Zkrotí nová evropská legislativa technologické giganty? Jak ovlivní naše životy?
Platformy on-line hrají významnou roli při vytváření „digitální hodnoty“, která je základem budoucího hospodářského růstu v Evropě. Mají proto zásadní význam pro fungování jednotného trhu. Velcí technologičtí giganti jako Google, Facebook nebo Amazon hrají ve svých oborech prim a drží si monopolní postavení na svých segmentech trhu. Akt o digitálních trzích, připravovaná evropská legislativa, by měla tyto nerovné tržní podmínky narovnat a dopřát i menším firmám prostor na trhu. Podaří se zkrotit velké hráče? A jaký dopad budou mít pravidla na každého z nás?
Zaměříme se na žáby na prameni
V evropské digitální ekonomice existuje přibližně 10 000 platforem on-line. Většinou jde o malé a střední podniky, ale majoritní podíl na trhu zabírají právě velké společnosti. Díky tomu mají tyto velké platformy významný dopad na digitální trhy a kontrolují, kdo další na ně bude mít přístup. Na trhu tak působí jako žáby na prameni, a proto pro ně tento termín budeme užívat. Jejich společným rysem je, že propojují mnoho podniků s koncovými uživateli, a to výměnou za jejich osobní údaje. Jejich dominantní postavení může mít negativní dopad na kvalitu služeb a inovací. V některých případech mohou tyto žáby na prameni dokonce ovlivnit fungování demokracie.
Některé z nich ovládají celé ekosystémy, pro menší společnosti je proto extrémně obtížné jim alespoň částečně konkurovat a získat si tak i své místo na výslunní. Mezi žáby na prameni spadají například společnosti jako Google nebo Apple, kteří díky Google Play a App Store určují pravidla jak pro vývojáře aplikací, tak pro samotné uživatele. Pokud vaše aplikace nesplňuje podmínky Google Play, budete se k uživatelům Androidu jen stěží dostávat. Stejně tak jako uživatel nemáte možnost odstranit mnohé předinstalované aplikace ve vašem telefonu. Pro žáby na prameni je typické, že se obvykle ve velké míře spoléhají na data vlastních uživatelů, a některé z nich hrají také roli při distribuci informací, např. z médií a dalších zdrojů.
Zákon o digitálních trzích by měl stanovit jasná pravidla pro tyto žáby na prameni a zajistit rovné podmínky pro každého. Jenom s dobře nastavenými pravidly se budou moci menší hráči účastnit soutěže a uživatelé budou mít možnost přejít na alternativní platformy díky rozmanitějším možnostem.
Interoperabilita: způsob, jak pomoci malým hráčům získat místo na digitálním trhu
Vezměme si například Mastodon. Mastodon je decentralizovaná sociální síť s otevřeným zdrojovým kódem. Umožňuje různým organizacím a jednotlivcům provozovat nezávislé servery, které jsou vzájemně propojeny. Jinými slovy, neexistuje žádná nadřazená společnost, která by tuto síť poskytovala a spravovala. Uživatelé si mohou vybrat, u kterého operátora se chtějí zaregistrovat, a přitom mohou být stále v kontaktu s ostatními uživateli, kteří jsou přihlášeni k jiným operátorům.
Dobrou zprávou je, že Mastodon není jediným projektem fungujícím na tomto principu. Například platforma pro sdílení videí PeerTube nebo platformy pro zasílání zpráv, jako je Matrix nebo DeltaChat. Některé, jako například Briar, dokonce fungují na principu peer-to-peer, tedy aniž by vůbec potřebovaly poskytovatele. Na výběr máme z mnoha alternativ. Otázkou ale je, jak zajistit, aby si lidé mohli vybrat platformu přesně podle svých představ a zároveň zůstali v kontaktu se svými přáteli na ostatních platformách? Odpovědí je interoperabilita.
Pokud dominantní platformy budou povinny poskytovat jiným platformám možnost vzájemného propojení a zajištění bezproblémového uživatelského prostředí, umožní to lidem zůstat v kontaktu se svými přáteli, aniž by museli mít nainstalovaných 7 různých aplikací od 7 různých společností. To, že můžeme odesílat e-maily prostřednictvím různých poskytovatelů, se nám dnes zdá zcela normální. Proč nemůžeme posílat zprávy z jedné chatovací platformy na druhou?
Díky interoperabilitě budou moct uživatelé nejen komunikovat s přáteli napříč platformami, ale také přenášet svá data z jedné do druhé, přepínat z jedné služby na další nebo odinstalovat předinstalovaný software. Proč bychom měli mít v telefonech s operačním systémem Android předinstalované aplikace od Googlu bez možnosti smazání? Proč by neměli mít možnost úspěchu vývojáři, kteří se rozhodnou své aplikace neumístit na Google Play?
Konec kombinování našich osobních údajů
Tim Cook, CEO společnosti Apple, nedávno připustil, že Apple provádí jednu akvizici každé tři až čtyři týdny. Dohromady tak za posledních šest let získal přibližně 100 firem. Není to ale jediný technologický gigant na lovu menších podniků.
Určitě jste zaregistrovali kauzu společnosti Whatsapp, která nedávno vyvolala poměrně velký rozruch, kdy právě Whatsapp měl v rámci nových podmínek sdílet uživatelská data s Facebookem. Další významnou akvizicí bylo odkoupení společnosti Fitbit společností Google, jejímž původním záměrem bylo také rozšířit sběr dat z chytrých hodinek pro využití na lepší cílenou reklamu.
Jelikož v současné době neexistuje na mnohých digitálních trzích zdravé konkurenční prostředí, malým podnikům nezbývá než se nechat odkoupit těmi velkými. Žáby na prameni získávají menší společnosti často proto, aby rozšířily své portfolio služeb. Ovšem nezřídka také, aby získaly naše osobní údaje, nebo zkrátka jenom proto, aby odstranily konkurenci. Kdyby nebylo těchto nekalých praktik, trh by mohl nabízet větší množství mnohem kvalitnějších možností. Zároveň musíme zajistit, aby data uživatelů byla sdílena pouze s těmi platformami, kterým dali uživatelé svůj souhlas.
Už bylo na čase
Zejména díky pandemii se zvýšilo množství času, který na Internetu trávíme. Jenže jak to tak bývá, nová doba s sebou přinesla nejen benefity, ale také nové hrozby, kterým je zapotřebí čelit. Nicméně legislativa nastavující pravidla v této oblasti neprošla po více než dvě dekády zásadní změnou. Je to právě akt o digitálních trzích, který nám v boji proti současným výzvám může pomoci.
Ačkoli je akt o digitálních trzích nástrojem vnitřního trhu, je důležité mít na paměti, že vše by nakonec mělo být o samotných uživatelích. Přímý prospěch by měli mít především občané, nejen byznysová sféra. Každý z nás by měl mít možnost vybrat si mezi aplikacemi a službami, které chce využívat. Jsou to naše data, která se dennodenně využívají ve prospěch ostatních a měli bychom nad nimi opět získat kontrolu.
Zaměříme se na žáby na prameni
V evropské digitální ekonomice existuje přibližně 10 000 platforem on-line. Většinou jde o malé a střední podniky, ale majoritní podíl na trhu zabírají právě velké společnosti. Díky tomu mají tyto velké platformy významný dopad na digitální trhy a kontrolují, kdo další na ně bude mít přístup. Na trhu tak působí jako žáby na prameni, a proto pro ně tento termín budeme užívat. Jejich společným rysem je, že propojují mnoho podniků s koncovými uživateli, a to výměnou za jejich osobní údaje. Jejich dominantní postavení může mít negativní dopad na kvalitu služeb a inovací. V některých případech mohou tyto žáby na prameni dokonce ovlivnit fungování demokracie.
Některé z nich ovládají celé ekosystémy, pro menší společnosti je proto extrémně obtížné jim alespoň částečně konkurovat a získat si tak i své místo na výslunní. Mezi žáby na prameni spadají například společnosti jako Google nebo Apple, kteří díky Google Play a App Store určují pravidla jak pro vývojáře aplikací, tak pro samotné uživatele. Pokud vaše aplikace nesplňuje podmínky Google Play, budete se k uživatelům Androidu jen stěží dostávat. Stejně tak jako uživatel nemáte možnost odstranit mnohé předinstalované aplikace ve vašem telefonu. Pro žáby na prameni je typické, že se obvykle ve velké míře spoléhají na data vlastních uživatelů, a některé z nich hrají také roli při distribuci informací, např. z médií a dalších zdrojů.
Zákon o digitálních trzích by měl stanovit jasná pravidla pro tyto žáby na prameni a zajistit rovné podmínky pro každého. Jenom s dobře nastavenými pravidly se budou moci menší hráči účastnit soutěže a uživatelé budou mít možnost přejít na alternativní platformy díky rozmanitějším možnostem.
Interoperabilita: způsob, jak pomoci malým hráčům získat místo na digitálním trhu
Vezměme si například Mastodon. Mastodon je decentralizovaná sociální síť s otevřeným zdrojovým kódem. Umožňuje různým organizacím a jednotlivcům provozovat nezávislé servery, které jsou vzájemně propojeny. Jinými slovy, neexistuje žádná nadřazená společnost, která by tuto síť poskytovala a spravovala. Uživatelé si mohou vybrat, u kterého operátora se chtějí zaregistrovat, a přitom mohou být stále v kontaktu s ostatními uživateli, kteří jsou přihlášeni k jiným operátorům.
Dobrou zprávou je, že Mastodon není jediným projektem fungujícím na tomto principu. Například platforma pro sdílení videí PeerTube nebo platformy pro zasílání zpráv, jako je Matrix nebo DeltaChat. Některé, jako například Briar, dokonce fungují na principu peer-to-peer, tedy aniž by vůbec potřebovaly poskytovatele. Na výběr máme z mnoha alternativ. Otázkou ale je, jak zajistit, aby si lidé mohli vybrat platformu přesně podle svých představ a zároveň zůstali v kontaktu se svými přáteli na ostatních platformách? Odpovědí je interoperabilita.
Pokud dominantní platformy budou povinny poskytovat jiným platformám možnost vzájemného propojení a zajištění bezproblémového uživatelského prostředí, umožní to lidem zůstat v kontaktu se svými přáteli, aniž by museli mít nainstalovaných 7 různých aplikací od 7 různých společností. To, že můžeme odesílat e-maily prostřednictvím různých poskytovatelů, se nám dnes zdá zcela normální. Proč nemůžeme posílat zprávy z jedné chatovací platformy na druhou?
Díky interoperabilitě budou moct uživatelé nejen komunikovat s přáteli napříč platformami, ale také přenášet svá data z jedné do druhé, přepínat z jedné služby na další nebo odinstalovat předinstalovaný software. Proč bychom měli mít v telefonech s operačním systémem Android předinstalované aplikace od Googlu bez možnosti smazání? Proč by neměli mít možnost úspěchu vývojáři, kteří se rozhodnou své aplikace neumístit na Google Play?
Konec kombinování našich osobních údajů
Tim Cook, CEO společnosti Apple, nedávno připustil, že Apple provádí jednu akvizici každé tři až čtyři týdny. Dohromady tak za posledních šest let získal přibližně 100 firem. Není to ale jediný technologický gigant na lovu menších podniků.
Určitě jste zaregistrovali kauzu společnosti Whatsapp, která nedávno vyvolala poměrně velký rozruch, kdy právě Whatsapp měl v rámci nových podmínek sdílet uživatelská data s Facebookem. Další významnou akvizicí bylo odkoupení společnosti Fitbit společností Google, jejímž původním záměrem bylo také rozšířit sběr dat z chytrých hodinek pro využití na lepší cílenou reklamu.
Jelikož v současné době neexistuje na mnohých digitálních trzích zdravé konkurenční prostředí, malým podnikům nezbývá než se nechat odkoupit těmi velkými. Žáby na prameni získávají menší společnosti často proto, aby rozšířily své portfolio služeb. Ovšem nezřídka také, aby získaly naše osobní údaje, nebo zkrátka jenom proto, aby odstranily konkurenci. Kdyby nebylo těchto nekalých praktik, trh by mohl nabízet větší množství mnohem kvalitnějších možností. Zároveň musíme zajistit, aby data uživatelů byla sdílena pouze s těmi platformami, kterým dali uživatelé svůj souhlas.
Už bylo na čase
Zejména díky pandemii se zvýšilo množství času, který na Internetu trávíme. Jenže jak to tak bývá, nová doba s sebou přinesla nejen benefity, ale také nové hrozby, kterým je zapotřebí čelit. Nicméně legislativa nastavující pravidla v této oblasti neprošla po více než dvě dekády zásadní změnou. Je to právě akt o digitálních trzích, který nám v boji proti současným výzvám může pomoci.
Ačkoli je akt o digitálních trzích nástrojem vnitřního trhu, je důležité mít na paměti, že vše by nakonec mělo být o samotných uživatelích. Přímý prospěch by měli mít především občané, nejen byznysová sféra. Každý z nás by měl mít možnost vybrat si mezi aplikacemi a službami, které chce využívat. Jsou to naše data, která se dennodenně využívají ve prospěch ostatních a měli bychom nad nimi opět získat kontrolu.