Všudypřítomná pandemie dospěla do jakési “střední fáze” mezi dvěma předpokládanými vlnami – tedy aniž by ta první skutečně skončila. Naděje lidstva se upínají k lékům, vakcínám a technologickým opatřením typu “chytré” karantény. Jeden důležitý aspekt této nákazy však doposud unikal větší pozornosti většiny lidí – to jest celková imunita a pevnost zdraví moderních společností.


Dle názoru odborníků na slovo vzatých s námi tento nový koronavirus bude poměrně dlouho. Zřejmě nás čeká několik iterací hry na kladivo a tanec, kterou snad ukončí účinná vakcína. I přesto, že COVID-19 a jeho následovníky dost možná nikdy definitivně neporazíme (stejně jako sezónní chřipku), nabízí se cesta, jak se nenechat porazit jimi. Ta je však z jistého úhlu pohledu mnohem spletitější než farmaceuticko-technologický proces v laboratořích.

Dle informací WHO existuje několik kritických faktorů, které mohou zhoršit průběh onemocnění koronavirem. Přijmeme-li tezi, že nemocí si dříve či později “projde” zásadní část populace (i když možná ne v takové míře, jak v březnu naznačovala Angela Merkel), bude z hlediska úmrtnosti klíčové, zda tento segment obyvatel bude schopen se s infekcí “poprat”. Nákaza je bezpochyby sama o sobě negativním jevem – pomineme-li dřívější romantické představy Borise Johnsona o kolektivní imunitě –, ale její průvodní jevy mohou nabývat rozličných forem. Závažnost průběhu se odvíjí mj. od věku, přítomnosti plicních či kardiovaskulárních potíží, přísunu vitaminu D nebo úrovni stresu. Všechny tyto faktory totiž svým způsobem oslabují celkovou imunitu lidského organismu, jež do značné míry determinuje úspěšnost vypořádání se s všelijakými chorobami, koronavirus nevyjímaje.

Jedna z proměnných se zdá být obzvlášť důležitá, a to míra obezity – k tomuto závěru dospěla třeba studie organizace Public Health England. Nadváha má obecně nezanedbatelný vliv na celkové zdraví člověka; o tomto faktu se především v západních společnostech ví dlouho. Současná pandemie však ukázala v plné kráse, že nejde pouze o povrchně estetický problém, avšak neřkuli o otázku “života a smrti”. Srovnáme-li úroveň obezity v Číně (6 %) s prevalencí fenoménu ve Spojených státech (42 %), nabízí se nám alternativní vysvětlení rozdílného epidemiologického vývoje v těchto dvou zemích. Zpátky k britskému premiérovi – ten si vysloužil na sociálních sítích určitý posměch kvůli videu, v němž nabádal ostrovany k větší sportovní aktivitě. On sám si prošel závažným průběhem své nákazy a zmiňoval svou fyzičku jako důležitý faktor. S přihlédnutím k řádkům výše bych se přidal na stranu BoJo a přál bych si, aby i lídři dalších zemí včetně Česka udělali ze zdravého životního stylu mnohem větší prioritu tváří v tvář budoucímu nejistému vývoji. Ušetříme tím zdraví společnosti jako celku a ulevíme i veřejným rozpočtům.

Zatímco čekáme na spásnou vakcínu, měli bychom se tedy snažit obrnit naše vlastní imunitní systémy – i kdyby nešlo o reakci na COVID-19, bude to ku prospěchu nás všech. Vitamin D můžeme doplňovat pravidelným sluněním (což v dnešních dnech není vůbec složité), stres snížíme mj. kvalitním spánkem či odpočinkem mysli a fyzičku lze zlepšit pouhými pravidelnými procházkami v přírodě. Na čerstvém vzduchu jsme navíc od infekce a priori docela dobře chráněni. Schopnost poprat se s virem tedy není jen na politicích a vědcích, ale začíná u každého z nás jako u svébytných lidských bytostí odpovědných za sebe a své okolí.