Ačkoliv byla Fialova vláda jmenována teprve před necelým měsícem a důvěra jí bude v Poslanecké sněmovně s největší pravděpodobností vyslovena až dnes večer, mnozí politici nové vládní koalice se již stihli „předvést“ velmi dobře.


Od nové vládní koalice očekávali mnozí občané (zejména pak ti, kteří v loňských sněmovních volbách dali hlas koalici Spolu nebo PirSTAN) mimo jiné změnu politické kultury a schopnější politiky na vládních místech či ve vedení Poslanecké sněmovny. Ačkoliv byla Fialova vláda jmenována teprve před necelým měsícem a důvěra jí bude v Poslanecké sněmovně s největší pravděpodobností vyslovena až dnes večer, mnozí politici nové vládní koalice se již stihli „předvést“ velmi dobře...

Jednou z hlavních věcí, který nový kabinet před volbami i těsně po nich sliboval, bylo, že budou šetřit na výdajích státu, aniž by to pocítili občané. Realita je však dosud taková, že oproti předchozí Babišově vládě má ta nová o tři ministry navíc, v souvislosti s nimiž jsou spojeny výdaje na platy více než 70 nově vzniklých (nepochybně dobře placených) úřednických míst. A že by například někteří ministři nové vlády snížili počet svých náměstků, o tom jsem se zatím také nikde nedočetl – naopak například ministryně obrany Jana Černochová jich bude mít rovnou osm (přestože za vysoký počet náměstků své předchůdce dříve kritizovala). Zatímco tedy na sobě noví vládní politici nešetří, u řady státních zaměstnanců (včetně například nepedagogických pracovníků ve školství, pracovníků v muzeích, knihovnách a v některých dalších oblastech, kde mzdy nejsou zrovna vysoké) ke zmrazení platů již došlo.

Řada lidí si od nové vlády také slibovala menší chaos v zavádění proticovidových opatření, než tomu bylo u předchozích ministrů zdravotnictví. Některá epidemiologická opatření minulé vlády skutečně chaotická či nesmyslná byla, ostatně jsem je i zde na blogu několikrát kritizoval. Ovšem co se týká současných opatření z dílny nového ministra zdravotnictví Válka, tak ta mi často přijdou chaotická ještě víc – zejména ta, která se týkají škol a nad jejichž nelogičností spousta kantorů často nevěřícně kroutí hlavou.

Samozřejmě, že na hodnocení nové vlády je ještě příliš brzy a byť jsem žádnou ze stran nové vládní koalice nevolil, jako občan tohoto státu bych si ze srdce přál, aby se zdárně vypořádala s hlavními současnými problémy, což je především boj s covidem a s vysokou inflací. Ovšem co se týká slibované změny politické kultury, tam zatím nic nenasvědčuje tomu, že by u politiků nové vládní koalice nastal nějaký výrazný posun v porovnání s některými manýry jejich předchůdců.

Pro příklad bych zmínil například přístup Jana Farského z hnutí STAN, který ač byl zvolen poslancem, plánuje odjet na půlroční stáž do USA, přičemž svého mandátu se vzdát nechce. A ačkoliv o plánované stáži věděl již dopředu, voličům to před říjnovými volbami říct „zapomněl“. Ohledně ztráty paměti v souvislosti s tím, co říkali před volbami, má však problém víc politiků z nové vládní koalice – například předseda Pirátské strany a nynější ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš zase pro změnu zapomněl na to, že před volbami prosazoval zavedení klouzavého mandátu kvůli tomu, aby ten, kdo je členem vlády, nebyl zároveň i poslancem...

Ohledně politické kultury se včera v Poslanecké sněmovně při obsáhlé debatě, která předcházela hlasování o vyslovení důvěry vládě, příliš nepředvedli ani její hlavní představitelé. Předchozí premiér či ministr financí Andrej Babiš byl v minulosti nynějšími vládními politiky i mnohými novináři mnohokrát kritizován za svůj výrok ohledně toho, že sněmovna je „žvanírna“, která ministry zdržuje od pořádné práce. Včera ovšem ruchové mikrofony zachytily slova premiéra Petra Fialy, majícího v médiích nálepku „slušňáka“, že už ho to tam „s*re“ (přičemž je pronesl v době, kdy poslanecká rozprava ještě zdaleka nebyla ani v polovině...).

U pana premiéra, který se později za svá slova za řečnickým pultem omluvil, lze tedy částečně pochopit, že si jen nedal pozor na zapnuté mikrofony v době pauzy. Mnohem horší mi však přišla arogance ministra financí Zbyňka Stanjury, který těsně před půlnocí na adresu kritických diskusních příspěvků některých opozičních politiků prohlásil: „Kdyby to bylo naopak, tak jsme něco udělali špatně. Nenechme si vzít radost, že jsme vyhráli volby. Čekali jsme osm let, klidně počkáme ještě osm hodin. Babišismus skončil.“ (viz odkaz zde)

Souhlasím samozřejmě s tím, že nadměrné protahování diskuse bylo od opozičních poslanců zbytečné, neboť vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně je dopředu jasné, že Fialova vláda důvěru dostane. Ovšem když seděli Stanjura, Fiala, Černochová a někteří další v opozičních lavicích, dělali Babišově či Sobotkově vládě obstrukce úplně stejně. A pokud se k současné opozici bude nynější vláda chovat stejně arogantně či povýšeně jako včera ministr a místopředseda ODS Stanjura, pak asi nelze očekávat, že k ní bude opozice vstřícnější.