Člověku je opravdu velmi smutno, když si čte životní příběh někoho, kdo střídavě přežívá ve squatovém bytě, v různých léčebnách, kde však obvykle dlouho nevydrží, nebo občas i venku na ulici.

Koupit si knihu s názvem Deník bezdomovce by mě za normálních okolností nejspíš nenapadlo. Jméno jejího autora mi však bylo povědomé a když jsem ji vzal v knihkupectví do rukou a začal jí letmo listovat, tak jsem zjistil, že jsem se nemýlil…

Autorem knihy je totiž můj někdejší „kolega bloger“ (dá-li se takto označit ten, kdo publikuje články na stejném blogu jako vy) ze serveru iDnes Michal Pohanka. Jeho články se dost vymykaly „hlavnímu proudu“, příznačný byl pro ně černý humor a sarkasmus, dost často byly politicky či společensky „nekorektní“, vždy však byly napsané inteligentní formou a rád jsem je četl. Proto jsem litoval toho, když se Michal nějak nepohodl s tamní administrací a přestal na iDnes publikovat.

Jeho knihu jsem si z výše uvedených důvodů koupil a když jsem ji začal číst, téměř jsem nevěřil svým očím. Opravdu se totiž těžko věří tomu, že inteligentní a sečtělý člověk Michalova typu skončí jako bezdomovec, který má navíc na kontě několikasettisícový dluh. A co víc, jak bez obalu popisuje ve své knize, byť již absolvoval pobyt v několika různých léčebnách, své závislosti na alkoholu a především na hazardu ve formě internetového sázení se stále není schopen zbavit.

Člověku je opravdu velmi smutno, když si čte životní příběh někoho, kdo střídavě přežívá ve squatovém bytě, v různých léčebnách, kde však obvykle dlouho nevydrží, nebo občas i venku na ulici. Nicméně nutí ho to přemýšlet o některých nešvarech dnešní doby a o tom, jak se i inteligentnímu člověku může stát, že skončí na úplném dně. Proto všem doporučuji přečíst si knihu Michala Pohanky s názvem Deník bezdomovce, v níž kromě barvitého popisu jeho současného způsobu života najdete i některé jeho zdařilé blogy.