A je možné si výsledky zkontrolovat? Obojí je možné!

V každé lidské činnosti, ve které jde o hodně, se dříve nebo později pokusí některá strana přizpůsobit si výsledek k obrazu svému. Ve volbách pak jde nejen o hodně, ale přímo o MOC. A tak není nic neočekávaného očekávat, že se někdo pokusí na své protivníky vyzrát.

Dosud známé techniky však byly dost primitivní. Dříve někdo z volební komise mohl při sčítání hlasů nepozorovaně stornoval část obálek a nahradil je svými, další možností – a to i nyní - je „odškrtnout“ v seznamu voličů ty, kteří nepřišli volit a vhodit do urny obálky s vlastní volbou. Tyto praktiky ovšem patří minulosti a dnes jsou již téměř nepoužitelné. Čas oponou trhnul a jsou zde nové možnosti.

Volby lze především ovlivnit soustavným zveřejňováním průzkumů volebních preferencí a dnes i „anketami“ koho budou volit známé osobnosti. Kdysi jsem se při čekání na tramvaj bavil se zaměstnancem jedné agentury, jehož úkolem bylo sbírat názory respondentů v terénu. Pravil, že výsledek může ovlivnit již on podle toho, zda se postaví před supermarket nebo třeba Úřad práce a dále pak způsobem položení otázky, kdy již může dotazovanému napovědět odpověď. Na závěr vyjádřil údiv svůj a svých kolegů nad tím, co z jimi nasbíraných odpovědí ve finále nakonec často vychází.

O výsledcích takových průzkumů a mediální masáži ve prospěch té či oné strany však již každý soudný člověk ví. Nicméně výsledek voleb takové průzkumy ovlivňují, neboť je známo, že jazýčkem na vahách mohou být do poslední chvíle nerozhodnutí voliči, v politickém žargonu zvaní bláto, kteří se ve finále emotivně „přilepí“ na některou stranu. Politologové uvádějí, že až čtvrtina voličů se rozhoduje poslední týden před volbami a až polovina z nich až za plentou podle toho, kdo jim na kandidátce padne do oka. Očekávám, že mediální masáž před druhým kolem letošní prezidentské volby ve prospěch Karla Schwarzenberga bude zapsána v učebnicích politologie zlatým písmem. Takový tajfun na vlně tsunami – i když neúspěšný - tady ještě nebyl.

V době počítačů jsou však možnosti ještě sofistikovanější. V ČR je ve sněmovních volbách cca 14500 - 14800 volebních okrsků (počet se volby od voleb mírně mění), ve kterých po skončení voleb sčítají volební komise výsledky. Ani na okamžik nepochybuji, že by snad na této úrovni došlo k nesprávnému sečtení hlasů, na to se členové komisí – možná až na výjimky velmi malých „jednobarevných“ komisí – docela hlídají. Potom se výsledky na počítačově čitelném médiu (CD, flash disk) společně s protokolem doručí na tzv. přebírací místo, těch je cca 500 (počet se opět mírně mění), kde se výsledky z okrsků vkládají do počítače a odesílají elektronicky po síti do ČSÚ. A právě tady začínají možnosti zfalšování výsledků, založené na prakticky nemožném porovnání součtů výsledků z té nejnižší okrskové úrovně se součty celkovými. Možnosti jsou tři.

Sčítání proběhne v pořádku, ale prezentované celkové součty jsou mírně upraveny v (ne)prospěch jedné či více stran. Celková čísla, jako je počet voličů a pod., samozřejmě souhlasí. Tento způsob je ovšem dost primitivní a drzý, neboť mezi velkým počtem pracovníků, sledujících průběh voleb, nelze vyloučit nějakého toho Snowdena, který si nesouladu všimne a nebude mlčet.

Další možností je nasazení „krtka“ do počítačového systému sčítání hlasů. Takovým krtkem může být stálý koeficient, kterým se sčítané hlasy pro jednu nebo více stran upravují tak, aby celkové výsledky vyšly v rámci statistické chyby podle průzkumů volebních preferencí. Určitá strana má podle průzkumů získat např. 20% hlasů, což představuje třeba 1 mil. voličů. Koeficientem 0,95 lze snížit počet odevzdaných hlasů o 50000, tj. z 20 na 19% a jiným stranám naopak o 2x 25000 počet hlasů zvýšit, tzn. z očekávaných 10,0 resp. 4,6% udělat 10,5, resp. 5,1%, což může s počty mandátů docela slušně zahýbat. O tomto řešení může vědět již podstatně menší okruh lidí.

Poslední, nejnáročnější, ale nejlepší možností je „napíchnout“ se na elektronickou „sčítací“ cestu a upravovat data k obrazu svému za pochodu. Chce to mít připravený model výsledků podle volebních preferencí a druhý model vlastních výsledků. Potom stačí počítačový program, který bude napíchnutá data průběžně upravovat směrem k vlastním výsledkům a vracet je zpět na elektronickou cestu k doručení do oficiálního sčítacího centra. Nejlepší je napíchnout se těsně před cílový počítač nebo přímo na něj. Prostě něco jako autopilot, řídící přistání letadla. A ani průběžné ohlašování výsledků voleb např. v TV nevzbudí žádné pochybnosti. Při 14 krajích samozřejmě není nutné „upravovat“ kraje všechny, stačí pouze ty největší a rovněž tak není nutné upravovat všechny strany, stačí pár těch komplementárních. Autopilot se může navíc zapnout až tak po „protečení“ výsledků třetiny až poloviny okrsků a logicky musí skýtat možnost převzetí „ručního řízení“ pro případ velkých neočekávaných odchylek. Samozřejmě nikdo nebude upravovat výsledky v nějakém velkém rozsahu, to by mohlo vyvolat pochybnosti, stačí hýbat s procenty v rámci statistické chyby (viz výše) nebo v okolí neočekávaného průběžného výsledku některé strany, aby ve Sněmovně byl třeba výsledek blízký politickému patu. Takových voleb končí ve světě více, stačí třeba, aby straně chybělo doslova pár hlasů a 5% hranici nepřekročí. Ve volbách 2006 chybělo ČSSD tuším snad 358 hlasů, aby měla o mandát víc a levice tak celkem 101 křesel. A letos bude u českých předčasných voleb kolem 5% dost velká tlačenice, ideální situace pro to, něco s tím udělat.

Já samozřejmě netvrdím, že se volby běžně falšují, pouze popisuji technické možnosti, jak to lze dělat. Volby v případě zájmu totiž nebudou falšovat nějací nýmandi nebo hackeři, nelze však vyloučit silné zákulisní skupiny a to i zahraniční, neboť (viz výše) jde nejen o hodně, ale přímo o MOC.

A je možné si výsledky voleb zkontrolovat? Ano, a to dokonce dvěma způsoby.

Hluboce věřící ovčané a členové volebních komisí budou jistě namítat, že to není možné, že všechny výsledky, včetně těch nejmenších okrsků jsou na internetu. To je sice pravda a ani já to nepopírám, problém je ale v tom, že – pokud vím – součet těchto dílčích výsledků z okrsků, vstupujících do sčítání, nikdo zatím neporovnával s konečnými výsledky kandidujících stran. Při 14800 okrsků s např. 20 kandidujícími stranami by to znamenalo sečíst cca 300 tisíc čísel do 20 výsledných, které by musely „na chlup“ souhlasit s těmi oficiálními. Pokud to stihnete do 14 dnů po volbách a „ruční“ výsledky nebudou souhlasit s oficiálními, můžete podat proti výsledkům voleb stížnost.

Druhý způsob je podstatně jednodušší a hlavně rychlejší. Stačí jeden, předem informovaný a souhlasící člen každé okrskové komise, který zašle výsledek voleb tohoto okrsku formou SMS na konkrétní číslo mobilního telefonu, připojeného k počítači, sčítajícího tímto způsobem hlasy. Z důvodů kontroly musí být čísla mobilů zainteresovaných členů volebních komisí v tomto počítači uložena. A pak už stačí jedna, max. dvě strukturované SMS zprávy z každého okrsku, obsahující pouze čísla a tzv. oddělovače (lomítko, hvězdička apod.), aby tento neoficiální počítač vydal konečné výsledky, které musí souhlasit s výsledky oficiálními. Nevím o tom, že by tento jednoduchý a velmi levný způsob kontrolního sčítání hlasů někdy nějaká politická strana nebo jiný subjekt využily. Nebo snad ano?