Přestože žákům, studentům i učitelům letní prázdniny teprve začaly, půjdou někteří středoškolští učitelé v tomto týdnu znovu do práce. Důvodem nuceného přerušení jejich volna je zajištění organizačního zabezpečení mimořádného termínu společné části maturitní zkoušky.

Abych to pro nezasvěcené napsal trochu více česky: do školních lavic totiž přijdou ti maturanti, kteří v jarním termínu neuspěli u některého z didaktických testů, ať už z matematiky, češtiny či cizího jazyka. Za normálních okolností se opravné maturitní testy konají až začátkem září, ovšem letos ministerstvo školství z důvodů toho, že školní rok byl pro maturanty ze známých důvodů obzvlášť náročný, přidalo uchazečům o zkoušku z dospělosti jeden opravný pokus navíc již začátkem července.

Jelikož střední škola, kde učím, byla vybrána mezi takzvané spádové školy, na nichž se bude mimořádný termín konat, patřím i já mezi ty „šťastlivce“ z řad pedagogů, kteří do práce v tomto týdnu půjdou. A je samozřejmé, že bych ve středu a ve čtvrtek, kdy meteorologové zrovna předpovídají největší vedra, místo zadávání didaktického testu raději ležel u vody, sklízel na zahradě dozrávající ovoce nebo třeba sledoval v televizi Wimbledon. Není tedy nakonec škoda, že se premiérovi Babišovi nepodařilo na jaře přesvědčit ministra školství Plagu a další vládní politiky, aby kývly na jeho návrh ohledně takzvané úřední maturity?

Jak asi většina čtenářů ví, úřední maturita by spočívala v tom, že by se studentům z každého maturitního předmětu vypočítala průměrná známka za všechny roky studia. Pouze ten, kdo by s výslednou známkou nesouhlasil, by si mohl udělat maturitu v klasické podobě. Andrej Babiš myšlenku takto zlehčené maturity obhajoval tím, že středoškoláci v aktuálním školním roce strávili na prezenční výuce ve školních lavicích jen velmi krátkou dobu. Také připomněl, že na sousedním Slovensku vyřešili problém s maturitami obdobným způsobem již v minulém školním roce.

Že uplynulý školní rok byl pro všechny žáky a studenty v ČR vzhledem k složité epidemiologické situaci velmi složitý, a v případě maturantů to platilo obzvlášť, je samozřejmě pravdou. Bylo by ale přesto na místě zcela rezignovat na to, aby se zkouška z dospělosti, jak je někdy maturita označována, vykonala aspoň trochu důstojným způsobem? Pokud by Babišův návrh prošel, určitě by to řadě letošních maturantů radost udělalo. Otázka ovšem zní, zda by je pak třeba za pár let nemrzelo, když by byli ti, kteří maturitní zkoušku skládali v roce 2021, řadou lidí nálepkováni jakožto absolventi, kterým byla maturita přidělena „bumážkou.“

I přes specifika distanční výuky jsem totiž přesvědčen, že v silách většiny studentů čtvrtých ročníků bylo se na maturitu zodpovědně připravit. Zvlášť, když jim ministerstvo školství i většina samotných učitelů či ředitelů škol řadu úlev poskytli. Ostatně, celkové výsledky didaktických testů z jarního maturitního termínu (možno nalézt například na stránkách Cermatu zde), jsou srovnatelné s výsledky z minulých let. Žádná katastrofa, kterou předpovídali někteří mediální odborníci na školství, se tedy nekonala.

Jsem proto rád, že ministr školství Robert Plaga premiérovu nátlaku na zavedení úřední maturity neustoupil a že většina letošních maturantů ukázala, že i za složitých podmínek se dalo na zkoušku z dospělosti dobře připravit. A co se týká mne, já ty dva horké dny ve škole také bez problémů přežiju. Nakonec, co mají říkat třeba lidé, pracující na stavbách nebo ti, co na jižní Moravě aktuálně pomáhají s odklízením následků ničivého tornáda…