Českou republiku už roky svírá problém dluhových pastí. Více než 700 tisíc lidí je v exekuci a koronavirová krize tuto situaci dále zhorší. Zatímco premiér Babiš na veřejnosti tvrdí, že chce problém exekucí řešit, v pozadí členové jeho hnutí většinu pozitivních změn nemilosrdně torpédují. Poslední dny potvrdily, že skutečným důvodem není ochrana práv věřitelů, ale vazby s významnými exekutory, pro které miliony exekucí představuje ohromný zdroj příjmů.

Připomeňme si, kde se vlastně problém exekucí vzal. Počátky dnešního neutěšeného stavu spadají do roku 2000, kdy vláda Miloše Zemana schválila nový exekuční řád. Ten převedl pravomoci soudních exekutorů ze státu do soukromých rukou. O pár let později zvýšil ministr spravedlnosti Pavel Němec advokátní tarify, odměny právníků za vymáhání dluhů několikanásobně vzrostly a překročily sazby v Německu. Z vymáhání dluhů se stal obrovský byznys a právníci s exekutory začali „vyrábět“ z několikakorunových dluhů pohledávky za desítky tisíc.

Souběžně se rozvinul půjčkový byznys, a to zcela bez ochrany spotřebitelů. Stát úplně rezignoval na jakýkoliv dohled a půjčky mohl poskytovat kdokoliv za jakýchkoliv podmínek. Dlužníci nenašli zastání ani u soudů, protože věřitelé si v takzvaných rozhodčích doložkách vymínili, že spory budou rozhodovat s nimi provázané soukromé osoby. Po 15 letech nabylo zadlužení obyvatel tak katastrofálních rozměrů, že politici museli přestat před problémem zavírat oči. Byla schválena pravidla pro regulaci půjček, odměny za administraci exekucí klesly a zlepšily se podmínky pro oddlužení.

V těchto dnech stojíme před dalším velkým krokem. Dnes se v Poslanecké sněmovně bude projednávat novela exekučního řádu. Nejvýznamnější změnou je přitom návrh na zavedení takzvané místní příslušnosti exekutora. Znamená to, že lidem v exekucích by byl nově přidělen jen jeden exekutor, který by měl na starosti všechny jejich dluhy. Exekutor by už také nesměl být z druhého konce republiky a co je důležité - byl by určován náhodně, nikoliv podle návrhu věřitelů. Tyto změny by vymáhání pohledávek výrazně zjednodušily, ulehčily by zaměstnavatelům a omezily by neetické chování některých exekutorů.

Místní příslušnost by však zároveň omezila byznys vlivných exekutorských kanceláří, které mají dobré vztahy s řadou poslanců. Znalce poměrů ve Sněmovní ulici proto nepřekvapí, že poslanci za hnutí ANO, ODS, SPD a komunisté místní příslušnost exekutorů nepodpoří. Ostatně nejde jen o znalce. Zveřejnění zapomenutého diáře Jaroslava Faltýnka potvrdilo jeho propojení na exekutora Míku a advokáta Hlínu. Poznámky dokumentující řízení exekutorského byznysu a rozdělování exekučních zakázek pro kamarády, které již šetří policie, jsou přitom psány jeho vlastní rukou.

Když Andrej Babiš vstupoval před deseti lety do politiky s protikorupční rétorikou, řada lidí mu uvěřila, že to myslí vážně. Ukázalo se však, že šlo jen o kulisu. Premiéra dohnaly nejprve jeho vlastní skandály a nyní se ukazuje, že nebyl sám. Hnutí ANO je jen pokračovatelem starých pořádků a dalším kmotrem v řadě. Smutné je, že obětí budou v tomto případě ti nejslabší – lidé v dluhových pastech, kteří nemají bez zlepšení systému exekucí šanci vrátit se k normálnímu životu.