Jak vysoký bude můj důchod? Mám se o to vůbec zajímat, když teprve šetřím na byt, chci cestovat a taky – vždyť to bude až…někdy? Možná si to málokdo z nás připouští, ale zajímat bychom se opravdu měli.

Pradědové i babičky dnešních mladých říkají: celý život jsme pracovali a máme proto nárok, aby nám stát platil důchod. Čeští senioři jsou ale v Evropě výjimka. Až 95 procent jejich příjmů tvoří peníze, které dostávají od státu, tedy jejich důchody. To do budoucna už nebude možné. Na západ, ale i na východ od našich hranic se už lidé naučili spořit si na stáří a na stát se v penzijním věku spoléhají mnohem méně. Penzijní reformou už prošlo Polsko, Slovensko, Bulharsko, Chorvatsko, Estonsko nebo Lotyšsko, které zavedly druhý důchodový pilíř.

Nyní mají i čeští občané více možností, jak se finančně zabezpečit na dobu, kdy už nebudou pracovat. Od letošního ledna vznikl nový zcela dobrovolný pilíř penzijního systému. Ten umožňuje každému převést si 3 procenta z částky, kterou odvádí státu na sociálním pojištění, jinam. Konkrétně na vlastní soukromé spoření, a to v případě, že k tomu přidá další 2 procenta ze svých příjmů. Takové úspory lidem zůstanou, navíc se dědí.

Druhou možností je spořit si v osvědčeném penzijním připojištění. Od letošního roku jsme upravili státní příspěvek i daňové zvýhodnění, aby se vyplatilo spořit si na svůj důchod více peněz.

Dosud penzijní připojištění neplnilo svůj hlavní účel. Lidé si měsíčně většinou ukládali méně než 500 korun, což by nikomu na důstojný příjem ve stáří nestačilo. Často si také naspořené peníze vybrali jednorázově a na příspěvek k důchodu je nepoužili. Nově si každý může z těchto úspor zaplatit tzv. předdůchod. Je to řešení pro občany, kteří ve vyšším věku ztratí zaměstnání a obtížně hledají práci. Pomocí úspor překlenou období až pěti let před svým oficiálním důchodovým věkem.

Spoléhat se ve stáří na své úspory není nic nového. V minulosti se lidé připravovali na své stáří sami, za minulého režimu se však stali zcela závislí na státu. Myslet na dobu, kdy nebudu moci pracovat, to byla a je osobní zodpovědnost a přirozenost každého.

Dnešní penzijní systém vznikl už před sto lety. Ovšem tehdy se ale doba strávená v důchodu počítala jen na roky a věk odchodu do důchodu převyšoval průměrnou dobu života. Dnes lidé tráví v penzi dvacet i více let. Proto není možné udržet tento systém beze změn. Věřím, že chápete, stejně jako já, že je na místě, aby se i Češi znovu naučili spoléhat na své vlastní úspory. Proto jsme udělali změny, kterým říkáme důchodová reforma.