Kacířský Čech Václav Klaus: David bojující proti Goliáši z Bruselu

04. 02. 2011 | 10:23
Přečteno 32651 krát
Proč si byrokraticky orientovaní Evropané myslí, že se ve všech věcech musí dosáhnout jednoty a konsensu? Proč si Evropané myslí, že neshoda se rovná agresi? Všichni víme, že Václav Klaus je proti Evropské unii, že nevěří, že globální oteplování způsobuje člověk, a že je husita. Nařizovat mu, aby se přestal chovat tak, jak je to pro něho charakteristické, je v nejlepším případě rozporné. Klaus má plné právo postavit se proti tak děsivé připomínce loutkově mechanického hlasování podle přání Kremlu, která se objevuje v bývalých satelitních zemích sovětského bloku co se týče zákony z EU. Co to má znamenat, tahle představa v Evropě - která se zdůrazňuje v zemích bývalého socialistického bloku - že je potřeba mluvit jednotným hlasem?

No a co, že Klaus bojuje proti větrným mlýnům s Janou Bobošíkovou jako svým Sancho Panzou? Cožpak Francouzi také často nebojovali za své jídlo a další své tradice způsobem, který se nám zdál pošetilý?

Jestliže Klaus věří, nebo předstírá, že věří, že by Lisabonská smlouva dovolila všem těm strašlivým Němcům, aby se začali ucházet o svá práva, to je jeho právo. Právo, jemuž se těší, protože ho jménem všech Čechů dostal od jejich parlamentních zástupců. Klaus dobře reprezentuje maloměstského Čecháčka, který podezřívá zahraniční autority a nedůvěřuje vlastním institucím. Takového Čecháčka, který také miluje konspirační teorie.

Demokracie bez práva na to věřit v pitomosti a říkat pitomosti nahlas není demokracie. Osobně považuji veškeré zákony či kulturní normy, které pocházejí z pohádek, jako je Bible, či z jiných věr na kouzla a superbytosti, za absurdní, nelogické a nebezpečné, ale nemohu přece bránit těm lidem, kteří mají takové pověry rádi, aby si v ně věřili či aby o nich veřejně debatovali.

Neměli bychom zapomínat, že Lisabonská smlouva je produktem politické arogance a je to jenom trik. Je to zjednodušená verze návrhu, který byl předtím demokraticky odmítnut. Je to nové jméno pro mírně upravený projekt evropské ústavy, kterou odmítli v referendu Francouzi a Holanďané r. 2005. To ukazuje, jak nedemokratické je myšlení ve vysokých strukturách Evropské unie: jestliže občané něco odmítnou, přebalí se to jinak a politikové se to snaží voličům prodat znovu... Připadá mi to velmi podobné, jako co udělal Hugo Chavez při svém referendu o socialistické ústavě - když byl v referendu poražen, určitou dobu počkal, dal to textu kosmetické změny a... konalo se nové referendum!

Ne že bych měl něco proti Lisabonské smlouvě. Podobně jako drtivá většina obyvatel tohoto kontinentu nemám čas ani trpělivost si ji přečíst. A s Klausem a jeho ideologií jsem nikdy nesouhlasil. Avšak plně s ním souhlasím nyní ohledně zásady, že má naprosté právo nesouhlasit s tím, co se mu nelíbí.

Často mi říkají Češi, že souhlasí s Klausovým nesouhlasem, ale že neměl dělat vlny a prostě Lisabonskou smlouvu tehdy měl rovnou přece podepsat... Je to asi důsledkem podvědomého pocitu u těchto Čechů, že Česká republika je příliš malá či nedůležitá, aby byla překážkou v procesu, který si přeje tolik daleko důležitějších zemí.

Jestliže si Evropská unie přeje, aby Klaus změnil svůj postoj, neměla se to snažit dělat silou. Vypadalo to, jako že se chtějí Klause zbavit nějakou čistkou, jako se to dělo s disidenty ve východním bloku. Co jiného si Klaus přeje, než aby získal - pro příští generace - status vzbouřence proti dusivě politicky korektní instituci? Demokracie je o tom, že se snažíme druhé lidi, kteří zastávají jiné názory, přesvědčit. Není o tom, že bychom je měli nutit, aby předstírali, že takové názory nemají. To dělají diktatury.

Klaus s každou epizodou tanečků kolem jeho podpisu pod Lisabonskou smlouvou se stal známým po celém světě. Určitým potrhlým způsobem celosvětově proslavil Českou republiku. Klaus jednal s nadřazeností, kterou považovaly některé mocnější a bohatší země za dětinskou vzdorovitost, čímž dokázaly, že se ony samy chovají nadřazeně. Svým způsobem se Klaus stylizoval jako český David bojující proti imperialisteickému Goliáši z Bruselu. V zemi, jejíž historii kazili cizinci tím, že Čechům nařizovali, co mají dělat, má Klaus možná do určité míry pravdu. Ale i jestliže pravdu nemá, měl by mít právo svůj názor vyjádřit otevřeně a bez skupinového nátlaku, který z něho dělá páriu jen proto, že má jiný názor. Měli bychom být vždycky na pozoru před všeobecným konsensem. Ten totiž zakrývá a pomíjí podrobnosti.

Václav Havel přestoupil své pravomoci a ignoroval veřejné mínění, když podepsal dokument podporující George W. Bushe a jeho válku proti Iráku. Havel také v některých známých případech jako prezident zdržoval svůj podpis pod zákony, které se mu nelíbily. Prezidentský úřad v parlamentních systémech je o symbolech, jak to řekl jednou sám Havel a přirovnal svou roli k roli herce v němém filmu. Klaus jen hraje svoji roli a zosobňuje "typického Čecha", jak je tento národ známý: jako Kacířský Čech - jak charakterizoval ČR v titulku článku v lednu 2009 britský hospodářské týdeník The Economist ("Herectical Czechs").

Co je špatného na tom, že je Klaus populista a těží z psychotické averze Čechů vůči údajné hrůze, že se sudetští Němci vrátí do svých Čechy ukradených domovů? [Skutečnost, že i nevinné sudetoněmecké dívky byly znásilňovány (a někdy při tom byly zavražděny), že nezletilé německé děti byly obětí zvěrstev a dokonce i nemocní a staří lidé byli často barbarsky a neférově potrestáni v euforickém bezvládí prvních poválečných měsíců, kdy Češi častěji usilovali o hmotný zisk a nikoliv o spravedlnost, je v českém národě dodneška tématem, o kterém se nesmí mluvit.]

Ve Spojených státech je v důsledku konzervatismu jižních amerických států, které jsou silně ovlivněny puritánskými hodnotami, neuvěřitelně obtížné přijmout určité federální zákony. Týkalo se to jak desegregačních zákonů, tak současných bojů za práva homosexuálů. Takový svízelný legislativní proces však neznamenal, že by vývoj Spojených států zakrněl a že by nevzkvétaly.

Jestliže strávila Francie v prehistorii Evropské unie dlouhá léta tím, že zakazovala Německu, aby říkalo tatarské omáčce "majonéza", proč by Klaus nemohl vznášet otázky týkající se národní suverenity?



Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy