Když už má člověk rozum, měl by ho používat. To říkal jeden z mých učitelů a v politice si tuto poučku stále častěji připomínám. A hned ze začátku tohoto příspěvku na svém blogu chci varovat: Bude tendenční, bude velmi subjektivní. Takový koneckonců blog být má.
V západních zemích je to celkem běžná praxe, která k chodu nemocnice neodmyslitelně patří. Při vážných onemocněních a ohrožení života pacientů přichází k lůžku duchovní, kterého si pacient nebo jeho rodina vyžádají. Pokud je to možné, pacient se může vyzpovídat a dostat rozhřešení (mluvíme-li o křesťanství), duchovní ale také pomáhá zvládnout těžkou životní situaci jak nemocnému, tak jeho nejbližšímu okolí. V České republice je tato praxe zatím stále ještě velmi rozpačitá a záleží vždy na konkrétním poskytovateli zdravotních služeb, jak se k ní postaví.