo, na těch sedmi nevolitelných místech zaplnit. Odevzdávalo se dneska, takže tu hovoříme o událostech v termínu šibeničním, odehrávajících se během 3 dnů, přičemž dva z nich byli víkend.
Většina politických stran má uvnitř, nějaké ty "hybatele" , no a ti uvnitř SZ se možná vylekali spolupráce s neúplatnými a čestnými lidmi jako Korytář a Fišerová, že se raději vzdali možnosti zasednout ve sněmovně a rozhodli se, že další 4 roky budou přežívat z příspěvků. Je prostě divné, že slušní a neúplatní lidé, kteří se spojili ve Změně a kteří mají skutečný potenciál, jsou odmítnuti a spolupráce se slavnostně oznámí se SRP, neprůhledným subjektem u kterého nedohledám účetnictví, nedohledám počet členské základny, nedohledám městské a regionální organizace a jejich sídla, nedohledám nic zásadního, ani nic co by se třeba jen podobalo výroční zprávě, kde by se bilancovala činnost. Ale třeba jenom nesvedu řádně googlovat. Nic proti, ale v porovnání s hnutím Změna je to hodně jiná liga. A nesejde na tom, že tuto politickou stranu tvoří Romové. Etnicita, není v politice to hlavní. A tak se prostě nedivte lidi, že se člověk zamyslí nad tím, proč to takhle je......proč to takhle dopadlo. Zdůvodnit to "STATEČNOSTÍ" Strany zelených je pro mě osobně trochu mimo mísu.