Pravidla pro zřízení chráněného účtu, který by lidem v exekuci pomohl podržet aspoň nějaké finanční prostředky, nastavila vláda zcela nefunkčně. Senátnímu návrhu navzdory. Dokládá to, že občané na okraji vládní koalici jednoduše nezajímají.

Přijde-li řeč na obchod s chudobou a dluhové pasti, v nichž se ocitla nezanedbatelná část české populace, panuje shoda, že kritickou situaci je třeba řešit. V této souvislosti si nelze nevšimnout toho, jak strany vládní koalice hlasitě zdůrazňují, že se problémem intenzivně zabývají.

Je férové přiznat, že legislativní aktivita týkající se exekucí a insolvencí během vlády spojenců ANO-ČSSD stoupla. Při bližším pohledu se však ukazuje, že v řadě případů jsou přijaté normy jen prázdná slova. Poslanci koalice totiž často doslova na sílu protlačí konečné podoby zákonů, které problém řeší jen na oko a situaci lidí v exekucích zásadním způsobem nezlepšují.

Jednoznačně o tom svědčí i nedávné schválení pravidel pro zřizování chráněného účtu. Konečnou podobu novely zákona, tak jak ji schválili poslanci, nelze označit jinak než jako nefunkční paskvil. Zákonodárci ve sněmovně sice chvályhodně otevřeli cestu pro vznik nástroje, jehož smyslem je chránit příjmy, na něž exekutoři nemají nárok, ale pravidla pro zřízení nastavili tak složitá, že to lidem zavedení účtu neusnadňuje, nýbrž dokonce komplikuje.

Naděje na řešení svitla alespoň v Senátu, který významnou většinou schválil pozměňovací návrh odstraňující nesmyslné administrativní bariéry, a proces zřizování účtu tak zásadním způsobem pro všechny strany zjednodušil.

Zatímco senátní verze by umožnila přímé a jednoduché zřízení chráněného účtu bankou bez zasahování exekutora, verze koaličních poslanců předpokládá několik zcela zbytečných kroků. Podle nich bude nutné nejprve zřídit běžný účet, následně čekat na blokování účtu exekutorem a zaslání mzdy na blokovaný účet a po dalších administrativních peripetiích se teprve běžný účet může proměnit v chráněný. Zřízení chráněného účtu závisí na součinnosti exekutora, takže než se všechny administrativní kroky podaří vyřídit, přijde mezi tím výplata na obstavený účet a dotyčný o peníze přijde.

A aby toho nebylo málo, celý tento postup je nutné opakovat, pokud člověk změní zaměstnání, nebo si chce přivydělat na brigádě. Trochu to celé připomíná Kocourkov.

I člověku, který se v této oblasti nevyzná, musí být jasné, že si za těchto podmínek lidé v exekuci chráněný účet zřizovat raději nebudou a svou situaci vyřeší tak jako doposud. Přeposíláním prostředků na jiné účty, protože je to snadnější, a nebudou se tak vystavovat riziku, že je exekutor připraví o prostředky, na něž nemá nárok.

Absurdnost přístupu vládních poslanců podtrhuje skutečnost, že odborné připomínky neziskových organizací jako Charita, Rubikon či Člověk v tísni, které se dlouhodobě problematice řešení dluhových pastí zabývají, poslanci prostě ignorovali a vstřícnější variantu zákona bez ohledu na konečný výsledek jednoduše smetli ze stolu. Původní smysl normy tak značně omezili, a promarnili další příležitost, jak 800 tisícům lidí v exekuci život alespoň zlepšit.

Psáno pro Deník Referendum