Ve čtvrtek 21. července oslavili Belgičané svůj státní svátek, jenže v letošním roce více než v kterémkoli jiném (od roku 1831) si kladli otázku „je vůbec co slavit?“ Je na místě slavit cokoliv „státního“, cokoliv u čeho se předpokládá alespoň špetka národního uvědomění a sounáležitosti, když stát se rozpadá a národní cítění je jen prázdný pojem?