Seriál jako formovač veřejného mínění
Ačkoliv jsem nejspíš, už osmnáctý, kdo se rozhodl komentovat druhý díl seriálu Sanitka 2 a to příběh, který se zaměřuje na romskou komunitu, kde mě docela irituje zmatený a scestný náhled na tradiční romskou kulturu, údajně praktikovanou ve své syrové podobě dodnes. Nechci osočit pana režiséra, ani nijak zaútočit tímto blogem na tvůrce seriálu, protože zbožňuji tuzemskou kinematografii. Vyrostl jsem na českých filmech a dalo by se říct, že mé názory na tuto tvorbu ovlivnili zejména velikáni české filmové školy. Mám celkem přehled o historii a viděl jsem téměř vše podstatné, co zde bylo, kdy natočeno a to do kin, nebo do televize. Polistopadová, novodobá éra se sice vyznačuje ztrátou uměleckého potenciálu na úkor tržeb a proto jsem se smířil s tím, že Vejdělek, ani Troška nenatočí, zřejmě nic co by se jen vzdáleně svou kvalitou přiblížilo Markétě Lazarové a že Renč, není Vláčil. Ačkoliv u tohoto režiséra ten potenciál byl a věřím tomu, že na těch reklamách jeho umělecká degenerace nezabila totálně jeho talent. Moc mě proto mrzí, že právě on točí televizní brak (je mi jasné, že se hypotéka platit musí) a navíc je schopen obhajovat nesmyslnou scénáristickou zhovadilost.
A teď skutečně nehodlám kritizovat filmařem zachycenou kriminalitu páchaou Romy, jde mi spíše o tu nakyslou omáčku kolem, sesmolenou z neznalosti a v naprosto diletantském duchu. Dva smradi okradou a běží s lupem domu, kde odebzdají do společného prasátka(respektive šuplíku). 99% takových zlodějíčků s lupem neběží domů, ale k dealerovi drog, anebo do herny "rozmnožit", páni tvůrci. K té krvavé exekuci uvnitř klanu se ještě dostanu později.
Režisér by měl nepochybně dbát, aby scénář dokonale převedl z tištěné podoby na filmové plátno, nebo televizní obrazovku. Jenže co, když je scénář totální paskvil a ke všemu se nehorázně tváří, jako že zachycuje realitu? Je režisér z obliga, jako řemeslník, který podle výkresu udělá výrobek? Je režisér seriálu rutinérem, který jak ve fabrice frká jeden díl za druhým, bez toho, aby se staral o to, co vůbec točí? Nejspíš toto bude rozdělovat režiséry od skutečných umělců, kteří si za svým výtvorem stojí a dovedou adekvátně obhájit navzdory kritice dějovou linku a příběh, který považují za dejme tomu pravděpodobný. Pokud však budou tvrdit, že to natočili je v souladu s realitou a budou to tvrdit nejenom kritikům, ale i divákovi a tím pádem ovlivňovat veřejné mínění, tak se musí cítit skutečně silní v kramflících. A proto jsem se rozhodl pomoci panu režisérovi a uvedu ho do reality. Protože je ve stejné pozici jako jedinci, kteří nevidí dovnitř uzavřené komunity Jehovistů, ale budou tvrdit, že právě Jehovisté obětují na oltáři angorského králíka v úterý 27. Srpna hodinu po poledni. A nepochybně tuto informaci mají od Jehovisty.
Takže k věci, romské soudy jsou nepochybně součástí naší historie, ale musíte časem putovat do dob kočujících rodinných klanů, někam na počátek dvacátého století, kdy bylo součástí tradice i vyobcování z komunity, nebo platba potencionálnímu tchánovi za nákup jeho dcery jako své nastávající manželky. Vajdovský klobouk, který si pan věčný komparsista Surmaj nasadil, byl tenkrát známkou postavení a pravomocí, ale dnes to z pana cimbalisty neudělá soudce, ani kata. Možná ještě v době romských osad na východním Slovensku v době totalitní, normalizační se určité tradičně kulturní jevy tohoto rázu praktikovali, ale dnes je to dávno pryč a považoval bych to skutečně za exces, který v České republice není praktikován již několik desetiletí. Měl bych proto nepochybně návrh, napříště k tematice přistupujte více zodpovědně a přizvěte si odborného poradce. Takto se totiž dostáváte na úroveň takových filmových „lahůdek“, jako například olmerův film Nahota na prodej, kde jsou Romové presentováni, jako devianti, kteří holdují sexu s osobním automobilem a tato kopulace člověka a stroje skrze výfuk je Olmerem, expresivně a velice detailně natočená. Byl bych raději, kdyby jste právě vy jako umělec tvořil díla, za která se nebudete muset stydět pro jejich nízkou vypovídací hodnotu v důsledku nepravdivých a smyšlených scénáristických tahů. Snad jen na závěr bych vám doporučil skočit si na stáž k našim sousedům a zeptejte se Šulíka jak to s těma Cigánama teda je. Jak to, že natočil film, kde je znázorněna špína a marasmus a kriminalita, ale který zachycením syrové reality se vryje do mysli diváka bez rozdílu barvy kůže a kde renomovaní, filmoví kritici upadají do transu po shlédnutí, jeho díla? Prostě to uchopil upřímně a chtěl zachytit věrně skutečnost a nikoliv mýtus a stereotypní předsudečný názor, vštípený a vrytý do hlavy tak hluboko, že už není možné se oprostit od zatemnělé mysli. Nejde vůbec o to, znázorňovat nás Romy nějakou růžovou optikou, je mi jasné, že spousta nešvarů mnoho mých soukmenovců, definuje tyto definuje jako škodiče, vyvrhele, kriminálníky atd., jenže toto, lze točit s pointou, vtipem a jako filmový řemeslník. Nikoliv předpojatě. Pokud by jste do budoucna měl v úmyslu látce se věnovat stále(o čemž pochybuji), tak ještě doporučím Kusturicu, ten by mohl o romské mentalitě zachycené na filmovém plátně napsat disertační práci. No a pak toho bývalého manžela od Madony co natočil Snitch, kde nás Romáky také nešetřil, ale s takovou tarantinovskou vytříbeností dialogů, že mě to neuráží, ale naopak tomu tleskám. No nechme to tak, neb jsem přesvědčený, že tento blog vás nemůže nijak ovlivnit a nerad bych se dočkal nějakého divokého označení mé osoby, tak jak jste údajně počastoval JUDr. Samkovou. Paradoxně ona není Romka a tak slova ("Jestli paní Samková říká, že jsem debil, je to cikánská kráva."), která jste měl dle šéfredaktorky jednoho bulváru na její adresu pronést, dokreslují celkový kontext.
A teď skutečně nehodlám kritizovat filmařem zachycenou kriminalitu páchaou Romy, jde mi spíše o tu nakyslou omáčku kolem, sesmolenou z neznalosti a v naprosto diletantském duchu. Dva smradi okradou a běží s lupem domu, kde odebzdají do společného prasátka(respektive šuplíku). 99% takových zlodějíčků s lupem neběží domů, ale k dealerovi drog, anebo do herny "rozmnožit", páni tvůrci. K té krvavé exekuci uvnitř klanu se ještě dostanu později.
Režisér by měl nepochybně dbát, aby scénář dokonale převedl z tištěné podoby na filmové plátno, nebo televizní obrazovku. Jenže co, když je scénář totální paskvil a ke všemu se nehorázně tváří, jako že zachycuje realitu? Je režisér z obliga, jako řemeslník, který podle výkresu udělá výrobek? Je režisér seriálu rutinérem, který jak ve fabrice frká jeden díl za druhým, bez toho, aby se staral o to, co vůbec točí? Nejspíš toto bude rozdělovat režiséry od skutečných umělců, kteří si za svým výtvorem stojí a dovedou adekvátně obhájit navzdory kritice dějovou linku a příběh, který považují za dejme tomu pravděpodobný. Pokud však budou tvrdit, že to natočili je v souladu s realitou a budou to tvrdit nejenom kritikům, ale i divákovi a tím pádem ovlivňovat veřejné mínění, tak se musí cítit skutečně silní v kramflících. A proto jsem se rozhodl pomoci panu režisérovi a uvedu ho do reality. Protože je ve stejné pozici jako jedinci, kteří nevidí dovnitř uzavřené komunity Jehovistů, ale budou tvrdit, že právě Jehovisté obětují na oltáři angorského králíka v úterý 27. Srpna hodinu po poledni. A nepochybně tuto informaci mají od Jehovisty.
Takže k věci, romské soudy jsou nepochybně součástí naší historie, ale musíte časem putovat do dob kočujících rodinných klanů, někam na počátek dvacátého století, kdy bylo součástí tradice i vyobcování z komunity, nebo platba potencionálnímu tchánovi za nákup jeho dcery jako své nastávající manželky. Vajdovský klobouk, který si pan věčný komparsista Surmaj nasadil, byl tenkrát známkou postavení a pravomocí, ale dnes to z pana cimbalisty neudělá soudce, ani kata. Možná ještě v době romských osad na východním Slovensku v době totalitní, normalizační se určité tradičně kulturní jevy tohoto rázu praktikovali, ale dnes je to dávno pryč a považoval bych to skutečně za exces, který v České republice není praktikován již několik desetiletí. Měl bych proto nepochybně návrh, napříště k tematice přistupujte více zodpovědně a přizvěte si odborného poradce. Takto se totiž dostáváte na úroveň takových filmových „lahůdek“, jako například olmerův film Nahota na prodej, kde jsou Romové presentováni, jako devianti, kteří holdují sexu s osobním automobilem a tato kopulace člověka a stroje skrze výfuk je Olmerem, expresivně a velice detailně natočená. Byl bych raději, kdyby jste právě vy jako umělec tvořil díla, za která se nebudete muset stydět pro jejich nízkou vypovídací hodnotu v důsledku nepravdivých a smyšlených scénáristických tahů. Snad jen na závěr bych vám doporučil skočit si na stáž k našim sousedům a zeptejte se Šulíka jak to s těma Cigánama teda je. Jak to, že natočil film, kde je znázorněna špína a marasmus a kriminalita, ale který zachycením syrové reality se vryje do mysli diváka bez rozdílu barvy kůže a kde renomovaní, filmoví kritici upadají do transu po shlédnutí, jeho díla? Prostě to uchopil upřímně a chtěl zachytit věrně skutečnost a nikoliv mýtus a stereotypní předsudečný názor, vštípený a vrytý do hlavy tak hluboko, že už není možné se oprostit od zatemnělé mysli. Nejde vůbec o to, znázorňovat nás Romy nějakou růžovou optikou, je mi jasné, že spousta nešvarů mnoho mých soukmenovců, definuje tyto definuje jako škodiče, vyvrhele, kriminálníky atd., jenže toto, lze točit s pointou, vtipem a jako filmový řemeslník. Nikoliv předpojatě. Pokud by jste do budoucna měl v úmyslu látce se věnovat stále(o čemž pochybuji), tak ještě doporučím Kusturicu, ten by mohl o romské mentalitě zachycené na filmovém plátně napsat disertační práci. No a pak toho bývalého manžela od Madony co natočil Snitch, kde nás Romáky také nešetřil, ale s takovou tarantinovskou vytříbeností dialogů, že mě to neuráží, ale naopak tomu tleskám. No nechme to tak, neb jsem přesvědčený, že tento blog vás nemůže nijak ovlivnit a nerad bych se dočkal nějakého divokého označení mé osoby, tak jak jste údajně počastoval JUDr. Samkovou. Paradoxně ona není Romka a tak slova ("Jestli paní Samková říká, že jsem debil, je to cikánská kráva."), která jste měl dle šéfredaktorky jednoho bulváru na její adresu pronést, dokreslují celkový kontext.