Reakce na blog Radkina Honzáka.

Pan Radkin Honzák dnes reagoval na můj čtvrteční blog Když člověk v tísni kádruje, kdo může přispět na Ukrajinu článkem s titulkem Tuší pan Nožička, že existuje něco jako charakter? Pan Honzák je nepochybně skvělý bloger a není jistě náhodou, že jeho články zde na Aktuálně.cz mají velmi vysokou čtenost. To však neznamená, že by se měl uchylovat k demagogickým tvrzením na adresu těch, s nimiž se v některých věcech názorově neshoduje.

V jeho zmíněném blogu konkrétně na mou adresu uvádí: „Autor textu píše, že se narodil v roce 1968, kdy nám spřátelení soudruzi předvedli, co je to omezená svoboda. Rád bych se ho zeptal, zda by v té chvíli s radostí přijal dar od soudruha Brežněva či Kosygina. Zdá se, že ano.“ Proti tomuto tvrzení jsem nucen se ohradit, a proto panu Honzákovi odpovídám tímto textem.

Pane Honzáku, jsem moc rád, že svoboda slova stále v této zemi existuje (a doufám, že tomu tak bude i nadále), okupaci vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 si sice nepamatuji, poněvadž v srpnu roku 1968 jsem byl na světě necelý měsíc, nicméně z vyprávění mých rodičů i prarodičů vím, jakým zklamáním pro český národ bylo, když sovětské tanky zhatily tehdejší pražské jaro. Ovšem vaše tvrzení, že bych tehdy přijal dar od soudruhů Brežněva či Kosygina mi přijde nejen lživé, ale i demagogické hned z několika důvodů.

Jednak mi přijde nesmyslné srovnávat písničkáře Jaromíra Nohavicu s Leonidem Brežněvem. Jak už jsem napsal ve svém předchozím blogu, názory na to, že tento folkový zpěvák převzal v roce 2018 z rukou Vladimíra Putina Puškinovu medaili (udělenou za propagaci ruské kultury, konkrétně děl Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého), mohou být různé. Stejně jako na to, že neuposlechl některých veřejných apelů, aby po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu tuto medaili Putinovi vrátil. Ale ať už si o jeho postoji myslíme cokoliv, přijde mi silně přes čáru srovnávat ho s někdejším sovětským vůdcem, pod jehož vedením k okupaci Československa v roce 1968 došlo. Co se týče nynější ruské agrese na Ukrajinu, tu přece Nohavica veřejně odsoudil.

Druhou věcí pak je, že výtěžek z Nohavicova březnového koncertu neměl být darem organizaci Člověk v tísni jako takové, ale příspěvkem na pomoc ukrajinským lidem, prchajícím před válkou. Je totiž principiálně něco jiného, pokud například anglický fotbalový klub Manchester United ukončil kvůli invazi na Ukrajinu spolupráci s ruskou společností Aeroflot jakožto jedním ze svých sponzorů. To je zcela v pořádku a je čistě věcí vedení klubu, zda si sežene sponzora jiného nebo se trochu uskromní ve svých nákladech a příště si už nekoupí druhého Ronalda. Ovšem v případě, kdy peníze mají jít na pomoc Ukrajině, a nikoliv na provoz organizace Člověk v tísni, tak je podle mě špatně, když se kvůli "kádrování" případného dárce odmítají.

Samozřejmě, že populární ostravský písničkář může peníze z výtěžku svého koncertu (lístky na něj prý byly vyprodány během dvou hodin) poslat Ukrajině jiným způsobem, a nejspíš tak i učiní. Je však otázkou, jestli postoj organizace Člověk v tísni vůči Nohavicovi nezpůsobí, že se i vůči ní někteří lidé v budoucnu obrátí zády...