Jako pacient říkám NE !!
Sněmovna dnes schválila novelu zákona o léčivech, obsahující mimo několika dobrých věcí také jedno čertovo ne kopýtko, ale pořádné kopyto.
Podle stávající legislativní úpravy může lékař vystavit pacientovi recept na léky „po dohodě s pacientem, v listinné nebo v elektronické podobě“. To znamená, že ještě než pacient opustí ordinaci odešle lékař se souhlasem pacienta všechna data z receptu, vč. svojí a pacientovi identifikace (rodného čísla) a kódů předepsaných léků po internetu do Centrálního úložiště eReceptů (CÚeR) do Státním ústavu pro kontrolu léčiv. K tomu musí mít lékař mimo počítač i rychlý internet a ePodpis, neboť z CÚeR musí dostat obratem ID eReceptu, které vytiskne v čárovém kódu se všemi otevřenými údaji jako dosud na běžný papírový recept. Obdobně musí být vybavena lékárna.
Podle pozměňovacího návrhu poslanců Šťastného (ODS), Skalického (TOP 09/STAN) a Rusnoka (LIDEM) k zákonu o léčivech, předloženého a schváleného na 22. schůzi Výboru pro zdravotnictví PSP ČR dne 6.12. a prohlasovaného dnes Sněmovnou, by měli všichni lékaři od 1. ledna 2015 povinně vystavovat pouze eRecepty a to již bez souhlasu pacientů (!!!).
Všechny „argumenty“ zastánců eReceptu byly již v průběhu posledních 4 let, kdy měl systém ePreskripce podle zákona o léčivech fungovat, různými oponenty opakovaně vyvráceny. Tak např. lékový list pacienta se tvoří z 5 zdrojů a jeho kompletní podobu, nutnou pro kontrolu kontraindikací pacientem užívaných léků, nemají ani pojišťovny, pro ochranu lékařů, lékáren a pojišťoven před falešnými recepty by muselo systém ePreskripce používat, byť s nepatrnými výjimkami, všech 46500 lékařů, majících právo předepisovat recepty, a 2700 lékárnách, což je v praxi plošně naprosto nerealizovatelné.
Takže je zřejmé, že v celé kauze jde o něco jiného.
Za posledního cca 1,25 roku bylo z celkem 92,5 mil. receptů (74 mil. receptů, vystavovaných v ČR ročně, krát 1,25 roku) 369 lékaři a některými nemocnicemi, nucenými jejich zřizovateli k používání eReceptu, vystaveno pouze 256 463 eReceptů, tj. 0,27% celkového množství a 312 lékárnami byly na 128 467 těchto eReceptů vydány léky za 52 107 956 Kč, tj 0,12% výdajů pojišťoven za léky na recepty.
Vývoj systému ePreskripce stál již 220 mil. Kč a podle záměru MZ ČR na elektronizaci zdravotnictví, která má nahradit zkrachovalý IZIP, má další z řady úprav ePreskripce, podle rozpočtu vítězného návrhu na „Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví“, stát během 15 měsíců dalších 350 mil. Kč a 80 mil. Kč na roční provoz.
Je tedy zřejmé, že skutečným důvodem pro nařízení povinného vystavování eReceptů lékaři a to bez souhlasu pacientů, je snaha zakrýt již zbytečně vyhozené stovky mil. Kč na projekt, který lze bez nadsázky označit jako IZIP č.2.
Předkladatelé si zřejmě neuvědomují, že zdravotní péči si platí pojištěnci formou povinného veřejného zdravotního pojištění, které pojišťovny pouze spravují a lékaři, vč. dalších zdravotnických subjektů poskytují pacientům službu hrazenou pojišťovnami z peněz pojištěnců. Jinak řečeno, zdravotní péče je hrazena solidárně z veřejných zdrojů a nikoliv ze soukromých zdrojů některých poslanců nebo třeba farmaceutických firem. Zatímco ve 240 mld. Kč zdravotního pojištění ročně se peníze na lepší platy lékařů nenajdou a některé nemocnice, vč. řady oddělení dalších nemocnic se mají rušit, tak někteří poslanci, o jejichž duševním zdraví by bylo možné s úspěchem pochybovat, prosazují uzákonění povinnosti lékařů a pacientů používat systém, který právě kvůli sběru osobních údajů Státním ústavem pro kontrolu léčiv do falešného CÚeR zakázal Úřad pro ochranu osobních údajů už v roce 2009.
Pokud někdo chce, aby se v CÚeR, shromažďovaly citlivé informace o jím užívaných lécích, které nelze ani omylem bezpečně chránit, tak já jsem poslední, kdo by mu v takové pošetilosti bránil. V demokratické společnosti je však diktát, zvolený předkladateli pozměňovacího návrhu, naprosto nepřípustný.
Jako pacient říkám sám za sebe kategorické NE !! A to nemám, pokud jde o léky, co skrývat.
Podle stávající legislativní úpravy může lékař vystavit pacientovi recept na léky „po dohodě s pacientem, v listinné nebo v elektronické podobě“. To znamená, že ještě než pacient opustí ordinaci odešle lékař se souhlasem pacienta všechna data z receptu, vč. svojí a pacientovi identifikace (rodného čísla) a kódů předepsaných léků po internetu do Centrálního úložiště eReceptů (CÚeR) do Státním ústavu pro kontrolu léčiv. K tomu musí mít lékař mimo počítač i rychlý internet a ePodpis, neboť z CÚeR musí dostat obratem ID eReceptu, které vytiskne v čárovém kódu se všemi otevřenými údaji jako dosud na běžný papírový recept. Obdobně musí být vybavena lékárna.
Podle pozměňovacího návrhu poslanců Šťastného (ODS), Skalického (TOP 09/STAN) a Rusnoka (LIDEM) k zákonu o léčivech, předloženého a schváleného na 22. schůzi Výboru pro zdravotnictví PSP ČR dne 6.12. a prohlasovaného dnes Sněmovnou, by měli všichni lékaři od 1. ledna 2015 povinně vystavovat pouze eRecepty a to již bez souhlasu pacientů (!!!).
Všechny „argumenty“ zastánců eReceptu byly již v průběhu posledních 4 let, kdy měl systém ePreskripce podle zákona o léčivech fungovat, různými oponenty opakovaně vyvráceny. Tak např. lékový list pacienta se tvoří z 5 zdrojů a jeho kompletní podobu, nutnou pro kontrolu kontraindikací pacientem užívaných léků, nemají ani pojišťovny, pro ochranu lékařů, lékáren a pojišťoven před falešnými recepty by muselo systém ePreskripce používat, byť s nepatrnými výjimkami, všech 46500 lékařů, majících právo předepisovat recepty, a 2700 lékárnách, což je v praxi plošně naprosto nerealizovatelné.
Takže je zřejmé, že v celé kauze jde o něco jiného.
Za posledního cca 1,25 roku bylo z celkem 92,5 mil. receptů (74 mil. receptů, vystavovaných v ČR ročně, krát 1,25 roku) 369 lékaři a některými nemocnicemi, nucenými jejich zřizovateli k používání eReceptu, vystaveno pouze 256 463 eReceptů, tj. 0,27% celkového množství a 312 lékárnami byly na 128 467 těchto eReceptů vydány léky za 52 107 956 Kč, tj 0,12% výdajů pojišťoven za léky na recepty.
Vývoj systému ePreskripce stál již 220 mil. Kč a podle záměru MZ ČR na elektronizaci zdravotnictví, která má nahradit zkrachovalý IZIP, má další z řady úprav ePreskripce, podle rozpočtu vítězného návrhu na „Hospodárné a funkční elektronické zdravotnictví“, stát během 15 měsíců dalších 350 mil. Kč a 80 mil. Kč na roční provoz.
Je tedy zřejmé, že skutečným důvodem pro nařízení povinného vystavování eReceptů lékaři a to bez souhlasu pacientů, je snaha zakrýt již zbytečně vyhozené stovky mil. Kč na projekt, který lze bez nadsázky označit jako IZIP č.2.
Předkladatelé si zřejmě neuvědomují, že zdravotní péči si platí pojištěnci formou povinného veřejného zdravotního pojištění, které pojišťovny pouze spravují a lékaři, vč. dalších zdravotnických subjektů poskytují pacientům službu hrazenou pojišťovnami z peněz pojištěnců. Jinak řečeno, zdravotní péče je hrazena solidárně z veřejných zdrojů a nikoliv ze soukromých zdrojů některých poslanců nebo třeba farmaceutických firem. Zatímco ve 240 mld. Kč zdravotního pojištění ročně se peníze na lepší platy lékařů nenajdou a některé nemocnice, vč. řady oddělení dalších nemocnic se mají rušit, tak někteří poslanci, o jejichž duševním zdraví by bylo možné s úspěchem pochybovat, prosazují uzákonění povinnosti lékařů a pacientů používat systém, který právě kvůli sběru osobních údajů Státním ústavem pro kontrolu léčiv do falešného CÚeR zakázal Úřad pro ochranu osobních údajů už v roce 2009.
Pokud někdo chce, aby se v CÚeR, shromažďovaly citlivé informace o jím užívaných lécích, které nelze ani omylem bezpečně chránit, tak já jsem poslední, kdo by mu v takové pošetilosti bránil. V demokratické společnosti je však diktát, zvolený předkladateli pozměňovacího návrhu, naprosto nepřípustný.
Jako pacient říkám sám za sebe kategorické NE !! A to nemám, pokud jde o léky, co skrývat.