Brazilský útočník Romário má problém: je ve vězení protože neplatil alimenty. Podle policejní šéf Carlos Augusto Nogueira, Romário dluží 50 tisíc reais (472 250 českých korun) výživné na Romarinho a Môniquinha, jeho děti s bývalou modelku Mônicou Santorovou. Bylo mu pouze 17 let, kdýž se s ní oženil. Rozvod byl až v roce 1995. Romário už má třetí manželku, Isabella Bittencourtová, s kým má Isabellinha a Ivy.
Není to poprvé, že Romário stráví čas ve vězení kvůli nezaplacení alimenty. V srpnu 2004 strávil šest hodin ve vazbě, protože nezaplatil bývalé manželce výživné na děti.
Romário, mistr světa z roku 1994, byl svými konflikty pověstný. Kvůli hádce s trenérem Scolarim neodjel na světový šampionát 2002, v Barceloně zase po absencích na tréninku musel zaplatit tučnou pokutu.
Romário byl fotbalovým profesionálem dlouhých 27 let.
Evropskou část své kariéry žačál v Nizozemsku, kde hrál pět let pro Eindhovenu. V roce 1993 přestoupil do Barcelony, hned ve své první sezoně nastřílel 30 gólů a velkou měrou pomohl katalánskému velkoklubu k zisku mistrovského titulu. V sezóně 1996/97 zakončil svou evropskou pouť ve Valencii a vrátil se do brazilské ligy.
Po působení v týmu Vasco da Gama si útočník vydělával také v Kataru, nakonec hájil barvy Brazilský Fluminense. V poslední době plnil stránky novin spíše kvůli osobním problémům.
V nedávné minulosti se spekulovalo i o příchodu Romária na pražskou Spartu. Místo hvězdy z Brazílie přišel Švýcar Mauro Lustrinelli.
Krize v ČT, II. díl? Nebo "Vzbouřencí, (skoro) 10 let poté"? Místo Louis Armstrong, Michael Jackson? Honem do velína, do pyžam! Za týden bude Rada České televize volit staronového generálního ředitele.
Rada je ale volena poslanci parlamentu přímo ze straníků nebo alespoň z lidí ideově spjatých s tou či onou politickou orientací.
Tak sto osobnosti z ČR podepsaly pod otevřeným dopisem, že chtějí zrušit stávající výběrové řízení na nejvyšší post v ČT. Signatářům vadí chování Rady, která chce místo ředitele obsadit předem dohodnutým člověkem. Do 2. kola volby šéfa ČT postoupili současný ředitel Jiří Janeček, Radomír Pekárek, Hynek Chudárek, Jana Kasalová a Jana Bobošíková.
Rada se musí stát zástupcem občanské veřejnosti, veřejnoprávní televize musí sloužít veřejnosti, nikoliv vedení politických stran. Taková Rada nemůže mít důvěru veřejnosti.
"Rada ČT přehlíží či přímo kryje šokující množství skandálů. Od tristního stavu programu, přes ekonomické podvody po nárůst naprosto nekvalifikovaných lidí v managementu současné České televize. Lidí mnohdy spojených s totalitním režimem, jeho bezpečnostními složkami, lidí bez jakékoliv kvalifikace či praxe v tak komplikovaném a náročném oboru", protestují například Jan Kraus, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Fero Fenič, Věra Chytilová, Igor Chaun, Jiří Peňás, Olga Sommerová, Ludvík Vaculík nebo Zdeněk Troška.
Oportunismus, nedostatek profesionality, nekompetence, korupce - to všechno byly vlastnosti, připisované vzbouřencům v r. 2000. Přestaly tyto vlastnosti už v České televizi existovat?
Konspirační teorie tehdy zněla, že si zaměstnánci ČT nebo "rebelové" chtěli udržet své vysoký platy a báli se, že nový ředitel by prostě ohrozil jejich línou, nekompetentní práci.
Není pochyb, že mezi televizními vzbouřenci bylo mnoho oportunistů a je ještě méně pochyb o tom, že většina pracovníků ČT by byla schopna pokusit se dělat modernější televizi, ale mělí až příliš bezpečné zaměstnání, aby se snažili o něco navíc… Ale odvolání gen. řed. byl naprosto evidentní politický puč.
Už v létě roku 2000 jsem si byl jist, že g.ř. Dušan Chmelíček přijde o hlavu, vzhledem k tomu, že si radní Jana Dědečková neustále stěžovala na jeho rozhodování. Bylo pochybné, že Dědečková začala vyjadřovat názory na to, jaké otázky by měly být kladeny politikům při rozhovorech (samozřejmě jí vadilo, když moderátor tlačil příslušníky její strany – ODS - otázkami ke zdi).
Tehdy jsem napsal, že tato žena bojuje za určitou věc. Způsob, jímž přistupovala k vývoji v České televizi, mě vedl k přesvědčení, že jí její příslušnost k ODS vede k stranickopolitickému názoru na politické záležitosti.
Když jsem se posléze dozvěděl od jednoho jejího známého, že se nezachovala příliš poctivě, protože kritizovala americkou vládu, že americké úřady vrátily jejího syna ze Spojených států, i když věděla, že její syn chtěl porušit zákon, protože chtěl tam pracovat bez pracovního povolení, okamžitě jsem ztratil respekt pro její "boj". Zejména když pak pořád opakovala "zákon je zákon!", "ať je dobrý nebo špatný, je nutno ho respektovat" atp. Takové pokrytectví mě znechutilo. Taky mi vadila epizoda, v níž Dědečková lhala v televizi, že si netelefonovala s poslankyni Kateřinou Dostálovou.
Nikdo nemůže omluvit skutečnost, že Dědečková využívala mobilního telefonu, který dostala k oficiálním účelům, k "hovorům o dětech“, jak sama tvrdila, nebo o tom, "že se Dostálová chystala na návštěvu do mého penzionu v Krkonoších"... Tvrdit, že vzbouřenci porušili zákon o ochraně informací tím, že zveřejnili záznamy jejích mobilních telefonů, je absurdní. Jestliže totiž skutečně porušili zákon, měli by být potrestáni, jenže to přece neznamená, že Dědečková nelhala a nezneužívala svého telefonu! Už to samotné její boj diskreditoval a Dědečková se tím dostávála na stejnou úroveň jako ty, které kritizovala jako zkorumpované.
Totéž poslanec za ČSSD Miloslav Kučera, který také telefonoval členu Rady a pak tvrdil, že to byly soukromé rozhovory „o hokeji a dalších takových záležitostech“...
Jiří Janeček nedělá 100 % veřejnoprávní televizi. Snaží se konkurovat Nově a Primě a to by nemělo být jeho cílem. Ti, kdo si přejí nenáročnou zábavu, naleznou daleko lepší alternativy v komerčních televizích. Takže zneužívá našich peněz, které financují tento nesmysl.
Česká televize nutně potřebuje někoho, kdo tu instituci dá do pořádku a nedopustí, aby byly ty výdaje tak vysoké a program tak chudý.
Občané se rozhodují na základě těch informací, které mají, a to z velké míry právě ze sdělovacích prostředků.
Janeček = Hodač, verze 2009?
Et tu, Brute? nebo All Eyes on Janeček