Evropská komise zveřejnila dlouho očekávaný návrh aktu pro svobodná média. Nová pravidla řeší nejen nezávislost médií jako takovou, ale i pravidla pro zadávání státní reklamy. To má být vždy transparentní a spravedlivé. Já a moji pirátští kolegové též dlouhodobě prosazujeme, aby politici nemohli vlastnit média. A to ani oklikou přes svěřenské fondy.

O krok blíže k nezávislosti médií na politicích

Začněme pár fakty z The Press Freedom Index, který dlouhodobě sleduje svobodu médií ve světě. Podle něj se Česko za dobu vlády Andreje Babiše propadlo z 23. (2017) na 40. příčku (2021). V letošním žebříčku pozorujeme opětovné zlepšení a posun na 20. příčku, a to díky změně premiéra po posledních volbách.* Podívejme se ale i na Maďarsko, které se za dobu Orbánovy vlády propadlo z 23. příčky (2010) na 85. (2022). Můžeme tedy s čistým svědomím říct, že naprostá nezávislost médií na politicích je klíčová pro fungování demokracie. Zaručuje totiž, že dochází k objektivní kontrole politiků a také k tomu, že není narušena politická soutěž mezi jednotlivými politickými stranami. Nicméně právní rámec, který by nezávislost médií zajistil na evropské úrovni již dlouho chyběl. To má vyřešit právě akt pro svobodná média. Nová pravidla počítají se zvýšením průhlednosti financování médií i vlastnické struktury, tak aby bylo vždy jasné, kdo je faktický majitel daného média. Novým prvkem je i proaktivní informování ze stran daného média o skutečném vlastníkovi, tak aby to bylo jasné a snadno dohledatelné. V praxi to může být např. informační odstavec v novinách, QR kód s odkazem na vlastníka nebo třeba databáze vlastníků médií a jejich napojení na jednotlivé osoby a další společnosti.

Konec zneužívání státem financované reklamy?

Dalším důležitým aspektem návrhu jsou nová pravidla pro státem financované reklamy. Nově mají být vždy transparentní a spravedlivé. Nemělo by tedy docházet k podobným kauzám jako mezi lety 2015 a 2020, kdy České dráhy inzerovaly netransparentně a bez výběrového řízení v médiích, která patřila tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi. Za reklamu Českých drah tak Mafra dostávala o řád vyšší částky, než jiné mediální domy. Zneužívání státní reklamy je běžnou praxí i v Maďarsku, kdy Viktor Orbán nákupem reklamy pouze ve spřátelených médiích zlikvidoval nezávislá média v zemi, které právě z reklamního prostoru žijí, a znamená to pro ně existenční otázku. Momentálně tak rozhoduje o financování téměř 80 % médií v zemi a nezávislá média v Maďarsku takřka neexistují.

Nová pravidla pro pluralitu médií

Nezávislost médií je alfou a omegou zdravé a fungující demokracie, objektivně kontroluje politiky a podporuje rovnou politickou soutěž mezi jednotlivými politickými stranami. Akt pro svobodná média tak přichází s novými požadavky na vyšší rozmanitost médií. Lidé musí mít k dispozici celou řadu názorů, myšlenek či analýz, aby si uměli sami udělat obrázek na jakékoli téma. Co vidíme v posledních letech třeba v Polsku nebo Maďarsku, kde dochází k omezování svobody slova, je zkrátka nepřípustné. Viktor Orbán de facto skoupil většinu médií v zemi, skrze která ovládá veřejné mínění. Polskou státní televizi pak ovládá vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která do vedení televize dosadila své lidi a nyní efektivně blokuje přístup opozice do vysílání a omezuje tím svobodu slova.

Návrhem to ale zdaleka nekončí

Komise zveřejnila návrh nových pravidel řešících svobodu a nezávislost médií, nyní na něm začneme pracovat v Evropském parlamentu. Při své práci se zaměřím na tvorbu pravidel ohledně transparentnosti. Zároveň budu prosazovat, aby politici nemohli vlastnit média nejen napřímo, ale ani přes svěřenské fondy, jako tomu je třeba u nás v případě Andreje Babiše. Demokracie, kde tehdejší předseda vlády vlastní nebo přímo ovlivňuje zhruba třetinu privátního mediálního trhu, nemůže být zcela zdravou demokracií. Ačkoli na národní úrovni v Česku sice funguje zákon o střetu zájmů, tak se dá ale snadno obejít právě za pomoci svěřenských fondů. V tuto chvíli ve Sněmovně leží návrh z pera Pirátů, který má právě toto vyřešit alespoň na národní úrovni. Problém však není jen u nás, ale třeba i v Polsku či Maďarsku. I proto je nesmírně důležité sjednotit pravidla na evropské úrovni, aby se k těmto zemím nepřidávaly další a mohli jsme tak účinně bojovat proti omezování svobody slova. 

*EDIT: Doplnění zdroje ke zlepšení pozice Česka na The Press Freedom Index 2022. Reportéři bez hranic zmiňují konkrétně změnu vlády jako důvod pro tento posun https://rsf.org/en/classement/2022/europe-central-asia