Výživa zásadně ovlivňuje zdraví, prospěch i chování dětí. České školy navzdory tomu povolují uzdu nabídce nezdravého jídla a sladkostí.

Prodejem sladkostí, brambůrků a přeslazených nápojů jsou zaplněny ulice, kina a čím dál tím více i samotné školy. V Česku prudce stoupá počet dětí s nadváhou, zvýšenou hladinou cholesterolu, diabetem a vysokým krevním tlakem — tj. nemocemi, které donedávna sužovaly pouze dospělé. Děti mají málo pohybu, nesnídají a na svačiny si kupují sladkosti. Mnozí rodiče z nedostatku času dávají dětem namísto svačiny peníze a ty pak podle průzkumů jedí ve všední den více sladkostí než o víkendech. Koupí si je přímo ve škole:



České školy dětem nabízejí junk food v automatech, bufetech i jídelnách, při výdeji obědů. Na mnoha školách je sladký dezert pevnou součástí oběda, žáci mohou nosit do školy jakékoli sladkosti, nebo je i dostávají od vyučujících za odměnu. Je přitom naprosto nereálné očekávat fungování výchovy ke zdravé výživě v prostředí, které vybízí k přesně opačnému chování. Levné a snadno dostupné kalorické jídlo vede ke konzumaci překračující několikanásobně potřeby organismu a následně k souvisejícím zdravotním potížím. Důsledkem je generace dětí s nadváhou a výživovými deficity způsobenými příjmem nekvalitních potravin.

To, co děti jedí ve škole, je zásadní, protože tam tráví většinu dne. Školy jako vzdělávací instituce by měly jít příkladem, vytvářet zdravé a bezpečné prostředí. Studie z celého světa potvrzují, že zdravá výživa vedle zdraví ovlivňuje i chování dětí a jejich studijní výsledky. Přísný zákaz sladkostí ve škole je prověřenou cestou ke zlepšení pozornosti studentů, jejich chování i výsledků písemek. Ilustruje to třeba zkušenost z americké základní školy Brown Mills, kde již po prvním roce zákazu sladkostí poklesly návštěvy u školní zdravotní sestry o 30 %, disciplinární problémy se snížily o 23 % a výsledky z písemek se zlepšily o 10–15 %.

Problematikou zavádění zdravé výživy na základní školy jsem se zabývala již ve své disertační práci Jak učit děti zdravé výživě (viz také anglický abstrakt). Zkušenosti ze škol v různých zemích jasně ukazují, že škola bez nezdravého jídla a sladkostí je v zájmu všech. To neznamená, že děti nemají jíst sladkosti vůbec. Cílem je omezení příjmu nezdravých potravin ve škole. Obecné pravidlo je nutné, protože posuzovat nezdravost jednotlivých potravin je nemožné a každá výjimka otevírá prostor pro porušování základního principu.

Jako výživová specialistka přednáším na školách velmi často. Na obranu českých pedagogů mohu říci, že i když si někteří rodiče na sladkosti ve školách sami stěžují, mnozí je sami dětem do školy přibalují. Nedávno jsem se dokonce setkala s případem, kdy si rodiče stěžovali na paní učitelku, že namísto sladkostmi odměňuje jejich dítě jen nálepkami!

Nejlepší cestu k prosazování zdravého stravování na školách vidím v sestavení výživových pracovních skupin. Zdravá školní výživa je komplexní problém, k jehož řešení je nutná spolupráce mezi zřizovateli škol, učiteli, rodiči i provozovateli jídelen. Členem skupiny by měl být pokud možno také nezávislý výživový specialista či aspoň zdravotní sestra. Prvním krokem pracovní skupiny by mělo být zjištění a posouzení situace na jejich škole. Jaká strava se kde na škole nabízí? Jak jsou děti odměňovány? Jak se oslavují narozeniny? Jaká jídla se podávají ve školní jídelně? Z konkrétních nápadů či postupů doporučuji vytvoření a přidání výživových zásad přímo do školního řádu. Doporučuji také informovat o aktivitách, které škola v tomto směru podniká, na třídních schůzkách a při přijímání nových žáků.

Aktivní přístup ve věci zdravé výživy na školách je opravdu nutný, i za cenu omezení svobody dětí jíst, co se jim zamane. Nedělat nic znamená podporovat na škole prostředí, ve kterém vaše děti tloustnou a ládují se jídlem, které vážně ohrožuje jejich zdraví.

Co myslíte? Měly by školy ponechávat naprostou svobodu nabídce nezdravých potravin a podporovat tak jejich konzumaci?