Podle masové oblíbenosti rachejtlí a ohňostrojů se zdá, že je potřebuje většina národa a že o jejich důsledcích hlouběji přemýšlí jen málokdo.

Přitom těch několik minut světel na obloze vynese do vzduchu částečky prachu s mnoha toxickými kovy a chemikáliemi. Pro několik minut zábavy ubližujeme zvířatům, ohrožujeme zdraví citlivých lidí a znečišťujeme prostředí. A doplácíme na to všichni.

V ohrožení je zdraví lidí i zvířat
Ohňostroje vytvářejí velké množství nezdravého kouře. Všichni zúčastnění jsou ohroženi vdechováním jemných částeček sazí, prachu, kovů a nespáleného paliva. Vdechování uvedených částic může způsobit závažné zdravotní potíže, mezi které patří například zánět plic a omezení jejich funkce, riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice anebo astmatu. Nejohroženější jsou děti, starší lidé a nemocní. I zdraví pozorovatelé však mohou mít přechodné problémy, jako je podráždění očí, nosu a hrdla, kašel, zahlenění, tlak na hrudi anebo dýchací potíže. Hluk ohňostrojů může překračovat 140 decibelů; hluk nad 85 decibelů už poškozuje sluch. Výbuchy ohňostroje proto ohrožují sluch, mohou vést k tinnitu a u epileptiků vyvolat záchvat. Perchlorát, který je běžnou zplodinou raket, omezuje vstřebávání jódu z krve a může poškozovat štítnou žlázu. Při bezvětří zůstává znečištění poměrně dlouho a ohrožuje zdraví i po dobu několika dnů.
U zvířat vyvolávají ohňostroje paniku a stres. Mohou vést k popáleninám a poškození zraku. Zvířata v panice bezhlavě utíkají. Běžně vbíhají pod auta, narážejí do překážek a umírají. Podle ochránců přírody zahubí ohňostroje stovky ptáků. Novoroční ohňostroj v centru Prahy je například strašákem pro labutě. Při tom loňském vzlétali zmatení ptáci v randálu petard a světlic a po nárazech padali zranění a zakrvavení rovnou mezi diváky.

Rachejtle opakovaně ničí majetek
Každoročně vedou ohňostroje k požárům, poškození zdraví a majetku. Odstrašujícím
příkladem budiž oheň, který v roce 2009 zničil právě dostavované televizní a kulturní centrum v Pekingu. Rachejtle, odpalované v rámci oslav čínského nového roku, spadly i na střechu zmíněného centra. Vzniklý požár hasilo 600 požárníků pět hodin. Požár byl příčinou jednoho úmrtí, několika zranění a škod za více než 588 milionů USD.
Nepodařilo se mi dohledat přesnější čísla o množství použitých materiálů v zábavní pyrotechnice v Česku. Zaujala mne však zpráva ze Švýcarska, která uvádí, že za rok je tam vypáleno 1450 tun dělobuchů. Z toho tvoří asi 1000 tun materiály, jako jsou trubky, konstrukční části a obaly, 240 tun střelný prach a 120 tun chemikálie.

Města šetří, přesto vyhazují peníze do vzduchu
Je mi jasné, že v Česku ohňostroj nestojí 20 milionů USD jako v Abu Dhabi, ale i tak bychom sečtením nákladů na všechny městské ohňostroje u nás došli k překvapivě vysoké částce.
Města během roku šetří, ale na ohňostrojích běžně utratí desítky tisíc korun. My všichni tak platíme za nákup ohňostrojů, organizaci show, následný úklid a poškození majetku či zdraví.
Přitom by určitě každý z nás dokázal napsat celý seznam nápadů, které by si přál v místě svého bydliště uskutečnit. Já sama toužím po stezkách bezpečně propojujících městské části pro pěší a děti na kolech a kolečkách. Člověk by pro každou drobnost nemusel autem a snížila by se závislost na městské dopravě, která třeba zrovna k nám nejezdí v dostatečných intervalech. Všichni bychom se mohli více hýbat.

Jak se bavit bez ohňostroje?
Třeba organizovat pouze laserové show, které jsou pro životní prostředí mnohem příznivější, i když zdravotní rizika zde také jsou. Dobrý nápad je i venkovní promítání, bubnování nebo prosté pozorování oblohy. Rozhodnout se musí každý sám za sebe. Já doporučuji alespoň se zamyslet, jestli nám těch pár minut světelných efektů stojí za zbytečné ohrožení životního prostředí a zdraví lidí i zvířat.