O českém biflovacím školství
Ve starověkých Athénách byly školy soukromými podniky, rodiče měli možnost si vybrat mezi učiteli podle ceny, kterou si mohli dovolit. Tato athénská školská kultura vedla k vznika první skutečně lidské civilizace - viz její literatura, věda, umění a filozofie, které stále s potěšením studujeme až do dneška.
Ve Spartě bylo jiné školství: tady vládl ve třídě Velký bratr. Školy byly vlastně svého druhu vojenskými tábory: jejich účelem bylo vyprodukovat bojovníky, automaty, lidi, kteří byli schopni plnit rozkazy a sloužit státu jako jednotné stádo.
V Athénách rozhodovali o všech aspektech výuky dětí přímo rodiče; ve Spartě o výuce dětí rozhodoval stát.
V současnosti nestudujeme žádnou spartánskou literaturu, vědu, umění či filozofii. Z jednoduchého důvodu: ona žádná nevznikla.
Vznikla jen kultura autoritářské vlády a zbožňování státu. Militaristická Sparta nakonec zlikvidovala demokratícké Athény. Platón pak pochválil brutální výkonnost spartánského systému, který dokázal vytvořit stádo bez jediné samostatné myšlenky. Platón v podstatě napodobil spartánský model ve své Republice. Dospěl k závěru, že "rodičovské výchově se nedá důvěřovat. Blaho státu vyžaduje, aby bylo plození, vychovávání a vyučování dětí pod veřejnou kontrolou".
Poučení ze Sparty a od Platón bedlivě zaznamenali všichni autoritáři a kolektivisté téměř ve všech stoletích. Ze spartánských metod se poučily státní školy v Prusku, v nacistickém Německu, v sovětském Rusku, v revoluční Francii a také náboženské školy anglických anglikánů, německých luteránů a francouzsko-španělských jezuitů. Jezuité se snažili vytvořit mladé lidi, kteří by byli slepě poslušní papeži. Jejich doktrína byla známá: "Dejte mi dítě do věku sedmi let a ukážu vám pak muže..."
V současném českém školství žádní Athéňané nevzniknou, jen Sparťané, kteří budou pořád vyhledávat příručky, jak se co má dělat podle předpisu.