V kauze vánočního večírku na Jurečkově ministerstvu je nejhorší takřka dětinské lhaní vysoce postaveného člena vlády v pro mnohé lidi citlivé a bolestné záležitosti.


Bývalý písničkář a jeden z nejznámějších exilových zpěváků z dob komunismu Karel Kryl, od jehož úmrtí letos uplyne již 30 let, kdysi prohlásil, že politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Něco na tom nejspíš bude, ostatně, když se na internetu vedou vášnivé debaty ohledně toho, zda ten či onen politik lhal, tak jeho příznivci zpravidla vyrukují s obhajobou, že neznají žádného politika (nejenom) v Česku, který by nikdy nelhal.

Jakožto častí či permanentní lháři bývají přitom obvykle označováni bývalý prezident Miloš Zeman a bývalý premiér Andrej Babiš. V této souvislosti je faktem, že prvně jmenovanému soud již několikrát nařídil se za jeho lživé či nepravdivé výroky omluvit, případně pak i zaplatit poškozeným finanční satisfakci. Jestliže si však mnozí lidé od současné vládní koalice před dvěma lety slibovali, že s ní přijde nová politická kultura, oproštěná například od lhaní vrcholných politiků, tak jsou nyní nejspíš zklamáni. Názornou ukázkou je v této souvislosti především vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Lhaní lidoveckého předsedy ohledně vánočního večírku, který probíhal v budově jeho ministerstva 21. prosince, tedy v den, kdy v odpoledních hodinách došlo k tragické události v budově Filozofické fakulty Karlovy univerzity na pražském Palachově náměstí, totiž nabývá až obludných rozměrů. Pro ty, co jeho kauzu v médiích dosud nesledovali, její průběh stručně shrnu.

Marian Jurečka byl již záhy po Vánocích některými investigativními novináři dotazován, proč nebyl vánoční večírek, jehož catering mimochodem stál v době vyhlášených vládních úspor 400 tisíc korun, hned poté, co se v takřka všech sdělovacích prostředcích objevily informace o tragické události na filozofické fakultě, ukončen. Ministr a vicepremiér několik dnů mlčel, načež až 3. ledna vydal prohlášení (viz odkaz zde), v němž se omluvil za to, že večírek v budově jeho úřadu nebyl ukončen dříve. Hájil se přitom tím, že se o střelbě na Palachově náměstí dozvěděl až někdy kolem 19. hodiny. Akce pak dle jeho tvrzení skončila se začátkem mimořádného jednání vlády, svolaného premiérem Fialou, ve 21 hodin.

Nejenom novinářům se však nejspíš zdálo divné, že by se člen vlády to, co většina republiky věděla z médií o dvě až tři hodiny dříve, opravdu dozvěděl až v 19 hodin. Zvlášť, když je Jurečka jakožto vicepremiér členem Bezpečnostní rady státu. Někteří žurnalisté navíc na základě výpovědi očitých svědků zjistili, že na večírku se tancovalo ještě kolem půlnoci. Server iDnes pak dokonce přišel s informací, že po skončení mimořádného zasedání vlády se na večírek vrátil i sám Jurečka a domů z něj odcházel až v půl čtvrté ráno...

Někdo možná může argumentovat tím, že při plánování vánočního večírku nemohl nikdo tušit, co se ten den v Praze stane (což je samozřejmě pravda) a že by bylo vůči přítomným zaměstnancům ministerstva práce a sociálních věcí necitlivé ho již někdy po hodině ukončit. S případným poukazem na to, že takové akce v ten večer určitě probíhaly i někde jinde. Podle mého mínění je ovšem rozdíl, jestli předem naplánované předvánoční posezení nezrušili někde na vesnici členové místního fotbalového oddílu nebo zahrádkářského spolku, a mezi tím, když se do noci slaví v budově významného státního úřadu a sám ministr je u toho přítomen.

Úplně nejhorší je ovšem z mého pohledu takřka dětinské lhaní vysoce postaveného člena vlády v takto pro mnohé lidi citlivé a bolestné záležitosti. To je totiž věc, která nejde dohromady nejenom s křesťanskou morálkou, ale především s politickou kulturou v kterékoliv normální zemi.